Nvidia ztratila po osmiprocentním propadu hodnoty akcií 277 miliard dolarů ze své předchozí tržní kapitalizace. Na pozici nejhodnotnější společnosti světa ji tak opět předběhl Microsoft. Zároveň strhla dolů hlavní akciové indexy. Co nám to říká o současném trhu?
Ještě před dvěma roky byla Nvidia především návrhářem grafických čipů pro herní a tvůrčí scénu. Od své transformace do lídra v oboru AI čipů ale její akcie zažívají rally, dosahující začátkem letošního roku extrémních obrátek. Design čipů a softwarového ekosystému pro umělou inteligenci ostatně leckdo nazývá novodobým zlatem nebo ropou.
Již tak velmi bohatýrsky ohodnocené akcie Nvidie se zhodnotily o dalších zhruba 180 procent. Díky tomu dnes firma spolu s Microsoftem a Applem tvoří elitní klub s hodnotou přes tři biliony dolarů.
Současný propad sice může být jen drobné zakolísání na cestě, ale přesto vypovídá nejen o hodnotě jedné společnosti, jejíž akcie i po korekci stále stojí téměř 131 dolarů za kus.
Obří akciové indexy, jejichž smyslem bylo podávat reálný obraz o stavu ekonomiky a umožnit jednoduchou diverzifikaci portfolií, se dávno staly závislými nejprve na několika málo amerických technologických společnostech – a index S&P 500 nyní dokonce na jediné firmě, která má nakročeno k tvorbě patnácti procent jeho celkové výkonnosti.
O čem pak vlastně index vypovídá? Přestože se velká část společností zahrnutých v indexu S&P 500 aktuálně potácí v problémech, index samotný od začátku roku prolomil řadu hodnotových rekordů a rozdíl mezi začátkem roku a současností je téměř sedm set bodů. Kdybychom tak měli soudit čistě podle něj, zdálo by se, že ekonomika ještě nikdy nebyla nažhavenější. Jenže tak tomu ve většině oborů není.
Nvidia letos prolomila sice úctyhodný, ale stejně tak znepokojivý rekord. Poté, co společnost v únoru oznámila výsledky za první čtvrtletí, zaznamenala největší jednodenní nárůst v historii Wall Street. Prudký růst, trvající ostatně už od loňska, zaskočil i samotnou společnost.
Firma ze Silicon Valley, která podniká v tradičně vysoce cyklickém byznysu a na rozdíl od konkurentů nikdy nenabízela stravování zdarma ani příspěvek na dojíždění, má ze všech inženýrů a inženýrek, kteří si ponechali zaměstnanecké akcie, najednou milionáře. A řadě z nich se najednou už do práce chodit nechce, protože zmizela základní motivace: potřeba vydělávání peněz pro udržení si svého životního standardu.
Podle běžných metrik je Nvidia nadhodnocená. Současnou hodnotu akcií tak momentálně ospravedlňuje kvartál za kvartálem překonávané tržní odhady a hlavně velmi vysoká očekávání do budoucna.
Bude mít ale Nvidie na takový let vůbec kde brát další palivo? Momentálně využívá své zatím dominantní pozice a snaží se vyždímat z cloudových AI datacenter, budovaných od USA přes Evropu až po Asii, každý dolar navíc. Jenže reálná adopce generativní AI, která poptávku pohání, začíná trochu drhnout.
Pomineme-li některé specifické obory, tak firmy, které ještě na začátku roku nadšeně mluvily o nasazování generativní umělé inteligence, berou po prvních reálných zkušenostech trochu zpátečku. Prvotní strach z ujíždějícího vlaku vystřídalo rozčarování z reálných výsledků nebo takzvaného AI halucinování (chybné výstupy neodpovídající realitě, pozn. red.), ale i strach z ochrany firemních dat a intelektuálního vlastnictví.
Zatím nouzi pociťují pouze samotní „zlatokopové“, ale pokud bude trend trvat, dojde časem i na zázračného prodejce lopat. Sázku na hlavního závodníka v čele AI maratonu ostatně přehodnocují i někteří prestižní investoři. Dolarový miliardář Stanley Druckenmiller například minulý měsíc pro CNBC uvedl, že snížil svou masivní sázku na Nvidii, protože už se mu zdá současný hype kolem umělé inteligence minimálně v krátkodobém horizontu přehnaný.
A není rozhodně sám – veterán mezi technologickými investory Paul Wick ze společnosti Seligman Investments se také nechal slyšet, že snižuje své podíly v Nvidii, protože je k možnosti dalšího růstu jejích zisků skeptický.
Wick přirovnává současnou situaci k Cisco Systems v časech dot com bubliny. A poukazuje i na to, že Nvidia momentálně generuje šedesát až sedmdesát procent příjmů od pouhých deseti největších zákazníků.