Míra inflace v zemích Evropské unie v prosinci zrychlila na 3,4 procenta z listopadových 3,1 procenta. Oznámil to 17. ledna unijní statistický úřad Eurostat. Nejvyšší inflaci v celé unii má podle údajů harmonizovaných s metodikou EU Česká republika, kde ceny meziročně stouply o 7,6 procenta. V listopadu to bylo 8,0 procenta. Naopak nejnižší je inflace v Dánsku, kde činí 0,4 procenta.
V zemích eurozóny míra inflace v prosinci zrychlila na 2,9 procenta z listopadové hodnoty 2,4 procenta, potvrdil Eurostat svůj původní odhad. Inflace v celé EU součástí odhadu nebývá. V prosinci 2022 byla míra inflace v eurozóně 9,2 procenta a v celé unii 10,4 procenta.
Nižší inflace než v České republice tak už je například i v Maďarsku, které bylo dlouho nejhorší v Evropské unii. Teď má inflaci 5,5 procenta. V Polsku míra inflace o něco klesla, z listopadových 6,3 procenta na prosincových 6,2 procenta, na Slovensku rovněž klesla z 6,9 procenta na prosincových 6,6 procenta.
Před rokem byla inflace v Česku na 16,8 procenta, v Maďarsku na 25,0 procentech, na Slovensku to bylo 15,0 procent a v Polsku 15,3 procenta.
Po Dánsku byla v prosinci v zemích EU nejnižší míra inflace v Itálii a v Belgii, v obou případech 0,5 procenta. Naopak druhou nejhorší zemí po Česku bylo Rumunsko (7,0 procent) a Slovensko (6,6 procenta).
V eurozóně k inflaci nejvíce přispěly služby, jejichž příspěvek činil 1,74 procentního bodu. Následovala kategorie potraviny, alkohol a tabák s příspěvkem 1,21 procentního bodu. Naopak o zmírnění inflace se nejvíce zasloužily energie, a to příspěvkem -0,68 procentního bodu.
Údaje zveřejněné Eurostatem se liší od údajů Českého statistického úřadu kvůli rozdílné metodice. Ředitel Odboru statistiky cen ČSÚ Jiří Mrázek upozornil, že národní systém výpočtu inflace v Česku zachycuje jiným způsobem náklady na vlastnické bydlení.
„Zatímco u nás je tzv. imputovanému nájemnému (nákladům na vlastnické bydlení) přikládána relativně vysoká váha (cca dvanáct procent spotřebního koše), v rámci evropského výpočtu tato položka zatím není zahrnuta,“ připomněl.
Údaj za Česko byl během loňského roku také silně ovlivněný vládním úsporným tarifem na energie. Pro účely měnové politiky Česka i pro další účely v tuzemsku je proto vhodnější index spotřebitelských cen ČSÚ.
ČSÚ minulý týden uvedl, že podle národní metodiky tempo růstu spotřebitelských cen v prosinci zpomalilo na 6,9 procenta z listopadových 7,3 procenta. Za celý loňský rok činila průměrná míra inflace 10,7 procenta. Bylo to o 4,4 procentního bodu méně než v roce 2022, kdy ovšem byla druhá nejvyšší inflace od vzniku samostatné České republiky.
