Jeden z nejdůležitějších mediálních manažerských postů v zemi, křeslo generálního ředitele České televize, získal devětačtyřicetiletý Jan Souček. Manažera Petra Dvořáka střídá vystudovaný právník a člověk z médií. Jak změní televizi?
Letos v červnu během volby nového generálního ředitele České televize došlo pro mnoho lidí k překvapení: v rozporu s tím, co se neslo v kuloárech, post neobhájil dosavadní šéf Petr Dvořák. Ostříleného manažera porazil ve volbě dosud málo známý ředitel brněnského studia ČT Jan Souček.
Vystudovaný právník, který celou kariéru zasvětil médiím, a člověk s jiným backroundem než jeho předchůdce. Do funkce nastoupil oficiálně 1. října a od prvního dne ho v kancelářích doprovází i jeho věrný a dnes už populární pes Čenda. Souček chce, aby televize pod jeho vedením byla otevřenější a vstřícnější institucí, kde se i její pracovníci budou cítit dobře.
Jedním z jeho cílů je proto zlepšit atmosféru uvnitř. A plánuje další změny včetně těch personálních. Některé z nich oznámil už v září. Kam tedy bude nově směřovat instituce s víc než sedmimiliardovým rozpočtem?
„Teď si musím dát pauzu a pojedu si vyčistit hlavu na glamping, někam mimo signál a mimo lidi. Budu tam jenom já, pes, knížky, jídlo a dobré víno. Pak se spojíme,“ říkal mi do telefonu Jan Souček na konci června ohledně možnosti rozhovoru pro Forbes. V tu chvíli už bylo definitivně dobojováno o křeslo generálního ředitele České televize.
Souček ve třetím kole volby získal od radních jedenáct hlasů z patnácti a z regionálního manažera se stal generálním ředitelem České televize, kterého čekalo pracovní léto.
„Žádné léto jsem neměl, celé prázdniny jsem jel ve dvanáctihodinovém denním režimu. A dokud jsem se nepřestěhoval do Prahy, často jsem pendloval tam a zpátky mezi Brnem a Prahou. A D1 je festivalem promarněného času,“ popisoval Souček, když jsme se setkali osobně na první části našeho rozhovoru.
Žádné léto jsem neměl, celé prázdniny jsem jel ve dvanáctihodinovém denním režimu.
Velmi neformálního. Sešli jsme se totiž v parku u Kavčích hor, v místní kavárně Café Na půl cesty. Neformálně přístupný byl i sám Souček, který se mnou od počátku komunikoval osobně bez prostředníka a do esemesek se podepisoval jako „Honza“.
Jak se svěřil, před svým nástupem do funkce v duchu své filozofie větší otevřenosti České televize nejen ochotně rozdával rozhovory dalším médiím, sjednával si schůzky a plánoval budoucí složení týmu. Ale také se zabýval e-maily s individuálními stížnostmi a žádostmi lidí zevnitř instituce.
„Mám zahlcenou schránku maily od lidí z televize. Vnímám, že atmosféra je špatná, a jedna z mých priorit bude práce na změně tak, aby se lidé v televizi cítili dobře. Chci, aby Česká televize byla otevřenější a veřejnosti přístupnější institucí,“ vysvětloval ředitel, který na první schůzku přišel s úsměvem oblečený v barevné letní košili s krátkým rukávem a v doprovodu svého věrného souputníka: Čendy, kokršpanělího křížence z útulku.
A jako opravdový psí srdcař během prvního rozhovoru ochotně konverzoval s ostatními pejskaři, kteří ho zastavovali. „Čenda má separační úzkost, beru ho proto všude s sebou,“ vysvětloval muž, který se od října i se psem zabydlel v krásné prostorné kanceláři ředitele České televize s úchvatným výhledem na Prahu.
