Poptávka po bitcoinech mezi českými investory vzrostla tento týden meziročně zhruba o třicet procent. Důvodem je aktuální růst ceny v souvislosti s informacemi o možném schválení fondu ETF, který umožní širší obchodování s kryptoměnou. Bitcoin od začátku týdne posílil o téměř čtrnáct procent na 34 100 dolarů, což je více než dvojnásobek jeho hodnoty proti začátku roku.
ČTK to 26. října řekl ředitel obchodníka s kryptoměnami Bit.plus Martin Stránský. Loni v říjnu se přitom v Česku prodaly kryptoměny za zhruba 250 milionů korun, což je zhruba stejný objem jako letos v září.
Díky ETF fondu tak budou podle Stránského například banky moci vstoupit do obchodování s bitcoinem, jehož je však omezené množství.
„Podle našeho odhadu je na trhu likvidních zhruba 12,5 milionu bitcoinů. Pokud globální hráč takové velikosti a reputace otevře možnost ostatním účastníkům finančního trhu obchodovat s bitcoiny prostřednictvím ETF, zvedne se poptávka po bitcoinu a tím stoupne radikálně i cena. V příštím roce se připravujeme na trojnásobný obrat a čekáme výrazné prolomení cenové hranice 100 000 USD za jeden bitcoin,“ dodal.
Podle analytika XTB Štěpána Hájka by schválení fondu ETF americkou Komisí pro cenné papíry mohlo potenciálně otevřít dveře pro schválení dalších fondů ETF na další kryptoměny, například ethereum.
„Ceny obou kryptoměn by mohly zvednout sentiment i na dalších kryptoměnách. To vše se děje v pozadí další korekce na akciových trzích, od kterých se v letošním roce příliš neočekávalo, ale i přesto zatím doručily zajímavé zisky. Ty jsou však velmi vzdálené od zisků, které od začátku roku doručil bitcoin,“ řekl ČTK.
Zatímco bitcoin od začátku roku přidal 106 procent, americké akcie zahrnuté v indexu S&P 500 za stejné období vzrostly o 10,3 procenta a cenné papíry v technologickém indexu Nasdaq přidaly 34,45 procenta. Zlato letos vzrostlo o osm procent.
„V kontextu slabšího růstu akciových trhů a aktuální korekce však může růst na bitcoinu vrátit do kryptoaktiv spekulativní kapitál a retailové investory, které se nechají nadšením strhnout. Na podobnou vlnu jako v roce 2020 však bude složité navázat,“ podotkl Hájek.
„Jsme totiž velmi daleko od prostředí nulových úrokových sazeb a kvantitativního uvolňování, které dostalo od roku 2020 do finančního systému stovky miliard dolarů. Zároveň zdaleka ne všem investorům se podařilo nastoupit v roce 2020. Do trhu se postupně zapojily až v roce 2021, případně 2022 za výrazně vyšší ceny, což je může od další investice držet zpět,“ doplnil.
