Zahraniční dluh České republiky v letošním prvním čtvrtletí stoupl o 230,6 miliardy korun, ke konci března činil 4,853 bilionu korun. To představovalo pětašedesát a půl procenta hrubého domácího produktu. Meziročně byl dluh o 519 miliard korun vyšší. Vyplývá to z předběžných údajů, které v pátek zveřejnila Česká národní banka.
Přes sedmasedmdesát procent zahraničního dluhu připadlo na soukromý sektor a zbývající část, 22,6 procenta, byly závazky veřejného sektoru, do kterých spadají závazky vládního sektoru, soukromých subjektů garantované vládou a subjektů s majoritní účastí státu.
Z hlediska jednotlivých sektorů vzrostla podle České národní banky v prvním čtvrtletí zadluženost u všech hlavních ekonomických sektorů. „V nejvyšší míře vzrostl zahraniční dluh ostatních sektorů, který zaujímá 46,2 procenta celkového zahraničního dluhu. Stav zahraničních závazků se zvýšil především v důsledku nárůstu stavu obchodních úvěrů a půjček čerpaných tuzemskými podniky ze zahraničí,“ uvedla Česká národní banka.
U bankovního sektoru včetně České národní banky byl podle centrální banky určující pro vývoj zadluženosti nárůst krátkodobých půjček a vkladů přijatých ze zahraničí a u vládních institucí bylo zvýšení stavu zahraničního dluhu důsledkem nákupů vládních dluhopisů zahraničními investory. Podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti činil 38,4 procenta a u vládních institucí to bylo 15,4 procenta.
Z hlediska instrumentů jsou ve struktuře zahraničního dluhu nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a půjčky od přidružených podniků. V souhrnu podle České národní banky představovaly čtyřiapadesát procent zahraničního dluhu.
„V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 48,8 procenta z celkových dluhových pasiv,“ doplnila Česká národní banka.
