Zdena Mašínová kráčí dobrovolně k estébákům, aby udala jednoho ze svých nejbližších. Má čisté svědomí, poněvadž dobře ví, proč to dělá. I tato epizoda svědčí o nesmírně těžkém osudu, před kterým ani o píď neuhnula žena, s níž přináší obsáhlý rozhovor nové číslo Forbes Woman.
Jak s tím souvisí Antonín Dvořák a jeho Novosvětská? Tóny slavné skladby stylově podbarvují životy Zdeniných bratrů Josefa a Ctirada, kteří se v boji proti komunistickému režimu probili na podzim 1953 na Západ a zakotvili v Novém světě, tedy ve Spojených státech.
Na jejich sestru však nečeká Antonín, nýbrž Antonie Dvořáková – a místo Novosvětské by Zdeně Mašínové tuze ráda „zahrála“ Rekviem. Sestra uprchlých bratří totiž nežije v novém, nýbrž ve stále stejném starém světě. V Československu v padesátých letech minulého století, ke kterému patří vraždy nevinných, krutá šikana a věčné fízlování.
Antonie Dvořáková je spolupracovnice StB, komunistické Státní bezpečnosti, jejíž úkol je jediný: dělat peklo ze života ať už skutečným, či domnělým nepřátelům režimu, případně jim rovnou život vzít, zakroutit jim krkem. Zadání plní StB vzorně a v jeho rámci vsadí pomstychtivě do kriminálu těžce nemocnou Zdenu Mašínovou starší.
Za mřížemi se tak ocitá manželka jednoho z nejstatečnějších protinacistických bojovníků, za války popraveného legionáře Josefa Mašína. Za mřížemi se ocitá matka členů protikomunistické odbojové skupiny Josefa a Ctirada a též matka Zdeny, řečené Nendy, která po odchodu sourozenců na Západ zůstala v Československu s babičkou Emmou.
Státní bezpečnost se neštítí ničeho a po jejím vzoru se ničeho neštítí ani konfidentka Antonie Dvořáková. Úmyslně se nalepí na umírající vězenkyni Mašínovou, farizejsky o ni pečuje, získá její důvěru i přátelství.
Antonie Dvořáková hraje svou roli dobře, ale velkou práci jí to nejspíš nedá. Je podle všeho snadné obalamutit bezmocnou ženu na prahu smrti; stačí vlídný úsměv, podání vody a je vyhráno.
Tím spíš je vyhráno, že blízcí k uvězněné skoro až do samého konce nemohou. „Komunisté nejdřív mně ani Emmě nechtěli povolit návštěvu, nakonec svolili, maminku přinesli na nosítkách do kobky a nosítka s ní položili na zem,“ vzpomíná dnes devadesátiletá „Nenda“.
Představit si tu scénu je i dnes k nesnesení drásavé. V nevlídné cele se dcera sklání nad umírající a týráním zuboženou matkou, ta už nemůže pořádně mluvit, takže se k ní Nenda musí sehnout ještě víc, aby uslyšela, co jí chce pošeptat. Nemohoucí žena říká s námahou dceři do ucha: „Tonička, Tonička…“
Zdena Mašínová starší umírá v červnu 1956, krátce po svých devětačtyřicátých narozeninách. A Antonie Dvořáková rozehraje hlavní part své odporné symfonie – falešné přátelství s umírající vězenkyní bylo jen ouverturou.
Dvořáková vyhledá pozůstalé, což jsou Nenda a Emma Nováková, maminka zesnulé. Právě Emma, v mnoha ohledech k sobě i jiným velmi tvrdá žena, estébačce zcela podléhá. Úsudek jí tentokrát zaslepí vděk za to, že byla do posledních chvil s dcerou.
Antonie se neštítí ničeho. Z Emmy úspěšně vytahá prakticky všechny úspory, které těžkou dřinou nastřádala, a kromě nich se snaží z Emmy i Nendy dostat informace, jež by mohly být StB k užitku. Pochopitelně se týkají především bratrů, kteří přešli do svobodného světa a v tu dobu coby příslušníci zvláštních jednotek americké armády spřádají plány, jak Československo osvobodit od komunistického teroru.
Josefovi se Ctiradem leží komunisté pořádně v žaludku, nedají jim spát, ale platí to i obráceně. Soudruzi vymýšlejí způsoby, jak mladé muže dostat zpět do republiky, aby je mohli popravit. Z odbojové skupiny bratří Mašínů už ostatně popravili Václava Švédu, Zbyňka Janatu a Ctibora Nováka – Emmina syna. Komunisté jí tedy krutě vzali syna i dceru.
Ve snaze o chycení Mašínů využívají rudí všemožné nohsledy. K polapení sourozenců, bezcharakterním režimem vykreslených za bezcharakterní vrahy, má přispět i bezcharakterní Antonie Dvořáková. A ta jednou přiběhne splavená za Nendou.
„Pepa je tady! Pepa se vrátil!“ oznamuje a teatrálně u toho třeští oči. Překotně líčí, že odbojář je ze Západu zpět a potřebuje pomoc nejbližších.
Je to samozřejmě léčka, Antonie blafuje. Pepa dál v US Army trénuje, jak zamést s komunismem, avšak estébáci prostřednictvím proradné ženy splétají sítě a čekají, kdo a jak se do nich zaplete.
Nenda to ale nebude, kdepak. Na rozdíl od babičky Emmy totiž nevěří Antonii ani slovo, ani pozdrav. Má ji prokouknutou, a na fintu proto neskočí. Vymyslí naopak geniální protitah a tím tuto konkrétní partii s estébáky vyhraje.
Sama zamíří na policii a domnělý příchod bratra do Československa udá. Nahlásí, že je Josef zpět a… „Tím jsem vypustila milé Toničce a celé státní bezpečnosti rybník,“ líčí Zdena Mašínová.
Ne že by jí poté dala tajná policie navždy pokoj. Jistěže ne. V tomto případě však museli estébáci celou akci zabalit, scénář pečlivě naaranžovaného divadla byl rozmetán zdánlivě křehkou, ve skutečnosti velmi pevnou a nezlomnou ženou.
Antonie Dvořáková následně zmizela Nendě ze života a nakonec z něj zmizela i celá StB. Po sametové revoluci se Zdena Mašínová setkala v Americe s bratry a letošního 28. října převzala z rukou prezidenta státní vyznamenání.
Celý velký příběh Zdeny Mašínové si můžete přečíst v aktuálním vydání Forbes Woman.
