Nejstarší fungující sklárnu v Česku, s výrobou trvající nepřetržitě od roku 1712, čeká těžký rok. „Poté, co konec oznámila Květná, se mě moji skláři ptají, co s nimi bude,“ vypráví František Novosad, majitel Sklárny Harrachov.
„V našem případě oproti letošním cenám plyn zdraží v příštím roce zhruba na dvojnásobek,“ počítá podle oznámených ceníků dodavatele. „Zbývá nás v oboru zhruba deset, všichni se známe. Už zcela vážně slyším od kolegů, že jim hrozí konec jako v Květné. Konkurenti ze Slovenska nebo Maďarska kupují plyn mnohem levněji, to je pak těžké konkurovat,“ popisuje chmurnou náladu v oboru.
„Pro mě je to o to smutnější, že se do této situace dostáváme už poněkolikáté během energetické krize a navíc těsně poté, co se česká sklářská tradice dostala na prestižní seznam UNESCO,“ konstatuje Novosad. Malý provoz na Jablonecku spotřebuje ročně přes osm tisíc megawatthodin plynu a každoročně si sáhne na obrat zhruba ve výši osmdesát milionů korun.
Vloni už jste byl rozhodnutý sklárnu zavřít. Nakonec jste to ustáli za cenu dotování provozu z peněz našetřených na novou pec, kterou jste nepořídili. Jak jste na tom teď?
Budu mluvit v číslech. V roce 2022 jsem prodělal 22 milionů na energiích. Letos se mi povedlo uzavřít mimořádně dobrý kontrakt a trochu jsme se nadechli. Ale v příštím roce nám zase hrozí, že přijdeme o dalších dvacet milionů v energiích. A já už další rezervy nemám.
Vláda slibuje pomoc podnikům, které jsou velkými odběrateli energií.
Podívejte se na Květnou. Ti také zavřeli kvůli dlouhodobě neúnosným cenám energií. Zbývá nás v oboru zhruba deset a je nám těžko všem. Už zcela vážně slyším od kolegů, že jim hrozí konec jako v té Květné.
I vám v Harrachově?
Řeším, co bude dál. U mě pracuje zhruba sto lidí, všechny osobně znám, už je na to připravuji delší dobu. Hrozí, že půjdou s výplatami dolů, pokud vláda nezasáhne. Já na tu energii prostě nebudu mít. Říkám jim: na nárůst mezd, odměny, benefity zapomeňte.
Jak jste na tom pro příští rok se zájmem odběratelů?
Jakžtakž. Zaměřujeme se na velké tenkostěnné nápojové sklo, nejvíc zákazníků – osmdesát procent – máme z USA. Letošní rok nebyl v tomto směru žádná sláva, příští se zatím jeví na zakázky lépe. Proto jsem to taky zatím nevzdal.
A důvod?
Výrobci z Polska, Maďarska a Slovenska můžou nabízet za nižší ceny, mají výrazně nižší ceny energií než my, a to opravdu dramatickým způsobem. Polsko má cenu energií na polovině než my, Slováci oproti nám třetinovou, Maďaři zhruba také. Proč by měli zákazníci v zámoří platit za naše zboží víc? Vezmou si to od nich. A to by neměla vláda přehlížet.
