Výnos desetiletých českých státních dluhopisů se v závěru loňského roku snížil a v prosinci dosáhl 3,97 procenta. Je to výrazný pokles proti prosinci 2022, kdy byl 4,71 procenta. V prvních jedenácti měsících loňského roku byl ale výnos nad čtyřmi procenty, vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnila Česká národní banka.
Vyšší výnosy státních dluhopisů znamenají, že rostou náklady na financování rozpočtového deficitu a státního dluhu.
Výnos desetiletých dluhopisů se v prosinci dostal pod čtyři procenta poprvé od března 2022. Nejvyšší hodnoty dosáhl v říjnu 2022, kdy byl 5,52 procenta. Většinu loňského roku se pohyboval mezi 4,4 a 4,7 procenta, prudký pokles zaznamenal až v prosinci.
Z dlouhodobého pohledu je ale nynější výnos desetiletých dluhopisů stále nadprůměrný. V posledních deseti letech se pohyboval do dvou a půl procent, nad tuto úroveň se dostal teprve v listopadu 2021.
Vůbec nejvýhodnější bylo dluhové financování pro stát v letech 2015 a 2016, kdy po většinu roku výnos desetiletých dluhopisů nedosahoval ani pět desetin procenta.
Vyšší výnos státních dluhopisů prodražuje financování státního dluhu. U rostoucích nákladů na obsluhu dluhu se ale projevuje také zvyšující se objem dluhu, který podle ministerstva financí ke konci loňského roku dosáhl 3,111 bilionu korun, za poslední rok se zvýšil o 216 miliard korun.
Do konce letošního roku by se měl státní dluh zvýšit na 3,367 bilionu korun, vyplývá ze Strategie financování a řízení státního dluhu.
Loni dosáhly výdaje státu na obsluhu státního dluhu 68,3 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 18,6 miliardy korun. V letošním roce ministerstvo financí očekává výdaje pětadevadesát miliard korun, v roce 2025 by měly dále vzrůst na sto deset miliard korun.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
