Za zvuku tónů Smetanovy Vltavy, které vykouzlil klavírista Jan Veselý, začala velkolepá konference Forbes Lepší Česko 2023.
Na dvou scénách zrekonstruovaných Císařských lázní v Karlových Varech se během celého dne vystřídají desítky hostů s návodem, jakým směrem posunout českou zemi, aby se mohla pohnout z místa a vzkvétat.
Prostřednictvím psané zdravice, jež se objevila na obrazovce, se k divákům připojil i prezident České republiky Petr Pavel, přímo na pódiu pak živě vystoupil premiér Petr Fiala. V pozici, kdy mu nedůvěřuje sedmasedmdesát procent lidí a včera jeho vláda už potřetí ustála pokus o vyslovení nedůvěry, měl před nabitým sálem možnost obhájit nepopulární kroky svého kabinetu.
„Politici, kteří příliš spoléhají na výzkumy veřejného mínění, dopadnou špatně. Pro mě je důležité, abychom si na konci volebního období byli jisti, že jsme udělali správné věci,“ prohlásil premiér.
Jeho vláda už má prý takových věcí sedmdesát a promyšlený plán, jak z Česka do deseti let vytvořit bezpečnější a odolnější zemi. „Kroky to nejsou populární a nečekáme, že nás za ně lidé ocení. Ale až uvidí, že jsme jen nemluvili, ale opravdu konali, tak si jejich důvěru znovu získáme.“
Jedním z cílů, kterých chce Fialova vláda dosáhnout, je třeba větší propojení tradičního silného průmyslu s inovacemi. „Na Cínovci je například největší evropské naleziště lithia. Těžbu tam chceme spustit za dva roky. A pak tady můžeme mít celý výrobní řetězec od těžby přes výrobu baterií až po elektromobily,“ dodal.
Podle premiéra není Česko rozhodně spálenou zemí. Přiznal ale, že stojí na křižovatce. A pokud se rychle nerozhýbe, cesty, kudy může jít, se zavřou. Je třeba restart. A k tomu směřují i vládní kroky. Jen se jejich výsledky neprojeví hned.
„Na silnice a železnice vynakládáme rekordních 150 miliard korun. Chceme, aby dopravní infrastruktura prošla do deseti let největší proměnou, abychom měli kompletní dálniční síť,“ prozradil Petr Fiala. „Nejsme v bodě nula, máme konkrétní výsledky a zlepšujeme výhled, kam se za deset let můžeme posunout,“ vysvětlil.
Ani Polák Tomasz Wiatrak českou zemi nezatracuje. Jen zatím nevidí konkrétní změny. Na druhou stranu oceňuje excelentní zdravotní péči i kvalitu života.
A je rád, že se změnil i pohled Čechů na jeho zemi, na Polsko. „Češi k nám víc cestují, už zjistili, že naše rohlíky nemají silniční sůl a na pokladnách nekoušou hlavy zákazníkům. Ale není to tak, že Polsko utíká Česku, ale že svět utíká Evropě. Na to bychom se měli zaměřit,“ podotkl CEO společnosti Orlen Unipetrol.
Se zajímavou myšlenkou přišel Václav Dejčmar, investor a předseda správní rady PsyRes.eu. Ten by Česko rovnou zrušil. „Svět běží závod a jednotlivé země se předhánějí, kdo bude v pelotonu, a Česko asi ani víceméně neví, že se ten závod koná,“ podotkl. Podle něj se stačí podívat jen na rychlost, jakou se vydávají stavební povolování. „Češi jsou v tomto největší nepřátelé Čechů. Neumíme se flexibilně hýbat kupředu.“
A proto by Česko zrušil a na jeho troskách vybudoval Bohemii. Její základ vychází ze slova bohémský, což by mohlo lidem vyhovovat. Sám ale uznává, že k takovému kroku bude ještě dlouhá cesta, a tak zatím navrhuje udělat digitální dvojče, jakousi simulaci Česka, jaké by si lidé přáli mít za deset let.
Hosté se na pódiu střídali v rychlém tempu, každý dostal prostor kolem patnácti minut. V nich si diváci vyslechli i důvod, proč se nedaří do Karlových Varů, které jsou hostitelem konference, dostat více tuzemských i zahraničních turistů. Cesta k tomu přitom není nemožná. Stačí rozšířit a prodloužit ranvej karlovarského letiště.
„Ve vlakové dopravě nám ujel vlak. Realita je taková, že pendolino z Prahy do Varů to nestihne dříve než za tři hodiny a devatenáct minut. Ale máme tady vybudovanou infrastrukturu u letiště, stačí jen rozšířit dráhu. A pak můžeme cílit na vyspělé země,“ zdůraznil Jindřich Krausz, generální ředitel Grandhotelu Pupp.
Na druhou stranu oceňuje, že se kupředu hýbe výstavba dálnice, která spojí region s hlavním městem. Staví se tři úseky a hotová by měla být do roku 2027. A podle ministra dopravy Martina Kupky dojde v budoucnu i na vlakovou výstavbu. Vysokorychlostní tratě by měly vést do všech regionů a pomoci nastartovat ekonomiku. Dnes jich chybí kolem sedmi set kilometrů a jejich vybudování přijde na stovky miliard korun.
A řeč přišla i na Green Deal a elektromobilitu. To když na scénu vystoupil čtvrtý nejbohatší Čech a majitel energetické skupiny Sev.en Pavel Tykač se svými výhradami proti současné energetické politice, kterou si vzala za svou Evropa.
I proto spustil web PavelTykac.com, kde se k aktuálnímu dění v energetice vyjadřuje. „Vytvořila se ideologická atmosféra, že pochybnost, jestli jsou stanovené cíle reálné, je považována za zpátečnictví či extremismus. Já chci přispět k tomu, aby se ideologie vrátila zpět do normálu,“ vysvětlil Tykač.
Hosté, kterých na konferenci vystoupilo přes sto, se shodli také na tom, že aby byla země v lepší kondici, potřebuje změnit systém vzdělávání, a to už od toho předškolního.
„Je potřeba investovat do mateřských škol, aby byly pro rodiče dostupné v každém městě a nemusela se brzdit ekonomika země tím, že rodiče nemají kam umístit děti. Ve středních školách je důležité posílit všeobecnou větev a zaměřit se na regionální dostupnost. A na vysokých školách posílit profesní bakalářské obory,“ zdůraznil sociolog Daniel Prokop.
