Nadcházející víkendové teploty jistě mnohé zlákají k výletům – ať už autem, či poprvé v letošní sezoně na motocyklu. Lákat však nebudou ceny pohonných hmot na čerpacích stanicích.
Ropa na světových trzích po měsících klidu roste zpět k devadesáti dolarům za barel a s ní se na tuzemských pumpách sunou ke čtyřiceti korunám za litr pohonné hmoty (PHM). Ropa konkrétně podražila téměř o pětinu na středečních 89,2 dolaru za barel.
„Zvyšování cen ropy je způsobené pokračujícím omezováním těžby ze strany kartelu OPEC. Přitom globální poptávka po ropě je rekordně vysoká. Trh s ropou je aktuálně v deficitu a v něm by měl zůstat po celý rok,“ uvádí Boris Tomčiak, analytik společnosti Finlord.
Situace na trzích se odráží na cifernících čerpacích stanic, které se u litru nafty i benzinu opět posouvají zpět ke čtyřiceti korunám. Podle údajů společnosti CCS stoupla cena Naturalu 95 v uplynulém týdnu o dvacet čtyři haléřů na 38,64 koruny za litr. Nafta stála v průměru 38,53 koruny.
Českým řidičům a řidičkám pak před začátkem motoristické sezony, nesoucí se ve znamení vyšší poptávky po PHM, situaci zhoršuje i koruna. „Růst cen pohonných hmot v Česku souvisí v posledních měsících také se slábnoucí korunou. Pár dolar a koruna se blíží nejsilnějším úrovním od listopadu 2022. Barel ropy tak v korunách podražuje ještě výrazněji, než napovídá dolarová cena,“ vysvětluje Jiří Tyleček ze společnosti XTB.
Obrat k lepšímu se v blízké době nečeká, naopak lze předpokládat, že během dalších týdnů by průměrná cena za litr PHM mohla překonat čtyřicet korun.
„Situace na trhu s ropou i palivy naznačuje, že další růst cen je pravděpodobný. Napjatější situace v současnosti panuje u benzinu, ale pozitivní trend nevykazuje ani nafta,“ dodává Tyleček, který však zároveň nečeká „obrovskou cenovou explozi“.
„V dubnu podraží benzin až o padesát haléřů na litr. U nafty očekáváme nárůst cen o pět až deset haléřů. Pokoření hranice čtyřiceti korun u průměrné ceny benzinu je možné,“ vyčísluje Tomčiak.
Česko zároveň v otázce ropy čeká historický milník: už příští rok by mělo v rámci sankcí uvalených proti Rusku přestat odebírat tamní ropu skrz ropovod Družba. Na té jsme zatím nadále závislí, protože se čeká na úpravu rafinerií a navýšení kapacity ropovodu TAL, který k nám černé zlato přivede z jižní Evropy.
„Od počátku roku 2025 by do republiky mělo tímto ropovodem téct až osm milionů tun ropy ročně, což stačí na pokrytí poptávky zdejších rafinerií. Tehdy dosáhneme nulové závislosti na importu ruské ropy,“ konstatuje Tomčiak.
Díky tomu bychom měli přechod zvládnout bez zásadního dopadu na ceny benzinu i nafty. „Poplatky za transport se pravděpodobně zvýší a rafinerie musí investovat miliardy korun, aby byly připraveny na změnu složení dovážené ropy. To někdo musí zaplatit. Náklady by však měly být rozloženy v čase a primárním faktorem zůstane cena ropy,“ uzavírá Jiří Tyleček.