Centra velkých měst se mění a Praha není výjimkou. Trendem je doručování všemožného zboží až domů a taky přibývají nové typy městské mobility. Jenomže tato proměna má i negativní projevy: všudypřítomné dodávky doručovacích společností, hromady sdílených koloběžek, nedostatek nabíječek na elektromobily i parkovacích míst. Jak podpořit proměnu v moderní fungující metropoli a přitom si nezkomplikovat život?
„Všichni si necháváme doručovat balíčky z e-shopů, jídlo z restaurací, nákupy potravin. Znamená to obrovský nárůst aut, která jezdí do centra. Týká se to samozřejmě i dalších velkých měst a evropských metropolí,“ popisuje Traian Urban.
Od roku 2020 šéfuje pražskému hubu organizace EIT Urban Mobility, je expertem na městskou mobilitu i inovační strategie a startupy. K tomu od mala bydlí v centru Prahy a sleduje tu proměnu z první ruky. „Města musí nutně hledat cestu, jak doručování a dopravu zefektivnit,“ podotýká.
Traian Urban, ředitel EIT Urban Mobility Innovation Hub East | Foto: Luboš Wišniewski
Dopad na životní prostředí může částečně řešit přechod na elektromobilitu. Ale nelze na to úplně spoléhat, navíc s ním přicházejí nová úskalí jako třeba zajištění dostatečného počtu nabíječek.
Agentura EIT Urban Mobility vznikla jako iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu, pracuje na podpoře pozitivních změn ve městech, aby se z nich stala lepší místa pro život, zejména právě v oblasti městské mobility. A z evropských peněz pomáhá spolufinancovat projekty, firmy, startupy i univerzity, které hledají řešení problémů.
Pražský EIT Urban Mobility Innovation Hub East má na starosti podporu inovativních projektů v Česku a na Slovensku, ale i v Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Bulharsku, Srbsku a také Izraeli. Podívejte se na pět nejzajímavějších českých projektů.
Sdílené mikrobusy Citya z Brna
Levnější než taxi, dostupnější než MHD. Tak lze shrnout, o co se snaží brněnský startup Citya. Říká se tomu operativní hromadná doprava. Cílem je lepší obslužnost příměstských oblastí, kde to s dostupností spojů hapruje, a místní jsou tak často nuceni sáhnout po osobním automobilu.
Citya místo toho nabízí radnicím možnost pronajmout si sdílené mikrobusy, které stojí cestující pár korun. Pro své obyvatele je už zavedly třeba Říčany u Prahy.
Sdílená doprava v Říčanech a okolí | Foto: Město Říčany
Princip je jednoduchý: Cestující v aplikaci zadá poptávku na jízdu z jedné zastávky do cílové podobně jako u taxi aplikací Uber nebo Bolt. Algoritmus pak upraví trasu mikrobusu podle toho, kolik lidí má kde nastupovat a vystupovat.
Cestující díky tomu na spoj čekají jen několik minut. A městu to mimo jiné pomáhá pochopit pohyb lidí i poptávku, což je důležité pro strategické plánování dopravy.
„Citya už je hodně pokročilý startup a jejich cílem je v praxi ukázat, že jejich řešení funguje. Snažíme se jim proto otevřít dveře například v Polsku a v dalších městech po Evropě,“ říká Traian Urban o podpoře ze strany EIT Urban Mobility.
Pealock a lepší parkování koloběžek
Marku Vallovi před časem na horách ukradli lyže, pojišťovna mu řekla, že se na to jeho pojistka nevztahuje, protože lyže neměl zamčené. Tak vznikla myšlenka chytrého zámku Pealock. „Nikdy nenecháte ležet svůj mobil, který stojí stejně jako nové lyže, bez dozoru, ne? Ale u lyží se to běžně děje,“ říká.
Využití chytrého zámku propojeného s mobilní aplikací a GPS je ale mnohem širší. „Z hlediska městské mobility je zajímavé využití pro elektrokola a koloběžky,“ doplňuje šéf EIT Urban Mobility Innovation Hub East Traian Urban.
Pealock má za sebou úspěšný rozjezd, kampaň na Kickstarteru, kde vybral v přepočtu 700 tisíc korun, i ocenění za design Red Dot Design Award. V roce 2021 startup získal investici jedenáct milionů korun od fondu N1 a firmy Prusa Research a svoje aktivity postupně rozšiřuje.
Foto: Pealock
S dalšími partnery nabídl řešení problému se sdílenými koloběžkami a koly, které bývají často poházené po městě nebo zaparkované na nevhodných místech. „Dali jsme peníze na systém, který zajistí, že člověk zaparkuje pouze na místě, které si k tomu město nebo městská část vyhradí. Pokud zaparkuje jinde, aplikace mu jízdu neukončí,“ popisuje Traian Urban.
Mobilní nabíječky s širokým využitím
Slovenská Žilina, lotyšská Riga a německý Braunschweig. Tři města, kde se testují mobilní nabíječky pro elektrické vozy. Pokud půjde přechod na elektromobilitu podle plánu, v roce 2030 bude takových nabíječek potřeba 33 milionů.
Aby to bylo možné, je potřeba vyřešit řadu technologických i logistických problémů. A přesně na to se zaměřuje projekt Nimbee pražské firmy Nimble Energy, která svoje mobilní nabíječky už testovala i v ulicích české metropole.
Mobilní nabíjení elektromobilů | Foto: Nimbee
Nabíječku si můžete objednat přes aplikaci na místo, kde ji potřebujete. Software Nimbee mimo jiné také predikuje poptávku po nabíjení.
Pilotní testování hardwaru i softwaru v Žilině bylo úspěšné a mělo pozitivní ohlas u řidičů. V Rize se do testování zapojila i carsharingová služba OX Drive, která si od Nimbee slibuje efektivnější využití vozidel. A v Braunschweigu zase tamní technická univerzita otestovala vylepšené nabíječky se senzory, které brání kolizi s autonomními vozidly.
„EIT Urban Mobility podporuje Nimbee v rámci projektu Urban Mobile Charging,“ doplňuje Traian Urban k nadějné inovaci.
Doručování zásilek na poslední míli
V Praze a také v Madridu prochází testováním další projekt, který vznikl přímo v rámci EIT Urban Mobility. LogiCYCLE má ambici vylepšit efektivitu doručování zásilek uvnitř měst.
V Praze na něm spolupracuje firma 4AVs, která je průkopníkem cyklologistiky v Praze – na speciálně upravených nákladních elektrokolech rozváží zásilky například pro společnosti GLS nebo Dachser.
Cílem projektu je vytvořit ve městech síť malých dep, která budou dobře dostupná i pro dodávky přepravních společností. Auto zaveze náklad do depa, tam ho už na takzvanou poslední míli přebírají bikeři nebo kurýři na elektrických skútrech či v malých elektromobilech.
Cargo biker v akci | Foto: 4AVs
Výsledkem by mělo být méně zácp, kratší doba doručování i nižší znečištění ovzduší. „Naši partneři pracují na zlepšení IT algoritmu, aby docílili opravdu nejefektivnější cesty doručení zásilky s nejmenší zátěží pro životní prostředí i dopravní obslužnost města,“ říká Traian Urban.
„Ideálem je snížení neproduktivních částí doručování zásilky o sedmdesát procent a naopak zvýšení efektivity o třicet procent,“ dodává.
Praha má taková logistická mikrodepa zatím tři: na Florenci, na Andělu a nově i na Zahradním Městě, kde se právě chystá přechod na plný provoz.
„Postupně se budou zapojovat elektrické skútry nebo menší elektroauta a také začne testování dalších variant doručování například ve spolupráci se startupem Bruntor, který vyrábí malé elektrické cargo skútry,“ doplňuje Urban.
Pravidla pro autobusy bez řidičů
Nárůst dopravy v centrech měst a nutnost snižovat emise jsou také hlavním tématem projektu LivingLAPT. Společně s EIT Urban Mobility se na něm podílí britská University College London nebo česká společnost PowerHUB.
Jejich řešením je autonomní kyvadlová autobusová doprava. Vozidlo nepotřebuje řidiče, pohybuje se samo po předem určené trase na digitální mapě.
Jak by to mohlo vypadat v praxi, předvedl PowerHUB v září na pražském Výstavišti, kde se zájemci mohli autonomními elektrickými minibusy svézt. Jednou z překážek masového nasazení totiž pořád je, že mají cestující k autobusům bez řidičů notnou dávku nedůvěry.
Testování autonomních minibusů v Praze
„Zásadní je vyřešit jasná bezpečnostní pravidla napříč evropskými městy. A proto vznikl LivingLAPT, který umožňuje testování dopravních inovací v rámci pilotních projektů v konkrétních městech v Nizozemsku, Belgii, Norsku a dalších zemích,“ dodává Traian Urban.
