Ekonomiky Španělska, Řecka a Portugalska, které před patnácti lety tvrdě zasáhla evropská dluhová krize, v současnosti dosahují lepších výsledků než severské státy díky oživení cestovního ruchu.
Tyto tři krajiny musely začátkem tohoto desetiletí přetrpět tvrdá úsporná opatření. Jejich realizaci jim naordinovali partneři z Evropské unie, kteří považovali za příčinu jejich ekonomických problémů fiskální laxnost a slabou konkurenceschopnost.
Od skončení pandemie se však „situace změnila“, uvedl ekonom bruselského think-tanku Bruegel Zsolt Darvas. „Dnes tyto krajiny rostou rychleji, než je průměr Evropské unie, a už nejsou vnímané jako černé ovce.“
Hrubý domácí produkt Španělska v minulém roce stoupl o dvě a půl procenta, HDP Portugalska o 2,3 procenta a Řecka o dvě procenta. Na porovnání, růst celé Evropské unie dosáhl čtyř desetin procenta, přičemž německá ekonomika klesla o tři desetiny procenta a z velkých světových ekonomik zaznamenala v roce 2023 nejslabší výkon.
Mezinárodní měnový fond prognózuje, že tyto tři krajiny budou i v tomto roce nadále dosahovat lepších výsledků, přestože tempo jejich expanze zpomalí. MMF počítá v tomto roce s nárůstem španělské ekonomiky o 2,4 procenta, portugalské o 1,7 procenta a řecké o dvě procenta.
Podle ekonomů je hlavní příčinou tohoto obratu výrazné oživení cestovního ruchu, který se po zrušení pandemických zákazů v minulém roce dostal na rekordní úroveň. Tento sektor je pro tyto tři krajiny klíčový, jelikož tvoří skoro pětadvacet procent řecké ekonomiky a dvanáct procent ekonomiky Portugalska a Španělska.
Krajiny výrazně profitují z masivního Plánu obnovy Evropské unie, který je určený na podporu ekonomik po pandemii. Velká část z tohoto programu, který je kombinací grantů a půjček výměnou za strukturální reformy, směřuje právě do jižních krajin.
Španělsko, které je po Itálii největším příjemcem prostředků z programu, doteď získalo z plánu obnovy osmatřicet miliard eur, Řecko patnáct miliard eur a Portugalsko osm miliard eur. Tyto tři krajiny také vyvinuly „velké úsilí, aby zvýšily atraktivitu svých ekonomik“ prostřednictvím strukturálních reforem.
Díky tomu vzrostla jejich konkurenceschopnost a zlepšila se situace na jejich trhu práce, uvedl Darvas. Reformy pomohly přilákat zahraniční investice, hlavně v oblasti obnovitelných zdrojů energie a cloud computingu.
Rychlý růst v těchto krajinách je však částečně dobíháním prudkého poklesu HDP během finanční krize. Například HDP Řecka se propadl o pětadvacet procent. Přestože ve všech těchto krajinách nezaměstnanost klesla, její míra v Řecku a Španělsku přesahuje jedenáct procent, to je výrazně nad průměrem Evropské unie na úrovni 5,9 procenta.
I bývalý evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olii Rehn pro agenturu AFP říkal, že „deficity a úrovně dluhu zůstávají v některých případech vysoké“, přestože „rozdíly mezi krajinami eurozóny se v porovnání se situací před deseti lety snížily“.
Darvas dodal, že „konvergence“ jihoevropských krajin se severními „bude pravděpodobně pokračovat“, i když pomalejším tempem. Španělsko, Portugalsko a Řecko mají podle něho před sebou ještě hodně práce.
