Výzvy k vyššímu zdanění bohatých se v posledních letech objevují u všech významných voleb. Před americkým prezidentským kláním slibuje novou formu progresivního zdanění Joe Biden, v Česku se toto téma pokoušela u eurovoleb vytáhnout Strana zelených. Co o něm soudí nejbohatší Češi?
„Nůžky mezi nejbohatšími a ostatními se v posledních několika dekádách celosvětově rozevírají. Růst bohatství z kapitálu je rychlejší než z práce. To způsobuje nebezpečnou koncentraci moci a sociální pnutí,“ uvědomuje si miliardář Martin Vohánka, CEO a většinový majitel značky Eurowag.
Poukazuje přitom na případy z minulosti, kdy podle něj podobné trendy korigovaly až devastující společenské konflikty. Vohánka souhlasí s tím, aby majetnější část populace platila vyšší daně – v Česku je však podle něj potřeba zavádět zdanění majetku a kapitálu postupně s tím, jak společnost bohatne.
„Kapitálová vybavenost Čechů sice roste, je ale stále na hony vzdálená západním zemím, což potenciál naší ekonomiky stále značně omezuje,“ připomíná Vohánka.
Nejbohatší by na daních měli platit nejvíce, absolutně i relativně.
Petr Borkovec
Také miliardář Petr Borkovec věří, že nejbohatší by měli na daních platit nejvíce, absolutně i relativně. Nemyslí si však, že by český stát dokázal příjmy z případné nové daně rozumně využít. „Stát dnes považuji za černou díru, která často neefektivně utratí cokoliv, co přijde, tak bych to se zvedáním zdanění nepřeháněl,“ míní hlavní tvář a minoritní vlastník poradenské společnosti Partners.
Borkovec odmítá stupňování stávající daňové progrese u příjmů fyzických osob a případnou cestu vidí ve vyšším zdanění majetku, například u vlastnictví více než jedné nemovitosti či pozemků.
„Za nevhodné bych považoval zdanění kapitálu, protože ten se dá snadno přesouvat. Bohatí zároveň více utrácí, takže platí automaticky vyšší daně ze spotřeby, které také považuji za efektivní. Je důležité, aby se různá daňová zvýhodnění netýkala nadstandardně příjmových obyvatel,“ zdůrazňuje Borkovec.
Ve zdanění spotřeby, zejména luxusní a zbytné, vidí logiku i miliardář Karel Janeček. „Podle mě je žádoucí globální daňová reforma s přechodem od přímých daní, ať už ze zisku firem nebo příjmu jedinců, na daně nepřímé, jejichž výše odráží zbytnost dané spotřeby. Není nijak spravedlivé a ekonomicky prospěšné zdaňovat úspěšného podnikatele, který investuje kvalitně,“ argumentuje Janeček.
Zavádění zvláštní daně pro nejbohatší označil za „ekonomicky a společensky škodlivý nesmysl“. I proto, že by podle něj byla administrativně náročná na vymáhání.
Od dalších jmen z žebříčku nejbohatších Čechů zaznívají ještě ostřejší prohlášení. Například miliardář Dušan Kunovský označil daň z bohatství za absolutní nesmysl a čirý marxistický populismus.
„V podstatě jde o daň ze závisti a trestání za úspěch. Podobná daň by působila velmi demotivačně a omezovala by ekonomický rozvoj. Vedla by bezesporu k tomu, že by řada lidí a firem své aktivity převedla do jiných států, takže by to ve výsledku mělo pro Česko velmi negativní efekt,“ tvrdí majitel největšího tuzemského rezidenčního developera Central Group.
Kunovský dále poukazuje, že bohatší lidé už dnes kvůli stávající progresi a většímu vyměřovacímu základu platí vyšší daně než zbytek populace. Podobně argumentuje i miliardář Vlastislav Bříza.
„Například majetkové nebo dědické daně jsou cestou k likvidaci tuzemských vlastníků. Pro řadu firem by to znamenalo, v lepším případě, omezení investic do budoucna, v horším nucený prodej do rukou zahraničních společností, které by daňové zatížení řešit nemusely. V situaci, kdy chceme ponechávat zisky v České republice, by to znamenalo jejich další odliv a posíleni statutu montovny,“ obává se vlastník Koh-i-nooru.
Po vyšším zdanění dolarových miliardářů volala před dvěma měsíci skupina ministrů ze zemí skupiny G20. Navrhovala globálně platnou majetkovou daň ve výši dvou procent, která by dopadla na zhruba tři tisícovky nejbohatších lidí na světě. Francouzský ekonom Gabriel Zucman dostal tehdy od brazilského předsednictví za úkol zpracovat studii proveditelnosti takového opatření.
Zveřejněná studie dospěla k závěru, že opatření je technicky proveditelné a vymahatelné i v případě, že ho nepodpoří všechny země světa. V řadě zemí v posledních letech přestaly platit zákony o bankovním tajemství a činnost daňových úřadů se do značné míry zautomatizovala a propojila napříč hranicemi.
Dolaroví miliardáři podle studie v současnosti ročně platí na daních v průměru 0,3 procenta hodnoty jejich majetku. Výnos z navrhované dvouprocentní daně by podle ní mohl být až 250 miliard dolarů ročně, komplikace však mohou nastat při určování skutečné hodnoty majetku nejbohatších.
Podle organizace Oxfam bojující proti chudobě urychlila rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými pandemie covidu. Od roku 2020 se majetek pěti nejbohatších lidí světa více než zdvojnásobil, zatímco pět miliard lidí během téže doby naopak zchudlo.
