Hyperloop, Bird Global, SmileDirectClub, Olive AI, InVision. Co mají uvedené firmy z úplně odlišných oborů společného? Všechny dosáhly valuace přes miliardu dolarů. A všechny v posledních měsících vyhlásily bankrot.
Je to náhoda, nebo nastal čas umírání jednorožců? Pravda je taková, že poslední rok startupům obecně nepřál a ani letos se nálada zatím nelepší. Podle dat platformy PitchBook ukončilo v roce 2023 existenci tři tisíce startupů zaštítěných stovkami či desítkami milionů dolarů venture kapitálu.
Ani startupy, které zatím důvěru investorů neztratily, si nemohou příliš vyskakovat a procházejí bolestivým reality checkem. Investoři utíkají – podle PitchBooku loni v meziročním srovnání zmizelo z amerického trhu osmatřicet procent investorů jenom během prvních tří čtvrtletí.
Devatenáct procent mladých firem, které velká investiční kola přece jenom uzavřely, pak dosáhlo nižší valuace než při předchozích investičních kolech.
Trh opustily dokonce i fondy se zdánlivě bezedným kapitálem. Výmluvný je pokles investic zejména u Tiger Global – tygr přišel o zuby, nebo alespoň o zubní protézu.
Aktivita obřích venture kapitálových fondů v posledních osmi letech | Zdroj: PitchBook
Masivní vlna propouštění v technologickém sektoru, která proběhla od startupové scény až po big tech, zanechala loni bez práce 260 tisíc lidí. Zajímavé je, že následky bouře se staly osudovými i pro jindy zdánlivě nedotknutelný segment firem s valuací přesahující – občas výrazně – symbolickou miliardu amerických dolarů.
Propouštění v technologickém sektoru od začátku covidu | Zdroj Layoffs
První místo by zřejmě mělo patřit WeWorku, technologicko-realitní společnosti, kdysi oceňované na 47 miliard, která to loni v listopadu definitivně vzdala a zamířila do úpadku podle kapitoly 11. Ta funguje jako ochrana před věřiteli a umožňuje pokračovat v činnosti, pokud tato činnost vede k jejich vyplácení.
V žádosti ke konkurznímu soudu společnost prohlásila, že ke konci června její aktiva činila asi patnáct miliard dolarů a závazky přes 18,6 miliardy. Jak se vedlo dalším podobným firmám?
Jednou z nich byl startup postavený kolem transportní technologie hyperloop, tedy Hyperloop One. Elon Musk, spoluautor konceptu vysokorychlostní přepravy osob prostřednictvím přetlakové kapsle v prostoru s podtlakem, o ní svého času v rozhovoru pro CNN prohlásil, že nejde o nic komplikovaného a není důvod, proč by plán, abychom se po zemi pohybovali stejně rychle jako letadly v řídkých vrstvách atmosféry, neměl vyjít.
Komplikované nekomplikované – v případě Hyperloop One, což byl nejvíce megalomanský projekt, který na Muskově konceptu začal stavět, padly stovky milionů na vývoj bezpečných kapslí létajících vakuovými tubusy rychlostí dvanáct set kilometrů za hodinu. Výsledek?
Namísto revoluce v dopravě zůstalo jen memento v podobě obří trubky v nevadské poušti. Po deseti letech pokusů a utracené částce 450 milionů dolarů to společnost v prosinci 2023 definitivně zabalila s odůvodněním, že nezískala kontrakt na realizaci okruhu pro veřejnost.
Firma propustila zaměstnance a nyní jen rozprodává zbývající majetek. Duševní vlastnictví si převzal majoritní akcionář, logistická společnost DP World sídlící v Dubaji. Zpětná valuace firmy je přibližně hraniční miliarda dolarů.
Hyperloop One ale nebyl jediný neúspěšný dopravní startup oceněný investory v minulosti na více než miliardu. Společnost Bird Global se namísto technologické revoluce pokoušela jen o – řečeno spolu s Jaroslavem Haškem – mírný pokrok v mezích zákona. Konkrétně se snažila přesvědčit svět, že je dobrý nápad přepravovat se ve městech prostřednictvím pronajímání elektrických koloběžek.
Na vrcholu slávy to znamenalo valuaci 2,5 miliardy dolarů a zapsání mezi startupy s nejrychleji získaným statusem jednorožce. Ani to však Bird Global neuchránilo před loňským bankrotem. Už na konci léta firmu stihla delistovat newyorská burza a společnost v podobně rekordním tempu, jakým dříve od investorů získávala nový kapitál, vytvořila ztrátu 1,6 miliardy dolarů.
Když zamrzne úsměv
Co kdybyste mohli svého zubaře a zubního hygienistu na některé úkony navštěvovat pouze přes počítač? Něco podobného si usmyslel telemedicínský startup SmileDirectClub, který se rozhodl, že bude distribuovat na 3D tiskárně vytvořená rovnátka a pomůcky pro bělení zubů přes internet napřímo zákazníkům.
Společnost vznikla v roce 2014, a když o pět let později mířila na americkou burzu, ocenil ji trh na 8,9 miliardy dolarů. Jenže podnikání v medicíně má svá specifická pravidla, kterými se SmileDirectClub rozhodně neřídil.
Ani důmyslné smlouvy o mlčenlivosti, které musel podepsat každý zákazník, firmu nezachránily před záplavou žalob a kontroverzní pověstí. Vstup na burzu sice přinesl nový kapitál, ale zároveň společnosti zlomil vaz.
Když se ukázalo, že firma je i po letech ztrátová, začala hodnota akcií prudce padat a společnost musela rychle reagovat. SmileDirectClub byl nucen utrácet více a více prostředků za pouhou akvizici nových zákazníků, aby dokázal, že jeho podnikání je stále schopné růst.
Jenže podobné triky nelze aplikovat věčně. Koncem loňského září požádal v USA o povolení bankrotu podle kapitoly 11 a zároveň vykázal dluh ve výši přibližně devět set milionů dolarů. V prosinci firma potvrdila, že definitivně ukončuje činnost, když se jí v mezičase nepodařilo najít investora, který by svým kapitálem zaštítil další provoz.
Zejména zákazníci s předplatným a ironicky také s doživotními zárukami se najednou ocitli v nepříjemném vzduchoprázdnu. SmileDirectClub přitom nebyl jediným zdravotnickým jednorožcem, který to loni zabalil.
Zdravotnický startup Olive AI, zaměřený na automatizaci, zaznamenal raketový vzestup v pandemických covidových letech. V prosinci 2020 společnost naraisovala 225 milionů dolarů a získala valuaci 1,5 miliardy dolarů, o sedm měsíců později proběhlo další investiční kolo, během kterého získala čtyři sta milionů dolarů a odhadovanou čtyřmiliardovou valuaci.
Dva roky po ní ale firma rozprodává zbývající aktiva a zavírá krám. Nepomohla ani umělá inteligence v názvu společnosti. Vedle velké ekonomické otočky podle pozorovatelů firma doplatila na nedostatečně soustředěnou vizi a nezvládnutý příliš rychlý růst.
Posledním mrtvým jednorožcem na našem výmluvném seznamu je společnost InVision, která byla v kategorii kolaborativních nástrojů pro designéry srovnávána se softwarovým gigantem Adobe a na vrcholu svého úspěchu dosáhla ocenění na dvě miliardy dolarů.
InVision začínala v roce 2011 jako nástroj pro designérské kolaborativní prototypování. První roky střídal jeden úspěch druhý a před sedmi lety naraisovala sto milionů dolarů, což jí zajistilo status jednorožce. V nadcházejícím roce valuaci zdvojnásobila.
Zatímco se ale InVision těšila přízni investorů, v dynamickém odvětví designu docházelo k posunům a na vrchol se nepozorovaně protlačil nový hráč – Figma. Společnost, existující od roku 2016, spojila návrh uživatelského rozhraní a prototypování a brzy začala dýchat konkurentovi na záda – v roce 2020 už byla na podobné valuaci jako o tři roky dříve InVision.
Ta se najednou přesunula do pozice reakční a bránící se. Aby mohla konkurovat v odvětví komplexnějšího designu, uvedla na trh Freehand, systém virtuální pracovní tabule, vytvořený za účelem spojení týmů. V očích odvětví ale již svůj boj s Figmou prohrávala.
Vše dorazilo oznámení o akvizici společnosti Figma ze strany Adobe za astronomickou částku dvacet miliard dolarů. Z dohody nakonec kvůli nepřízni regulátorů sešlo, avšak osud konkurenční InVision byl zpečetěn. Společnost v lednu oznámila, že na konci roku ukončí svou činnost.
