Z experimentu, který vznikl v roce 2002 v obýváku Reida Hoffmana, je aktuálně nejpopulárnější profesní síť světa. Počet uživatelů LinkedInu přesáhl letos v únoru 610 milionů a léta, kdy ji převážná část lidí vnímala jen jako nutné zlo a online odkladiště svého životopisu, jsou pryč.
Poslední roky se LinkedIn snaží přidávat funkce a změnit svůj étos tak, aby místo databáze nastartovaných HR manažerů připomínala spíš plnohodnotnou sociální síť – ano, i tady už mají uživatelé k dispozici nejen lajky, ale celou paletu reagujících emotikonů vyjadřujících uznání nebo zvědavost.
Souběžně s počtem uživatelů stoupá i aktivita na síti: podle dat, která služba ve vlastnictví Microsoftu poskytuje, počet reakcí, komentářů a sdílení obsahu na síti meziročně narostl o 60 %.
Jak LinkedIn využívají Češi a Slováci? Kromě toho, že v Česku je registrovaných přes 1,5 milionu profilů, se toho moc o specifickém využívání sítě u nás neví. Změnit to chce marketingový expert Martin Hošek, který na vlastní pěst na jaře zorganizoval průzkum #FenoménLinkedIn mezi českými a slovenskými uživateli.
„LinkedIn je pravděpodobně nejpodceňovanějším nástrojem pro rozvoj podnikání v moderní době,“ říká Hošek, který působí jako šéf marketingu J&T Banky. „Projekt nemá ambici definovat, jak vypadá reprezentativní profil na LinkedInu, je to spíš komplexní sonda do chování česko-slovenských uživatelů.“
Do studie se zapojilo od února do dubna 2019 celkem 2271 respondentů. Tohle je šest zjištění, která z ní vyplývají:
Síť personalistů? Spíš markeťáků a obchodníků
Průměrný český nebo slovenský uživatel sítě LinkedIn (i když víme, že průměr neexistuje) by byl podle výsledků studie s největší pravděpodobností muž ve věku 35 let, který žije v Praze nebo v Bratislavě.
Vystudoval vysokou školu, ale nestudoval v zahraničí, bydlí nejčastěji ve vlastním bytě. Pracuje ve firmě s více než tisícovkou zaměstnanců, kde se věnuje obchodu nebo marketingu a bere za to výrazně víc, než je český platový průměr. Pětina respondentů uvádí příjmy nad 75 tisíc.
Víc než dvě třetiny respondentů jsou zaměstnanci, pětina podniká.
Profesní profil účastníka dotazníku
Každý druhý člověk si tam našel práci
LinkedIn je jednoznačně nástrojem pro hledání zaměstnání a zaměstnanců. 46 % respondentů uvádí, že si je na LinkedInu našel zaměstnavatel. Třetina respondentů také uvedla, že díky LinkedInu objevili novou obchodní příležitost. 26 % lidí si na této síti našlo firmu, pro kterou by chtěli pracovat.
Respondenti odpovídají na otázku, co jim profil na LinkedIn přinesl.
Prémiový účet Češi ignorují
Základní motivací pro vytvoření profilu na LinkedIn je podle Čechů a Slováků vytvoření sítě kontaktů, kterých má průměrný uživatel kolem tří set. Chtějí také mít zdroj profesních informací, teď ale LinkedIn používají hlavně pro budování svého jména a jako online verzi životopisu.
Prémiový účet si český uživatel v 87 % případů neplatí. Nepotřebuje ho, navíc mu připadá drahý. LinkedIn si založil po nástupu do prvního zaměstnání, což bylo před víc než pěti lety.
Přijímají se žádosti jen od známých
LinkedIn si typický účastník průzkumu poprvé v průběhu dne spouští po příchodu do práce. Pokud to udělá dřív než u snídaně, je to pravděpodobně muž: podnikatel nebo vysoce postavený zaměstnanec s podřízenými. Příspěvky moc netvoří, spíše je čte nebo si prohlíží profily jiných uživatelů.
Spojuje se nejčastěji se svými kolegy a naopak odmítá spojení od neznámých lidí (hlavně Češi, Slováci jsou méně přísní). Pokud si někdo neznámý prohlédne jeho profil, tak se podívá, kdo to byl. Členství ve skupinách je pro uživatele LinkedIn běžné, dvě třetiny respondentů jsou členy několika skupin.
Nejčastější důvody, proč lidé odmítají spojení.
„Můj profil je pravdivý, ale cizím nevěřím“
Přestože je většina respondentů na LinkedInu velmi aktivní, profilům ostatních uživatelů příliš nevěří. Jen 10 % uživatelů zcela věří v pravdivost informací uvedených v profilech ostatních. Přijdou jim vylepšené, zveličené a nepravdivé.
Zajímavé je, že vlastní profily považují respondenti za téměř dokonalé a pravdivé. Jen 25 % českých uživatelů přiznává určité nedokonalosti – nejčastěji jde ale jen o absenci nějakých údajů.
Nelíbí se přibližování Facebooku
Pokud respondent uvádí, že mu na LinkedInu něco vadí, nedokáže úplně přesně říct, co to vlastně je. Nejčastěji to je „facebookovatění“ sítě a také její nepřehlednost a jistá míra uživatelské nepřívětivosti.
Hošek na studii (závěry si můžete detailně pročíst zde) v červnu naváže i akcí LinkedIn Summit, jejímž mediálním partnerem je Forbes. Manažeři z LinkedInu i odborníci na online reklamu či headhunting budou 12. června v pražském Cubex Centru sdílet aktuální tipy, jak největší profesní síť využít pro marketing, vzdělávání, akvizice i hledání těch největších talentů na trhu.
