Už před Mojžíšem měli Židé slabost pro proroky, ale jinak uznávaný vizionář Elon Musk je pro ně prorokem falešným. Označit druhého nejbohatšího člověka planety za antisemitu je zřejmě přehnané, ale na jeho příkladu lze ukázat, jak jsou i náznaky protižidovských postojů nebezpečné.
Bylo by přitom dobře, kdyby byly nebezpečné jen pro miliardářův byznys. Automobilka Hyundai před pár dny oznámila, že končí – alespoň dočasně – s reklamami na Muskově sociální síti X (dříve Twitter). Proč? Její reklama se objevila vedle antisemitského příspěvku z prémiového účtu.
„Drahý Izraeli,“ stálo v odporném příspěvku. „Hitler nebyl démon. Židé nenávidí křesťany. Holokaust je lež,“ tvrdil příspěvek z „ověřeného“ účtu. Vedle těchto ohavností visela placená reklama Hyundai – i kdyby z jihokorejské fabriky sjel nejlepší vůz v dějinách, jako by byl umístěním inzerce politý močůvkou páchnoucí tak, až vyvolává dávení.
Reakce automobilky? Očekávaná, patrně jediná možná. „Pozastavili jsme naše reklamy a bavíme se s X, jak je síť odolná proti nepřijatelným výrokům a názorům,“ stojí v prohlášení Hyundai.
Konkrétní a citovaný účet byl na X sice zablokován, avšak analýza NBC News ukázala, že dalších zhruba sto padesát prémiových účtů v minulém týdnu na síti zveřejňovalo nebo šířilo pronacistický obsah. Musk přitom prohlásil, že na jeho síti je ve srovnání s těmi konkurenčními jednoznačně nejméně antisemitského svinstva.
Už dříve však sám sebe a zcela ze své vůle zatáhl do špinavé hry, když podpořil protižidovskou konspirační teorii. Muž, kterého na X sleduje více než 160 milionů sledujících, retweetoval loni v listopadu tvrzení, že „Židé používají vůči bělochům přesně ten druh nenávisti, proti níž se vymezují ve smyslu, aby nebyla používána proti nim“.
Tweet dále obsahoval známou konspiraci, že Židé úmyslně posílají do západních zemí „hordy menšin bez dokladů“, aby tam zásadně rozředili či rovnou vymazali bělošskou většinu.
Musk příspěvek sdílel s komentářem, že „toto je skutečná pravda“. V pozdějších příspěvcích dovysvětloval, že zášť vůči bělochům pochopitelně není rozšířeným znakem mezi židovskými komunitami, ale tím vlastně řekl, že mezi některými ano.
Na nepřijatelné výroky tehdy rozhořčeně reagoval i Bílý dům. Je tedy Elon Musk antisemita?
„Můžeme úspěšně pochybovat o tom, že by Musk choval osobní zášť vůči Židům,“ napsal žurnalista Jair Rosenberg z magazínu The Atlantic. Na adresu byznysmena však dodal, že Musk je evidentně „fanouškem konspiračních teorií – přičemž jejich oblouk je krátký a pravidelně se ohýbá k Židům“.
Tuhle velmi výstižnou větu, možná nejvýstižnější, jakou lze v tomto příběhu vyslovit, četl autor tohoto textu v Brně. O pár desítek minut později vešel do tamější vily, kterou lze z Drobného ulice, kde se nalézá hlavní vchod, snadno přehlédnout. To klíčové a bez nadsázky čarovné se totiž odehrává z druhé strany, kam z rušné ulice nejde dohlédnout.
Interiér vily Löw-Beer je podmanivý, okouzlení ovšem vzbudí její rozlehlá zahrada: svažitou cestou vzhůru se po ní návštěvník během chvíle dostane do sousední zahrady nejslavnější z brněnských vil – Tugendhat. Muskova slova jsou přitom jako hlavní dveře z Drobného ulice: absolutně nevidíte, k čemu vedou, přičemž nejde bohužel vyloučit ani to nejděsivější.
Löw-Beer? Tugendhat? Impozantní a nádherné objekty bez původního života. Tísnivá mementa, jakkoli krásná. Lidé, kteří ve vilách měli být, tam nejsou. Zmizeli. V zahradách o tom tweetují ptáci a my to sdílejme s komentářem „toto je skutečná pravda“.
