Chvilka strpení, probíhá měření. Hotovo! Displej mobilního telefonu, připojeného k 5G síti, ukazuje rychlost připojení 516 Mbps – tímto tempem byste 10 gigabajtů stáhli za zhruba dvě a půl minuty.
V Jižní Koreji nebo ve Švýcarsku už by svištící 5G síť nikoho nepřekvapila, jenže my jsme v Kolíně, kousek od nádraží, a poprvé u nás sledujeme ikonku 5G rozsvícenou v levém horním rohu mobilního telefonu. Operátor O2 totiž začal síť páté generace testovat ve středočeském městě na frekvenci 3,5 GHz, kterou si dočasně vypůjčil od Českého telekomunikačního úřadu.
Sítě 5G, které přinesou přelomové možnosti zejména pro průmyslové využití, by se měly v Česku naplno spustit příští rok. Nejprve se stávající operátoři a možná i noví zájemci utkají o frekvence v aukci letos na podzim, pak začnou sítě budovat.
„Pátá generace mobilních sítí nabídne odezvu do deseti milisekund, což je až desetkrát méně než u dosavadních technologií. Právě nízká odezva je klíčová pro rozvoj řešení pro průmysl, chytrá města, robotizaci nebo virtuální realitu,“ říká Jan Hruška, ředitel technologické divize O2.
Rozdíl oproti současnému standardu 4G je značný. Zatímco dnes se mediány rychlosti odezvy jednotlivých operátorů pohybují kolem 25 milisekund, 5G reálně nabídne 8 až 10 milisekund.
Vyšší budou i přenosové rychlosti. Pravda je, že 516 Mbps jsme naměřili na síti, do níž v danou chvíli bylo připojených ani ne deset zařízení. Na druhou stranu software i hardware, jež O2 na toto testování dodala společnost Ericsson, ještě nejsou zcela doladěné a finální naměřené hodnoty by měly být ještě lepší.
Abyste porozuměli, co naměřená rychlost 516 Mbps na mobilním telefonu znamená, je třeba ji zařadit do kontextu: podle Speedtest Global Indexu se v Česku v mobilních sítích nyní stahuje průměrnou rychlostí 48 Mbps, tedy více než desetkrát pomaleji.
V Česku se zatím neprodávají telefony umožňující přijímat 5G signál, O2 proto na ukázku přivezlo mobil od čínského výrobce Oppo. Kromě něho už 5G telefony vyrábí a na vybraných trzích prodává také Samsung nebo Xiaomi.
Zatímco normální koncový zákazník 5G sítě ocení jen kvůli o něco vyšší rychlosti (oproti 4G), velké možnosti se otvírají firmám a průmyslu. Vysoké přenosové rychlosti a rychlost odezvy (latence) umožní ve velkém například provoz samořiditelných aut nebo autonomních výrobních strojů. Kdekoli, kde je zapotřebí přenést velké množství dat ve velmi krátkém čase, najde 5G uplatnění. V podstatě umožní rozjet robotizaci a automatizaci výroby a opravdu nastartovat to, čemu se na všemožných konferencích už roky říká Průmysl 4.0.
Čeští operátoři se nyní na příchod 5G sítí pečlivě připravují. Vodafone loni během filmového festivalu v Karlových Varech demonstroval rychlost odezvy u 5G na balančním robotu – zatímco při 4G připojení během několika vteřin spadnul na zem, u sítě nejnovější generace se robot udržel ve vzpřímené poloze a úspěšně balancoval, jelikož dostával výpočty o korekci pohybů a stabilizaci dostatečně rychle.
Vodafone očekává spuštění plně komerčních lokálních sítí 5G po roce 2020. „V Česku to závisí nejen na zásadních technologických investicích do rozšíření a výměny kritické části mobilní sítě, ale i na připravenosti ostatních prvků,“ poznamenal mluvčí operátora Ondřej Luštinec s tím, že Vodafone už od letošního roku provozuje komerční 5G sítě například v Itálii nebo ve Španělsku.
I T-Mobile může využít zkušenosti své mateřské organizace. V Německu už růžový moderátor 5G testoval v roce 2017, loni v pražských Petrovicích ve spolupráci s Huawei vyzkoušel technologii Massive MIMO, která násobí kapacitní zdroje, což uživatelům zvyšuje přenosové rychlosti.
Technologii MIMO ostatně v Kolíně používá i O2 na testovací frekvenci a s Huawei (s níž má mateřská skupina PPF podepsané memorandum o porozumění) provedl na jaře v Kolíně test „naboostovaného“ 4G vysílače, s nímž dosáhl podobných přenosových rychlostí jako nabízí 5G.
Zástupci O2 v Kolíně uvedli, že testování v reálných podmínkách jim pomůže při výběru dodavatelů celoplošného pokrytí sítí 5G. Z toho vyplývá, že vedle čínského Huawei jsou ve hře i další dodavatelé, včetně švédského Ericssonu či finské Nokie.