Vláda v minulém týdnu schválila klimaticko-energetický balíček, který předesílá, čím si budeme v příštích dekádách svítit a topit. Zatímco uhlí pomalu ustoupí, pozornost se obrací k obnovitelným zdrojům (OZE) a plynu.
Cíle nového vládního dokumentu plánují podíl OZE v tuzemském energetickém mixu zpětinásobit na třicet procent. „Lze jednoznačně říci, že plán je ambiciózní. Ale s realitou nemá moc společného,“ míní v rozhovoru pro Forbes nejvyšší muž Sokolovské uhelné a SUAS Group Pavel Tomek, který je zároveň správcem svěřenského fondu dědiců Františka Štěpánka.
„Není to jen můj názor, podobná reakce zaznívá od většiny kolegů, kteří se pohybují na trhu s energiemi,“ tvrdí šéf třetího největšího výrobce elektřiny v Česku.
Česko ale nové zdroje elektřiny potřebuje, protože je čeká dekarbonizace. Navíc uhelné skupiny jako ČEZ nebo Sev.en Energy miliardáře Pavla Tykače odhadují, že už za tři roky bude provoz uhelných elektráren prodělečný.
Mohou je nahradit i plynové elektrárny, které jsou ekologičtější, banky jsou k jejich financování smířlivější a dají se vystavět poměrně rychle. Podle Tomka jsou ale investice do OZE i plynu z pohledu soukromého investora rizikové.
„V tuto chvíli z našeho pohledu neexistuje projekt v oblasti výstavby nových zařízení pro výrobu energií, který by z pohledu investora garantoval svoji rozumnou návratnost a způsobilost ke spolufinancování z cizích zdrojů,“ zdůrazňuje Tomek ekonomické hledisko.
Foto Michael Tomeš
Šéf Sokolovské uhelné a SUAS Group Pavel Tomek
Jak hodnotíte cíle v klimaticko-energetickém plánu vlády? Jsou podle vás reálné?
Lze jednoznačně říci, že je ambiciózní. Ale s realitou nemá moc společného. A není to jen můj názor – podobná reakce zaznívá od většiny kolegů, kteří se pohybují na trhu s energiemi a řeší stejné problémy, se kterými se potýkáme my.
Obávám se, že vnímáme více proměnných, které vstupují do hry a ovlivňují vývoj v oblasti energetiky, než si kdokoli na úrovni vlády a sněmovny dokáže připustit.
Proč si to v případě OZE myslíte?
Potýkáme se s velkými obtížemi při realizaci obnovitelných zdrojů, například v případě fotovoltaických parků. A to z hlediska investičního prostředí, návratnosti vložených finančních prostředků a vzhledem ke schopnosti tyto zdroje provozovat takovým způsobem, aby byly ekonomicky udržitelné a eliminovaly se poměrně vysoké náklady na řízení a odchylky.
Totéž platí pro bateriová úložiště. V této oblasti se nyní snížily ceny za služby výkonové rovnováhy, takže investice do zařízení pro akumulaci energií nedávají ekonomicky smysl.
Pozornost vlády se obrací i k plynu. A čím dál častěji se hovoří o nutnosti vystavět nové plynové elektrárny. Vy jednu takovou máte ve Vřesové, její provoz ale už téměř dva roky stojí. Proč?
V srpnu roku 2020 jsme ukončili tlakové zplyňování uhlí s tím, že se naše paroplynová elektrárna odpojila od využívání energie plynu vznikajícího právě tlakovým zplyňováním. Přešli jsme k plnohodnotnému využívání zemního plynu, které trvalo do konce roku 2021.
Od ledna roku 2022 až dosud není paroplynová elektrárna v provozu – nebylo to v uplynulém období ani dost dobře možné s ohledem na velmi vysoké ceny plynu.
Počítáte s plynem do budoucna?
V letech 2020 a 2021 jsme si samozřejmě říkali, že jsme celkem dobře diverzifikovaná energetická firma a že máme zdroje závislé na dvou samostatných druzích paliv, tedy na zemním plynu a uhlí.
Bohužel v současné době nám ani tato diverzifikace sama o sobě neumožňuje optimistický výhled do dalšího období. Pochopitelně vnímáme, že zemní plyn bude jedním z přechodových paliv a pomůže překonávat dobu ukončování využití uhlí v energetice.
Nicméně pokud nedojde ke stabilizaci trhu s energiemi a zároveň se neusadí cena zemního plynu, potom se dá jen těžko uvažovat o jeho využívání tak, abychom v této sféře mohli plánovat ekonomicky smysluplné projekty.
Pro soukromého investora tedy nedává výstavba nových plynových zdrojů smysl?
Investiční prostředí bohužel neskýtá – s ohledem na velmi volatilní trhy, krátkodobý výhled a nepředvídatelné legislativní změny – možnost tvořit dlouhodobé investiční plány, které by mohly být podkladem pro rozhodování o investicích do zdrojů na plyn.
V podstatě obdobný závěr bohužel platí pro ostatní konvenční zdroje stejně jako pro nové technologie a obnovitelné zdroje.
Vidíte vůbec někde investiční příležitost?
V tuto chvíli z našeho pohledu neexistuje projekt v oblasti výstavby nových zařízení pro výrobu energií, který by z pohledu investora garantoval svoji rozumnou návratnost a způsobilost ke spolufinancování z cizích zdrojů.
Nemůžeme predikovat s vyšší mírou pravděpodobnosti základní parametry, jako jsou například ceny elektřiny, ceny zemního plynu, systémových služeb, ceny emisních povolenek, daně či další poplatky. A to ani v řádu více měsíců, natož let.
Foto Michael Tomeš
S jakým investičním horizontem pracuje energetická skupina vašeho formátu?
Každý projekt v oblasti energetiky je, až na ojedinělé výjimky, připravován s návratností deset, případně více let. Proto říkám, že z ekonomického hlediska kvůli obtížně předvídatelnému vývoji je jakákoli investice do oblasti obnovitelných zdrojů vysoce riziková – a stejně je tomu v případě zdrojů využívajících zemní plyn.
Potřebovali byste investiční garance?
Pro rozhodnutí o investicích v oblasti energetiky bychom nutně potřebovali nastavení takových podmínek, které vytvoří předpoklady pro financování projektů a které současně povedou ke vzniku racionálního, reálně dosažitelného a pro energetickou bezpečnost vhodného prostředí.
Sokolovská uhelná se tedy do plynu, který by měl hrát významnější roli v české energetice, nijak zásadně nepohrne?
Uvažujeme o přípravě dalších paroplynových cyklů s nižšími výkony, než v tuto chvíli máme. Stále máme otevřené projekty na výstavbu plynových kotlů, které jsme nakoupili a akce následně pozastavili na jaře 2022 v důsledku enormního nárůstu cen zemního plynu.
Ale opět, proti realizaci těchto projektů stojí nepředvídatelné investiční prostředí v Česku, absence rozumného a pragmatického řešení postupného snižování využívání fosilních paliv v energetice i vysoké riziko zmařených investic v řádu až několika miliard korun.
