Bývala prvním českým mrakodrapem a sídlem Všeobecného penzijního ústavu, pak se do ní nastěhovalo Revoluční odborové hnutí a její sláva začala postupně uvadat. Teď nese ikonická budova u žižkovského náměstí Winstona Churchilla od architektů Josefa Havlíčka a Karla Honzíka název Dům Radost a čeká na přestavbu, která její prvorepublikovou slávu obnoví.
Očekávaná přestavba se nyní po letech příprav a debat s památkáři výrazně přiblížila. Majitel domu, kterým je rodina Valových, už má nejen posvěcení památkářů, ale i územní rozhodnutí v právní moci a nyní připravuje projekt ke stavebnímu povolení.
„Uděláme tím další zásadní krok v celém procesu. Prokousat se ke stavebnímu povolení k tak zásadní konverzi kulturní památky pro nás bude završením obrovské práce, kterou jsme na projektu odvedli,“ shrnuje Tomáš Kašpar, vedoucí projektu Dům Radost a také viceprezident Asociace nájemního bydlení.
Po získání stavebního povolení přijde na pořad dne pravděpodobně nejprve přecenění celého projektu. Současné odhady sice hovoří o investici kolem dvou miliard, ale do finální částky promluví ještě spousta faktorů. Včetně podmínek, ke kterým se investor zavázal při získání kladného stanoviska památkářů.
„Pak teprve uvidíme, jak nám to celé vychází a jestli nebude potřeba v projektu třeba něco škrtat nebo přepracovat,“ dodává Kašpar. Zcela jasný není tedy ani další harmonogram, nicméně realistický odhad hovoří o dokončení celého projektu zhruba za pět let.
Složitost povolování vychází zejména z toho, že jde o historicky cennou památku. Nicméně dokonce i sami architekti při tvorbě návrhu předpovídali, že jednou přijde doba, kdy dům nebude vyhovovat potřebám společnosti a bude nutné ho upravit.
„Havlíček s Honzíkem původně chtěli, aby byl ten dům postavený na ocelové konstrukci. A jako opravdu ryzí funkcionalisté to odůvodňovali tím, že se dá očekávat, že budova v průběhu několika desítek let ztratí to funkční využití, ke kterému byla postavena. A že ocelová konstrukce pomůže k tomu, aby byla snadno rekonstruovatelná, nebo aby bylo dokonce možné ji částečně rozebrat a materiál použít na další stavbě,“ popisuje Kašpar. Ocelová konstrukce ale nakonec použita nebyla a dům je ze železobetonu.
Podoba rekonstrukce vychází z návrhu architektů Davida Wittasska a Jiřího Řezáka ze studia QARTA Architektura. A základní idea je taková, aby dům začal zase ve všech ohledech fungovat a dokázal změnit charakter celého svého okolí. A to i ekonomicky.
„Ten dům je hodně složitý. Je to takový Jekyll a Hyde. Je v něm spousta nádherných věcí, ale také spousta dožilých věcí. A my jsme museli přijít na to, jak zařídit, aby tu ty nádherné věci mohly zůstat a ty dožilé aby se změnily. A také aby to mělo nějakou ekonomickou návratnost. Protože v tom současném stavu je velmi složité ten dům dostat vůbec někam k nule,“ popisuje Kašpar.
Po získání stavebního povolení se pravděpodobně bude mírně upravovat i náplň celého domu. Její základ je ale jasný, a tím je nájemní bydlení. V Radosti by mělo vzniknout asi 650 nájemních jednotek, z nichž naprostá většina bude mít výměru zhruba dvacet metrů čtverečních.
„Chceme jít s trendem, který se v nájemním bydlení postupně ukazuje, a to je trend malých bytů, jež jsou ale zároveň plně a kvalitně vybavené,“ popisuje Kašpar. „Chcete být v centru města, tak uděláte kompromis na metrech čtverečních, ale na druhou stranu netrávíte každý den hodinu v autě. A máte v domě vše,“ doplňuje ho Vítězslav Vala.
S nájemním bydlením mají Valovi i Tomáš Kašpar zkušenost například z projektu Luka Living, kde nabízejí 215 bytů pro dlouhodobý nájem. A v případě výjimečné nemovitosti, jakou je Dům Radost, pro ně dává nájemní bydlení dvojnásobný smysl.
„Projekty na prodej se stavějí přece jen trochu jinak než na nájem. Když si nemovitost necháváte jako trophy asset, nechcete tam dát nic levného. A já raději dělám věci pořádně,“ připomněl Vítězslav Vala na konferenci o novém využívání starých budov, kterou pořádala Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí.
Tomu odpovídá i další náplň domu. Ta by měla vedle bytů a kanceláří zahrnovat také široké spektrum služeb nejen pro obyvatele Domu Radost, ale i pro jeho okolí, potažmo pro všechny Pražany. Kromě obchodů typu lékárny nebo drogerie by v Radosti mohlo vzniknout i kulturní a gastronomické centrum Žižkova.
„Naší snahou je, udělat z Domu Radost společenské místo, kam se budou lidé chodit najíst, zajdou si na koncert, na vernisáž, na výstavu, na event. Vzhledem k tomu, že sousedíme s Vysokou školou ekonomickou, chceme tu mít i pivnici Radost, zajímavá bistra a podobně,“ vypočítává Kašpar.
A dodává, že velkou změnou by mělo být i otevření celého domu, který je nyní v podstatě neprůchozí, do okolního prostoru. Pomohou tomu i nové vestavby, které propojí celé přízemí s okolními ulicemi. „Pokud lidé budou moci vejít dovnitř, trávit tam nějaký čas a utratit peníze, v ten moment to začne dávat i ekonomický smysl,“ shrnuje Kašpar.
