Funguje to! Úplnej gamechanger! Frčí na tom půlka Prahy! Všichni prý teď budou báječně hubení. Můžou za to přípravky Ozempic a Wegovy od dánské společnosti Novo Nordisk. Novo Nordisk se specializuje na vývoj léků na cukrovku, hemofilii a další chronická onemocnění.
Momentálně je hodnota této společnosti větší než velikost dánské domácí ekonomiky a z Novo Nordisku se stala nejhodnotnější společnost v Evropě, když z druhého místa před pár měsíci načas přeskočila dokonce i konglomerát luxusních značek LVMH miliardáře Bernarda Arnaulta, jednoho ze tří nejbohatších lidí světa.
Hodnota Novo Nordisku se na začátku podzimu pohybovala okolo deseti bilionů korun (bilionů, nikoli miliard). Od počátku letošního roku si akcie firmy Novo Nordisk připsaly přes 34 procent. Za poslední dva roky pak stouply téměř o 165 procent. Tolik čísla.
Čím to, že farmaceutická firma z Dánska zažívá takový triumf? Její léky Ozempic a Wegovy, určené na léčbu diabetu, jsou nyní v mnoha zemích kvůli velkému růstu poptávky dokonce nedostupné. České ministerstvo zdravotnictví dokonce omezilo předepisování léku Ozempic. Jak to? Přibylo tolik diabetiků?
Ale kdepak. Vedlejším účinkem užívání léku Ozempic, který si pacient píchá jednou týdně do břicha, je totiž hubnutí. Dramatický úbytek váhy a zřejmě i potlačení některých závislostí. Co na tom, že tyto účinky nejsou a nebyly dostatečně prozkoumány a jejich další výzkum má podle výrobce trvat ještě několik let.
Ozempic a jemu podobné preparáty jsou ovšem momentálně pro diabetiky a další potřebné pacienty obtížně dostupné proto, že je zneužívají lidé, kteří cukrovku nemají. Lidé zcela zdraví. I lidé štíhlí nebo pouze s mírnou nadváhou, kteří prostě jen chtějí ještě více zhubnout. Pět deset kilo – a bez práce! Jen s pár injekcemi do břicha! Skvělé!
Jenže Ozempic není léčivem podporujícím hubnutí u zdravých lidí. Je určený ke snížení hladiny cukru v krvi pro diabetiky. Klinické testy se u tohoto preparátu prováděly pouze na lidech s cukrovkou; na zdravých lidech třeba jen s mírnou nadváhou nejsou léky dlouhodobě vyzkoušeny.
Není proto zřejmé, zda a jaké mají případně vedlejší účinky. Ne, to není úplně uklidňující. Používání léků proti cukrovce, jako jsou Ozempic nebo Wegovy, kvůli snížení hmotnosti je nový fenomén, který se rozšířil především ze Spojených států amerických, kde se o jeho popularizaci zasloužily filmové a televizní hvězdy.
Ačkoli o tom žádná z těchto osobností nemluví otevřeně a všechny přísahají na kruhový trénink a zdravou stravu, počet dříve vždy spíše kypřejších celebrit, které v posledním čase dramaticky zhubly, prudce roste. V novém světle se zdá, že zázračná proměna řady z nich má i dalšího strůjce.
Není to jen pevná vůle, disciplína, dennodenní cvičení a odříkání. Experti v případě léku Ozempic v poslední době stále hlasitěji varují před samoindikací u lidí, kterým lék není určen. Proč nejsou všichni fantasticky hubení a bohatí? Protože to takhle snadno nefunguje. Ozempic je gamechanger, souhlasím.
Ale jen pro diabetiky a chronicky nemocné velmi obézní lidi, kteří nutně potřebují efektivně zhubnout v rámci léčby předepsané lékařem, jenž je dlouhodobě sleduje. Avšak úplná samozřejmost pro všechny? Ale jděte.
Přistupovat k tomuto preparátu jako k fajn pomocníkovi pro děvčata, kterým to má (ještě) více slušet na sociálních sítích, je podle mě naprosto scestné a nebezpečné. Snad by bylo lepší připomenout tradičnější metody.
Cvičit, kvalitně a pravidelně se stravovat, dobře spát, změnit životní styl, sedavý způsob zaměstnání, vyřadit alkohol, sladkosti a fast food, chodit ven místo koukání na Instagram a na Netflix, nevozit se všude autem, co já vím. Všechno se mi zdá lepší než si píchat injekce do břicha kvůli hubnutí.
Toto všechno píšu jako člověk, který není přirozeně štíhlý, spíš naopak. Druhá dcera se mi narodila po čtyřicítce (nebylo to v plánu), a i když jsou jí právě dva, poporodní kila jdou dolů mnohem obtížněji než v případě první dcery, které bude v květnu deset.
Ano, uznávám, obě děti jsem poctivě kojila, odmítám hladovět, potřebuju čas i sílu na rodinu i na svou práci. Takže to chce trpělivost, disciplínu a pevnou vůli. Na přelomu milénia byly v módě jiné prášky. Prozac, Xanax, Diazepam, Valium, Lexaurin, Zoloft, Neurol. Brali je (zase zejména v USA) i lidé, kteří nebyli v depresích a neměli úzkostné stavy.
Zobat Prozac byla norma. Vznikl na tohle téma i skvělý film. Jmenuje se Prozac Nation, rok výroby 2001, v hlavních rolích Michelle Williams, Christina Ricci, Jason Biggs či Jonathan Rhys Meyers. Doporučuji. Vznikne i Ozempic Nation? Uvidíme.
