Praha je bohatá. Dokonce je čtvrtým nejbohatším regionem v Evropě a předběhla Berlín, Brusel i Paříž. Alespoň tedy podle hrubého domácího produktu (HDP) na hlavu. Vypovídá však tento ukazatel blahobytu o tom, jak se lidem v Praze skutečně žije?
Minimálně na papíře totiž Praha v tomhle ohledu vypadá jako elitní evropské město. V české metropoli se totiž podle průzkumu agentury Eurostat zvedlo HDP na hlavu v roce 2022 na více než dvojnásobek evropského průměru, konkrétně 207 procent.
HDP na obyvatele je finální celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za jeden rok na určitém území. Tolik oficiální vysvětlení. V roce 2022 byla tato hodnota vyčíslena v celé České republice na více než 634 tisíc korun. A v samotné Praze pak činila bezmála milion a půl. Čím to je?
Podle Pavla Sobíška, hlavního ekonoma UniCredit Bank za to částečně může statisické zkreslení. „Zaprvé, regionální HDP se měří podle sídla ekonomických subjektů. Těch je v Praze registrovaných přes 660 tisíc, tedy jedna firma na každé dva obyvatele, ekonomickou činnost ale provádějí i v dalších regionech,“ prozrazuje ekonom.
Zadruhé jsou podle něj výsledky přepočítány do parity kupní síly, v níž je zohledněna nižší cenová hladina Česka oproti zemím na západ od něj. „Ale pravděpodobně už se v nich nepočítá s vyššími životními náklady, které v Praze oproti zbytku země jsou,“ doplňuje Sobíšek.
A doporučuje proto pro realistické srovnání Prahy s dalšími regiony použít jiná makroekonomická data. Třeba čistý příjem na obyvatele. A v něm už hlavní město překonává průměr ostatních regionů jen o malé desítky procent, nikoli dvoj- až trojnásobně.
Také Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů Českého statistického úřadu, podotýká, že Praze k vysokému HDP pomáhají jiné české regiony. „Je to částečně dáno vysokým počtem dojíždějících pracovníků zejména ze Středočeského kraje. Jiný obrázek ale poskytuje ukazatel příjmů domácností, kde už je Praha za Paříží, většinou německých měst i za Madridem,“ zmiňuje.
Pravdou však zůstává, že HDP je v Praze ze všech českých regionů skutečně nejvyšší. Například v Ústeckém kraji byl v roce 2022 jen 441 tisíc.
Nicméně ani Praha nemá vždy na růžích ustláno, hlavně v porovnání s ostatními evropskými městy. Jak si stojí třeba v dostupnosti bydlení, práce, studia i volného času, na to se zaměřil projekt Praha v evropském kontextu, za nímž stojí Institut plánování rozvoje hlavního města.
Její tým pak třeba zjistil, že ač v Praze bydlí ve vlastní nemovitosti až šedesát procent lidí, pořídit si nové vlastní bydlení mohou většinou jen ti s výrazně nadprůměrnými příjmy. A byť se dostupnost vlastního bydlení snižuje ve většině evropských metropolí, Praha patří k těm, kde je tento trend nejsilnější.
Podle odborníků mají podobně bledé vyhlídky na pořízení vlastního bydlení už jen obyvatelé Barcelony nebo Amsterodamu, kteří stejně jako v Praze za vlastní byt zaplatí více než dvanáct hrubých průměrných ročních platů. Jen o trochu lépe je na tom Vídeň, kde je jich na nákup nemovitosti potřeba jedenáct.
Nicméně již zmiňovaná rakouská Vídeň je pověstná nízkými cenami nájemného, které se stále pohybují okolo dvanácti procent průměrného hrubého platu. I proto patří spolu s Amsterodamem a Kodaní k těm, kde obyvatelé nájemní bydlení upřednostňují.
Právě platy jsou často údajem, který ukáže na to, zda je Praha skutečně tak bohatá, jak o ní HDP tvrdí.
Ve středoevropském prostoru jsou sice příjmy pracujících v českém hlavním městě nejvyšší, v tom celoevropském srovnání ale stále zaostávají. Nejlépe si lidé vydělávají v Kodani a Mnichově, a to až dvakrát více než v Praze. I ve Vídni jsou platy vyšší, a to o třetinu. Co se však týče samotné práce, tak najít si ji je v hlavním městě snadné, a to podle 79 procent lidí.
Čeho si také mohou Pražané vážit, to je nabídka veřejné dopravy, která jim umožňuje pohybovat se po městě efektivně a šetrně k životnímu prostředí. Při srovnání podle měsíčního jízdného vztaženého k měsíčním příjmům vychází doprava v Praze k těm levnějším, spolu s Bukureští, Budapeští nebo Milánem.
„I tato skupina však výrazně ztrácí na vedoucí dvojici – Barcelonu a Vídeň, ve kterých stojí měsíční jízdenka jen půl procenta průměrného příjmu,“ píše se v průzkumu. Na druhou stranu ze všech 83 evropských měst mají lidé veřejnou dopravu nejvíc v oblibě právě v Praze. V loňském roce ji na denní bázi využívalo až 71 procent z nich.
