Téměř 140 tisíc nemovitostí po celém Česku má neznámého nebo nejasného vlastníka. Někteří o majetek nejeví zájem, jiní o něm vůbec nevědí. Pokud se během následujících šesti týdnů o nemovitosti nikdo nepřihlásí, propadnou po Novém roce státu.
Ani katastr nemovitostí se nevyhne chybám. Mnohé z nich vznikly ještě do roku 1989, kdy byla evidence udržovaná chaoticky nebo v horších případech vůbec. Další chyby pak vznikly v důsledku ručního přepisování jmen, počešťování německých jmen, foneticky nepřesného přepisování jmen nebo nenahlášení změn příjmení po sňatku. Ke zmatené situaci přispělo i rozdělení Československa.
Stát se to už desátým rokem snaží napravit a prostřednictvím Úřadu pro zastupování států ve věcech majetkových (ÚZSVM) hledá majitele 139 752 pozemků a 2322 staveb. Ti buď v katastru nejsou uvedeni vůbec, nebo u nich chybí jeden či více podstatných údajů. Těmi jsou celé jméno, datum narození (rodné číslo) a kompletní adresa posledního trvalého pobytu.
Nejčastějším důvodem, proč se k nemovitostem nikdo nehlásí, je podle zjištění úřadu úmrtí původního vlastníka. Týká se to 62 procent případů. Úřad u nich podal podnět k zahájení dědického řízení a hledá dědice. Pokud dědické řízení nestihne proběhnout do konce roku, bude i navzdory lhůtě probíhat během příštího roku.
Na seznamu ÚZSVM se nejčastěji objevují pozemky. Většinou jde o ornou půdu, lesní pozemky a louky. Menší část tvoří ovocné sady, vinice nebo zahrady. U staveb postrádají majitele nebo správné údaje nejčastěji garáže a zemědělské usedlosti a stavby. Nejvíce takových nemovitostí se nachází v okresech na česko-slovenské hranici, nejméně pak v Praze.
Majetek propadne státu
Jen v letošním roce se ÚZSVM podařilo dohledat vlastníky 8200 nemovitostí. Celkově od roku 2014 úřad dohledal majitele u téměř 60 tisíc nemovitostí. Nejčastěji se soustředí na nemovitosti, které komplikují rozvoj městům a obcím, případně překážejí při rozvoji potřebné infrastruktury, budování cyklostezek nebo inženýrských sítí.
„Speciálně se zaměřujeme na stavby, kde je evidován trvalý pobyt. Úspěšně řešíme také případy, kdy je vlastník sice znám, ale jeho stavba není zapsána na žádném listu vlastnictví,“ uvádí generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu.
Vlastníkem hledaných nemovitostí může být opravdu kdokoli. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových proto doporučuje každému, aby se podíval na jeho webové stránky, kde si v seznamech může ověřit, zda on či jeho předci nevlastní nemovitost, o které třeba neměli tušení. Pohodlnější ale je použít web iniciativy Česká země.
Zbystřit by měli také ti, kdo by mohli mít u své nemovitosti nedostatečně zapsané údaje.
Pokud objevíte nemovitost, která by mohla být vaše, je třeba pro zápis vlastnictví do katastru nemovitostí doložit potřebné dokumenty. Nejčastěji po vás úředníci budou chtít listiny týkající se osob (rodné listy, oddací listy, úmrtní listy, rozhodnutí z dědických řízení) a listiny vztahující se k nemovitosti, tedy jakékoli doklady, které dokládají, že nalezená osoba byla opravdu vlastníkem.
Pokud byl vlastníkem váš zesnulý příbuzný, budete muset doložit pravomocně ukončené dědické řízení.
Nemovitosti, které nebudou mít po 1. lednu 2024 správně zapsaného vlastníka, propadnou státu. Ani to však nemusí být definitivní. Pokud se ovšem o majetek přihlásíte až po roce 2024, budete muset svůj vlastnický nárok na nemovitost prokázat pravomocným rozhodnutím soudu.
Poté ÚZSVM takzvaný bezprizorní majetek nabídne jiným státním institucím, řada nemovitostí tak bude převedena například na Lesy ČR a Státní pozemkový úřad. Pokud státní instituce neprojeví o nemovitosti zájem, bude pro ně ÚZSVM hledat jiného vlastníka mimo stát.
