Energetická skupina ČEZ zahájila ostrou fázi arbitráže vůči ruskému Gazpromu, od kterého žádá za krácení dodávek plynu náhradu škody za více než miliardu korun.
Tříčlennému arbitrážnímu tribunálu se sídlem v Ženevě, který se uplatňovaným nárokem začal zabývat, zaslala česká firma v minulých dnech své odůvodnění žaloby včetně znaleckých posudků.
Arbitrážní řízení proti ruské plynárenské společnosti zahájil ČEZ v únoru letošního roku. Důvodem je krácení dohodnutých dodávek plynu.
Situace kolem nich se zkomplikovala, když Rusko loni v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.
Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím sítě plynovodů. Kontrolu nad firmou má Kreml.
Rusko loni mimo jiné zastavilo provoz plynovodu Nord Stream 1, který dodával ruský plyn po dně Baltského moře do Německa. Nord Stream 1 mohl přepravovat až 167 milionů metrů krychlových denně.
Od zahájení řízení byl dosud podle Kříže sestaven kompletní tribunál, který se bude případem zabývat a dále vyřízeny další procesní záležitosti.
ČEZ k posuzování případu podle mluvčího zaslal arbitráži podrobné odůvodnění žaloby, v níž na základě znaleckých posudků upřesnil žalovanou částku na více než miliardu korun.
Šéf společnosti ČEZ Daniel Beneš v minulosti uvedl, že ruská energetická válka proti Evropě začala už předloni zhruba rok před invazí na Ukrajinu. Rusko podle něj nenápadně přestalo dodávat plyn, úroveň naplněnosti zásobníků klesala. Už dříve tak označil mezinárodní arbitráž za jediný možný krok.
Podle analytiků bude v arbitráži klíčové určení, za jakých okolností možná škoda pro českou společnost vznikla. Pokud česká firma prokáže nedodržení smlouvy, má přitom podle nich značnou šanci na přiznání odškodnění.
ČEZ by v takovém případě mohl postihnout majetek Gazpromu v cizích zemích, v případě majetku nacházejícího se v Rusku je však taková možnost nepravděpodobná, míní experti na mezinárodní obchodní právo.
