Nedávno rozvířil vody kryptosvěta pozapomenutý finský softwarový inženýr Martti Malmi. Zveřejnil historii své soukromé korespondence se Satoshim Nakamotem, původním tvůrcem bitcoinu. Co jste nejspíš netušili o pohledu původních tvůrců na nejstarší kryptoměnu?
Začneme ale tím, co v Malmiho e-mailech nenajdete. Věděli jste, že když 1. října 2008 tajemná entita pod pseudonymem Satoshi Nakamoto odeslala do e-mailové konference hostované na stránkách metzdowd.com rozpracovanou verzi digitální měny (slavný bitcoinový whitepaper), nenašli byste tam jedinou zmínku o blockchainu?
A není tam dodnes. Nenašli byste tam ostatně ani zmínku o nějaké kryptoměně – namísto toho o kryptografii se tam mluví celkem dost. K původu termínu kryptoměna se ostatně ještě dostaneme, teď ale ke slibovaným e-mailům.
Ty fyzicky nalezneme na serveru Github, který obyčejně používají hlavně programátoři a programátorky k ukládání verzí zdrojového kódu a dokumentace své práce. Výměna Satoshiho e-mailů s finským softwarovým inženýrem obsahuje sedmdesát tisíc slov a Malmi ji zveřejnil na síti X.
V úvodním textu, který e-mailům předchází, programátor vysvětluje, proč se je rozhodl zveřejnit až nyní. „Dříve mi nebylo příjemné sdílet soukromou korespondenci, ale rozhodl jsem se tak učinit kvůli důležitému soudnímu procesu ve Velké Británii v roce 2024, kde jsem vystupoval jako svědek,“ konstatoval.
Satoshi byl od začátku silně proti označování bitcoinu za investici. Říkat „považujte to za investici“ je nebezpečné, napsal Satoshi Malmimu v červnu 2009. „Je nebezpečné něco takového říkat a měli byste tento bod vymazat. Je v pořádku, pokud k tomuto závěru dospějí sami, ale nemůžeme to takhle podávat,“ doplnil.
Ve stejném e-mailu také Satoshi poprvé zmiňuje myšlenku nazývat bitcoin „kryptoměnou“. Až tedy zase uslyšíte nějakého bitcoinového maximalistu (tento termín mimochodem vymyslel spoluzakladatel Etherea Vitalik Buterin), jak vám říká, že bitcoin a kryptoměny jsou úplně odlišné věci, můžete jej odkázat na Malmiho githubový archiv.
„Někdo přišel se slovem kryptoměna… Možná bychom ho měli používat při popisu bitcoinu, co myslíte,“ navrhuje Satoshi.
Přestože v jiných ohledech, například stran obav z regulací, byl až vizionářsky prozíravý, ve dvou věcech nemohl více střelit vedle. Jde o transakční poplatky a škálování, jeden z největších dlouhodobých problémů bitcoinové sítě, hned vedle bezpečnostního rozpočtu.
„Stávající síť kreditních karet Visa denně zpracuje přibližně patnáct milionů nákupů přes internet po celém světě. Bitcoin může již nyní se stávajícím hardwarem za zlomek nákladů dosáhnout mnohem většího rozsahu. Nikdy nenarazí na strop rozsahu,“ myslel si Satoshi a jen těžko mohl být dále od pravdy.
Tajemný autor bitcoinu předpokládal, že škálovací problém vyřeší Moorův zákon, podle kterého se výkon hardwaru každých pět let desetkrát zvýší. „I když bude přijetí bitcoinu masivní a poroste šíleným tempem, rychlost počítačů zůstane vždycky před počtem transakcí,“ domníval se.
Pomineme-li fakt, že samotné Moorovo pravidlo dnes začíná narážet na fyzikální limity – tranzistory nelze zmenšovat donekonečna –, je zde v případě bitcoinu jiný, závažnější problém.
Vývojářská komunita se rozhodla kvůli co největší demokratizaci a decentralizaci projektu nechat velikost bitcoinového bloku velmi malou. Dlouhé roky to byl pouhý jeden megabyte, což by odpovídalo třem až sedmi transakcím za sekundu, v závislosti na jejich velikosti.
Dnes je kapacita bloku díky chytrým rozšířením jako SegWit nebo Schnorr signature zhruba dvojnásobná a teoreticky až čtyřnásobná. Pořád to ale ze sítě Bitcoin dělá jednu z transakčně nejpomalejších blockchainových, natož abychom ji mohli srovnávat s 65 tisíci transakcemi za sekundu v síti Visa.
Na škálovací limity navíc naráží i druhá vrstva bitcoinové sítě v podobě sítě Lightning Network.
Druhá Satoshiho predikce, která nezestárla zrovna dobře, je vize ohledně transakčních poplatků.
„Nepředpokládám, že by poplatky byly v dohledné době potřeba, ale pokud bude provoz nodu příliš zatěžující, je možné provozovat node, který zpracovává pouze transakce zahrnující transakční poplatek. Vlastník nodu by rozhodl o minimálním poplatku, který bude akceptovat,“ přibližuje budoucí institut bitcoinového těžaře.
„Poplatek, na kterém by se trh dohodl, by měl být minimální. Pokud by node vyžadoval vyšší poplatek, tak by vynechával všechny transakce s nižšími poplatky. Mohl by dělat větší objemy a pravděpodobně vydělávat více peněz tím, že by zpracovával co nejvíce platících transakcí. Přechod však není řízen nějakým člověkem, který by měl systém na starosti, ale pouze jednotlivci, kteří sami reagují na tržní síly,“ nastiňoval Nakamoto.
Tento tržní mechanismus se však v systému, kde je prostor v bloku velmi vzácnou komoditou, příliš neosvědčil. Zkuste si dnes poslat nějakou „on-chain“ transakci a uvidíte sami – připravte se ale na to, že vám poplatek pořádně provětrá peněženku.
Zaplněnost transakčního mempoolu sice nedosahuje historických rekordů z letošního ledna, ale nezadá si s transakční zahlceností z let 2018 či pandemické bitcoinové horečky v roce 2021.
