Máte dobré srdce? Rozpozná to umělá inteligence od české společnosti BTL. Její produkt, se kterým letos hodlá obsadit globální trhy, dokáže z EKG odvodit kondici srdce a tím významně ušetřit práci lékařů.
Kousek od pražského sídla BTL se nalézá přírodní park Šárka, jehož ráz umí chytnout za srdce. O srdce jde i v případě produktu, který jako novinku v portfoliu nabízí firma s patnáctimiliardovým obratem a působností v osmdesáti zemích světa.
„Umělá inteligence z EKG vyhodnocuje, zda má srdce vyšetřovaného pacienta problém,“ říká technický ředitel společnosti Tomáš Drbal. „Vyhodnocení je během deseti sekund, a pokud AI řekne, že je člověk zdráv, existuje z 99,999 procenta jistota, že tomu tak je a může jít domů. V opačném případě si pacienta přebírá lékař,“ popisuje.
Hlavní přínos novinky je zjevný: poskytne doktorům a doktorkám moře času, které nemusí věnovat zdravým, ale výhradně potřebným. O jak velkou časovou úsporu se jedná? Na světě je ročně provedeno 200 milionů vyšetření EKG, z nichž není ve 116 milionech případů zjištěn sebemenší problém. Nadpoloviční většinou by se tak nemusela medicína vůbec zabývat.
„Naše AI je navíc takzvaně falešně pozitivní, to znamená velmi opatrná, takže i při nepatrné odchylce od standardního EKG záznamu posílá člověka raději k odborníkovi,“ upřesňuje Drbal. Technologie tak prakticky vylučuje možnost, aby nemocného identifikovala jako zdravého.
Vyvinout umělou inteligenci trvalo české firmě dva roky a její učení probíhalo netradičně. Zatímco obvykle probíhá prostřednictvím dostupných informací, přičemž s jejich vzrůstajícím množstvím se AI průběžně zdokonaluje, BTL vysílá na trh umělou inteligenci „hotovou“ – natolik chytrou, aby byla schopna plnit své určení.
Naše umělá inteligence se učila z vyšetření více než třiceti tisíc lidí.
Tomáš Drbal označuje data, z nichž produkt BTL čerpal, za zlato a rozhodně nejde o špatný příměr. Algoritmus AI je dostupný komukoli, ale musel se „nakrmit“ anotovanými daty od anonymních pacientů. Vzorek v rámci objektivity zahrnul různé rasy, nesměly v něm chybět ani velmi vzácné nemoci srdce a dat samozřejmě muselo být hodně.
Díky renomé a globální rozkročenosti se BTL podařilo je nashromáždit. „Verze, se kterou nyní jdeme na trh, se učila z vyšetření více než třiceti tisíc lidí,“ prozrazuje Drbal.
S vlastní umělou inteligencí zatím BTL vyrazila na blízké trhy, tedy do Česka a víceméně okolních zemí. Evropu dosud nepřekročila, což se má letos změnit: firma chystá velké mezinárodní uvedení, v čemž jí pomohou právě pobočky ve více než osmi desítkách zemí.
BTL dosud prodalo dva tisíce kusů svého „vynálezu“, ambice míří k desítkám tisíc ročně. Umělá inteligence je přímo v EKG přístrojích, které BTL nabízí za řádově desítky tisíc korun a za AI funkcionalitu se nic nedoplácí.
Součástí širokého představení projektu bude i osvěta mezi lékaři a lékařkami. Dosavadní zkušenosti ukázaly, že tito se v postoji dělí do tří skupin: první bere umělou inteligenci od BTL jako užitečného pomocníka, druhá jí nevěří a staví se k ní odmítavě, a třetí dává její falešné pozitivitě přílišný význam.
„Tyto tři skupiny jsou početně zastoupeny zhruba rovnoměrně. Naším cílem je, aby jednoznačně převážila první z nich, k tomu chceme napnout síly,“ konstatuje Drbal.
Umělou inteligenci se chystá česká firma využívat i k práci s daty z propojených informačních systémů nemocnic tak, aby lékaři v počítači viděli kompletní vyšetření, jimiž pacient prošel. Z pilotního projektu už v tomto směru profituje olomoucká nemocnice a probíhá také velká instalace ve slovenské Rožnavě.
V blízké budoucnosti firma zapojí umělou inteligenci také do interní komunikace pro své servisní techniky po celém světě: chatbot jim poskytne potřebné instrukce při servisních úkonech.
A je tu ještě jeden velmi atraktivní a dlouhodobý cíl v souvislosti s AI: „Chceme zkusit vyvinout umělou inteligenci pro fyzioterapii, která by dokázala holisticky posoudit pacientův stav,“ prozrazuje Tomáš Drbal.
Představa je taková, že by se člověk prošel před kamerami a umělá inteligence by ze záběrů rozpoznala, že má dotyčný problémy s páteří či kolenem – a odhalila jejich příčinu.
„Tohle je ale zatím skutečně jen vize, neboť do pohledu na pacienta se propisuje mnoho dalších aspektů. Mimo jiné i psychický stav, který je velmi složité kvantifikovat. I v těchto případech je role lékařů nezastupitelná a my ji rozhodně nehodláme nahradit strojem. Platí totéž jako u srdce: pomocí technologií ušetříme lékařům čas, který mohou věnovat pacientům,“ uzavírá Drbal.
