Vladimír Ambroz se nebojí. Ani když jde o unikátní interiér Masaryčky nebo rekonstrukci vnitřního vybavení vily Tugendhat. Jeho firma amos design se totiž na složité interiéry specializuje.
Té budovy si prostě nejde nevšimnout. Třeba díky tomu, že zlaté vertikální pruhy směřující k nebi připomínají věž, kterých teď v Praze na rozdíl od středověku moc nevzniká. Kancelářská budova Masaryčka, která stojí vedle pražského Masarykova nádraží, ale není zajímavá jen fasádou, o které už bylo řečeno mnoho.
Velkolepá vize britské architektky s iráckými kořeny Zahy Hadid se promítla i do vstupních lobby a interiérů. Když člověk vstoupí do hlavního lobby, přes které se může dostat třeba do kanceláří Penty, jež za výstavbou Masaryčky stojí, otevře se nad ním obrovský prostor plný černé a bílé.
Právě tyto dvě barvy se spojují v organický celek tvořící strop, zdi i sloupy celého lobby, které působí jako kombinace sci-fi a historických kleneb bez jediného pravého úhlu. Designem plným křivek tak přesně odpovídá rukopisu architektky, která Masaryčku navrhla jako jedno z posledních děl před svou smrtí. Jenže vize architektů jsou jedna věc.
To, jak je uvést do reality, je mnohdy složitější. V případě Masaryčky si s tím musela poradit brněnská firma Amos Design, která se specializuje na atypické interiéry a tvorbu z umělého kamene. A byla to, podobně jako v případě zlaté fasády, jejíž výrobu měla na starosti společnost Sipral, jedna z nejtěžších zakázek firmy. Možná ta vůbec nejtěžší.
„Ale muselo se nám to povést. Neumím si představit, co by se dělo, kdybychom to nezvládli,“ říká už s úlevou v hlase zakladatel a majitel Amos Designu Vladimír Ambroz, když si dokončené hlavní lobby prohlížíme. Bez složitých zakázek by si architekt, designér a konceptuální umělec svoje podnikání asi neuměl představit.
Foto Michael Tomeš
„Nelze se vzdávat. Tak jsem to měl nastavené vždycky a ještě mě to nepřešlo. Až mě to přejde, tak už to dál nebudu moct dělat,“ směje se. Vladimír Ambroz pochází z Brna, kde se v roce 1952 narodil. Rodina se ovšem záhy přestěhovala do Teplic, kde se jeho otec jako architekt podílel na výstavbě velkých průmyslových komplexů.
