Nevídaně krutý a zavrženíhodný útok teroristů z Hamásu spustil ostrou reakci Izraele, který bombarduje Pásmo Gazy. Obětí se už staly tisíce Palestinců. Kromě budov jdou k zemi i zárodky byznysu, který měl být nadějí zdejších lidí na lepší budoucnost. Zatímco se palestinští startupoví zakladatelé snaží udržet své podniky nad vodou, mnozí z nich se nemohou spojit s přáteli, rodinou a kolegy.
Palestinský zakladatel Ram Mere představoval svůj startup Olivery v rámci programu Startups Without Borders podporovaného společností Meta, jehož cílem je podpora a školení místních podnikatelů. Jako jeden z deseti finalistů si Mere odnesl druhé místo a šek na 15 000 dolarů.
„Olivery nyní poskytuje logistická řešení stovce klientů v sedmi zemích a většinou zaměstnává Palestince,“ řekl Mere minulou sobotu časopisu Forbes z Ramalláhu na Západním břehu Jordánu.
Uprostřed válečného chaosu však Mere netuší, zda jsou všichni jeho zaměstnanci v Gaze v bezpečí. Vzpomíná na jednoho člověka, který pokračoval v práci ještě dva dny po začátku bojů. „Teď už nic,“ řekl. „Nemají internet a já si nejsem jistý, jestli je naživu, nebo ne.“
Stejně jako další palestinské startupy byl i Olivery světlým bodem rostoucí technologické scény, která v sobě zahrnuje mladé firmy, inkubátory a akcelerátory po celé Gaze a na Západním břehu Jordánu.
Tento technologický ekosystém je sice malý, ale podle palestinských zakladatelů a investorů je považován za důležitou součást ekonomické budoucnosti Palestinců. Tváří v tvář tragédii posledních týdnů a válce se však zdá být také stále křehčí.
Poté, co teroristé z Hamásu minulý týden brutálně zaútočili na Izrael a zabili 1300 Izraelců a téměř 200 dalších unesli, izraelská vláda odpověděla leteckými údery, které podle místních představitelů zabily více než pět tisíc Palestinců, a příkazem k evakuaci 1,1 milionu civilistů z Gazy, aby se přesunuli před očekávanou pozemní invazí.
Izrael odřízl civilisty od přístupu k vodě, potravinám a elektřině. „Je nemožné dodat pomoc nebo cokoli, čím bych podpořil své zaměstnance v Gaze,“ řekl v pátek Forbesu z Ramalláhu palestinský zakladatel Mo Jebrini. V enklávě sídlí třicet procent jeho palestinského týmu.
To, co bylo nejistou cestou k hospodářskému vzestupu v jednom z nejchudších míst na světě, by nyní mohlo zcela zmizet. „Technika byla vlastně poslední možností, kam mohli z vězení utéct,“ řekl Mere, který stejně jako některé skupiny na ochranu lidských práv označuje Gazu za vězení pod širým nebem. „Teď i to je pryč.“
Malá jiskra pokroku
Za zabité příbuzné truchlí i zakladatelé a zaměstnanci technologických firem v Izraeli a potýkají se zároveň s povoláváním svých kolegů do izraelských vojenských záloh.
Podle údajů serveru Crunchbase, který sleduje financování startupů, získal technologický sektor v Izraeli, který tam tvoří 18 procent HDP, v roce 2021 téměř deset miliard dolarů a jen v posledním čtvrtletí 1,4 miliardy dolarů.
Pro srovnání, palestinská startupová komunita oproti tomu získala pouze nepatrné množství finančních prostředků – 9,5 milionu dolarů za celý rok 2021 při celkové valuaci 66 milionů dolarů, jak uvádí Fast Company Middle East.
Navzdory své malé rozloze však palestinské startupové prostředí představuje jedinečnou šanci na hospodářský rozvoj a udržitelnost. A roste: Odvětví informačních technologií na Západním břehu Jordánu a v Gaze se mezi lety 2008 a 2018 zdvojnásobilo na 493 milionů dolarů a odhadem 2500 absolventů palestinských univerzit ročně získá technologický titul (i když jen deset procent z nich najde práci v tomto odvětví hned po škole).
V Gaze, kde se míra nezaměstnanosti pohybuje na úrovni téměř padesáti procent, je nejčastějším pracovním místem pro lidi vyškolené v oblasti technologií online práce na volné noze v IT, přičemž outsourcing tvoří přibližně osmdesát procent palestinského technologického sektoru.
Není jasné, jak válka tuto dynamiku ovlivní. Část infrastruktury této komunity již zanikla.
„Nedostatek základních potřeb téměř znemožňuje pokračovat v práci, a věřte mi, že práce pro ně v tuto chvíli, při tom všem, s čím se potýkají, není prioritou,“ říká Leen Abubaker, programová manažerka Flow Accelerator a spoluzakladatelka startupu se sociálním dopadem Sawaed19. Ta tvrdí, že bylo zničeno mnoho budov, v nichž IT freelanceři v Gaze vykonávali práci pro mezinárodní společnosti, včetně kanceláří a coworkingových prostor.
Do tohoto výčtu patří i sídlo Gaza Sky Geeks, technologického centra založeného v roce 2011 s podporou Alphabetu, mateřské společnosti Googlu, a neziskové organizace Mercy Corp. Podle serveru TechCrunch absolvovalo technologické programy této skupiny, které zahrnují akademii kódování a akcelerátor pro startupy, nejméně 5000 programátorů a vývojářů na Západním břehu Jordánu a v Gaze.
Skupina Gaza Sky Geeks byla pojmenovaná podle satelitního připojení k internetu, které mnoha obyvatelům Gazy poskytovalo otevřenou bránu do světa. Byla cenným zdrojem vzdělávání pro obyvatele, kteří nemohli odjet za vzděláním,“ uvedla Dalia Shurrab, bývalá koordinátorka komunikace této skupiny.
Ve středu sdílela Shurrab na síti LinkedIn záběry z budovy Mercy Corps, kde si Gaza Sky Geeks pronajali kancelářské patro. Většina jejích oken se zdá být rozbita a ulici pokrývá popel. Regionální ředitel Mercy Corps pro Blízký východ Arnaud Quemin uvedl, že členové jeho týmu se ukrývají a že Gaza Sky Geeks „v současné době nejsou schopni v Gaze bezpečně působit“.
Palestinci nejsou neschopní
Naproti tomu na Západním břehu Jordánu, který je domovem většiny palestinské startupové scény a jediné firmy rizikového kapitálu Ibtikar Fund (která podpořila startupy jako Olivery), se technologické společnosti snaží zachovat co nejnormálnější provoz.
Zakladatel společnosti Endeavor Technology Ibraham Housheya, který v kanceláři v Nábulusu zaměstnává více než dvacet lidí, uvedl, že jeho společnost dokončila projekty digitální transformace pro společnosti jako Walmart nebo Kroger.
Technický talent jeho palestinských zaměstnanců se podle jeho slov nijak neliší od jejich kolegů v pobočkách společnosti v USA nebo Turecku. Jediným rozdílem podle něj je, že pracují na bezdrátovém připojení 3G, nikoli 4G nebo 5G.
„Nejdůležitější je teď pomoci udržet podnik v chodu,“ řekl Housheya, který vyrostl na Západním břehu Jordánu a minulou sobotu hovořil s tureckou mutací časopisu Forbes. „Existuje rozdíl mezi Hamásem a Palestinci, přičemž Hamás je pouze součástí různorodého palestinského národa“, dodal. „Snažím se soustředit na technologický sektor a budovat ho způsobem, který všechny udrží v bezpečí.“
Další z podnikatelů, který si z bezpečnostních důvodů přál zůstat v anonymitě, uvedl, že vedl pokračující snahu o zásobování jídlem gazanských pracovníků, kteří uvízli v Ramalláhu a dalších městech po útocích Hamásu. Přístup do Izraele a Gazy je podle něj totiž zablokován.
Místní obyvatelé cítí, jak se jim v noci při leteckém bombardování třesou okna. „Snažíme se být tak pohostinní, jak jen můžeme,“ uvedl podnikatel a dodal, že se zaměřuje na poskytování potravin, oblečení a přikrývek. „Mnoho lidí, kteří zde uvízli, cítí dvojnásobnou bolest, protože jsou daleko od svých blízkých a nemohou se k nim dostat.“
Sondos Mleitat z Ramalláhu, spoluzakladatelka a generální ředitelka online platformy pro duševní zdraví Hakini, se snaží pro obyvatele Gazy zřídit bezplatnou telefonní linku pro duševní zdraví, na níž by jim psychologové a odborníci z palestinských území i z celého světa mohli poskytnout okamžitou psychologickou pomoc.
Pro Forbes uvedla, že válka podtrhla poslání společnosti Hakini v oblasti společenské odpovědnosti, i když její provoz je v této době náročný. „Vím, že dochází ke zpožděním a že nestíháme, ale to nic není oproti problémům lidí, jejichž životy jsou v ohrožení,“ říká.
Palestinští startupoví zakladatelé pro Forbes popsali problémy, kterým čelili při budování společností ještě před vypuknutím války, jako je omezený přístup ke kapitálu v počáteční fázi či překračování vojenských kontrolních stanovišť při cestování. A například v Gaze mohli palestinští poskytovatelé internetových služeb nabízet pouze sítě 2G a blokáda omezila dovoz hardwaru.
Kvůli nestabilitě bylo také obtížné získávat peníze na mezinárodní úrovni. S izraelským technologickým ekosystémem tak ten palestinský „není, pokud jde o zdroje, vůbec srovnatelný“, řekla Mleitat.
Nyní se tyto překážky možná ještě znásobí.
„Je to neustálý boj, když nevíte, co se stane zítra,“ říká Mohammad Alnobani, spoluzakladatel a generální ředitel platformy The Middle Frame, fotobanky, která se snaží bořit stereotypy o arabském světě. Když vypukla válka, vracel se domů z konference. „Stál jsem zrovna na hranicích před autobusem a čekal jsem na vstup, když všechno začalo vybuchovat a poslali nás zpátky do Jordánska.“
Podle Mleitat je však její komunita zvyklá budovat společnosti s takto malými zdroji a proti tolika překážkám. „Jednou z výhod, které jako Palestinci máme, je, že jsme odolní díky tomu, čím jsme si prošli,“ řekla pro Forbes. Tato odolnost je podle mnoha zakladatelů základem úspěchu zdejších podnikatelů.
„Gazané jsou velmi talentovaní,“ říká Dalia Shurrab z Gaza Sky Geeks. Věří, že organizace – a komunita, kterou podporuje – vydrží. „Znovu ji obnovíme a znovu vybudujeme Gazu.“
