Devítku. Takovou známku si vysloužilo Česko v indexu, který Forbes sestavuje každoročně u příležitosti konference Lepší Česko. Hodnocení probíhá obdobně jako ve škole. Mezi premianty tak Česko rozhodně nepatří. Aby se dostalo mezi země s jedničkami, jako je Německo, Švédsko nebo Švýcarsko, musí ještě pořádně zamakat.
Se směřováním Česka je spokojená jen čtvrtina obyvatel. A podle průzkumu agentury Ipsos se tak v mezinárodním srovnání spokojenosti národů řadíme do poslední čtvrtiny.
„Optimističtější jsou lidé s vyšším vzděláním, mladá generace a také muži v porovnání se ženami. Je potřeba řešit, proč jsou některé skupiny méně spokojené a co se s tím dá dělat,“ říká ředitel agentury Ipsos Jakub Malý.
Češi se nejvíc bojí rostoucích cen energií a spotřebního zboží. Trápí to polovinu obyvatel Česka, před rokem se nicméně tohoto nepříznivého vývoje obávalo dokonce 70 procent Čechů. V závěsu za tím jsou obavy ze zhoršení ekonomické situace a zhoršení ekonomické úrovně, které řeší třetina Čechů.
„Meziročně se téměř zvojnásobila také obava z klimatické změny, byť v celkovém srovnání pro Čechy není až tak podstatné téma. Narůstá také obava z migrace. V meziročním srovnání se Češi naopak méně bojí chudoby a sociálních nerovností,“ popisuje Malý.
Panují přitom velké rozdíly mezi jednotlivými skupinami obyvatel. Zatímco mladí lidé se nejčastěji obávají klimatické změny, starší generace se bojí spíš migrace. Muži řeší více zhoršení ekonomické situace a ženy mají častěji strach z chudoby a sociálních nerovností.
Dá se nicméně říct, že jsou Češi oproti loňsku mírně optimističtější. Šedesát procent respondentů si myslí, že ekonomická situace v Česku se v následujícím půlroce zhorší. Loni to bylo víc než osmdesát procent. Zhoršení osobní situace se obává 45 procent Čechů, zatímco v roce 2022 se ho bálo 70 procent.
Stát by podle Čechů měl investovat především do zdravotnictví a sociálních služeb, do zemědělství a potravinářství, vzdělávání, energetiky a bydlení. U firem jsou mezi TOP oblastmi pro investování doprava, výzkum, vývoj a inovace nebo technická a digitální infrastruktura.
„S širokou veřejností se firmy shodují, že je potřeba zlepšovat především vzdělávací systém. Spokojená je s ním jen třetina Čechů. Za největší výzvy považují zastaralé učební osnovy, přeplněné třídy, podfinancování, nedostatečnou odbornou přípravu učitelů a nízké využívání technologií,“ vyjmenovává Malý.
A Češi nejsou jediní, kdo špatnou náladu v naši zemí cítí. Dvě ze tří předních ratingových agentur Moody’s a Fitch Ratings vidí výhled pro Česko jako negativní a pouze S&P Global nechává Česku stabilní rating. Ostatně právě ratingem agentur se řídí i zmíněný Forbes index, ze kterého Česko nevyšlo zrovna nejlépe.
Agentury Česko hodnotí negativně kvůli předpokládanému zpomalení růstu ekonomiky, dani z neočekávaných zisků, vysoké míře růstu zadlužení a snížení růstu investic. S&P Global naopak oceňuje energetickou soběstačnost, klesající míru inflace, snížení schodku státního rozpočtu a stabilní bankovní sektor.
I přes celkově špatnou známku pro Česko platí, že naděje umírá poslední. Více než sedmdesát procent Čechů věří, že naše země skutečně může být lepší. „Je na nás všech, abychom se tímto směrem pohnuli,“ říká Jakub Malý z Ipsosu.
O konkrétních krocích, díky nimž může naše země kráčet správným směrem, se bavíme na konferenci Forbesu Lepší Česko, kterou můžete sledovat na tomto odkazu.
