Jihokorejská skupina KHNP zvítězila ve stamiliardovém tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany a kromě samotných českých firem, které se budou podílet na výstavbě, z toho mohou těžit i jednotlivci.
Jedním z nich je i student jaderného inženýrství Vysokého učení technického v Brně Marek Kopeček, který je ovšem nyní na dva roky v téměř deset tisíc kilometrů vzdálené Jižní Koreji.
Je teprve třetím Čechem, který se dostal na špičkovou soukromou jihokorejskou univerzitu KEPCO International Nuclear Graduate School (KINGS) na dohled od jaderného komplexu Seaul u města Ulsan.
Právě KEPCO je mateřskou společností KHNP a Kopeček v její univerzitě studuje se stovkou dalších spolužáků už druhým rokem.
„Shodou okolností jsem přímo z Dukovan. Můj taťka pochází z Heřmanic, což byla vesnice, která kvůli stavbě jaderné elektrárny byla vyklizena,“ říká v rozhovoru pro Forbes, ve kterém popisuje, jak těžké je se na KINGS dostat a co na ní studenty, kteří chtějí dosáhnout většího uplatnění v jaderné energetice, čeká.
Foto: Jan Strouhal
Student jaderného inženýrství Marek Kopeček
Pracuje taťka v jaderné elektrárně Dukovany?
Ano, pracuje v ní taťka i mamka.
Takže navazujete na rodinnou tradici?
Asi by se to tak dalo říci, i když rodiče dělají trochu v jiném oboru. Taťka dělá u bezpečnostní služby a mamka je ekonomka.
A vy chcete být jaderný inženýr?
Studuji jaderné inženýrství na Vysokém učení technickém v Brně a nyní zde. Specializuji se na zvyšování a snižování výkonu interního reaktoru a na to, jaký to má dopad na jadernou elektrárnu jako celek.
V Brně jsem studoval rok a půl, studia jsem ale musel přerušit, protože zdejší semestr v KINGS začíná 1. března. Studovat tu budu dva roky. Bohužel zdejší studia mi v Brně neuznají, tak pokud se vrátím, budu v nich muset pokračovat.
Jak těžké je do KINGS se dostat? Jaká byla vaše cesta?
Dostal jsem se sem díky svému kamarádovi ze studií Honzovi Hruškovičovi, který byl v Brně prezidentem studentské unie. Byl prvním Čechem, který KINGS vystudoval.
Po třetím semestru v KINGS přijel na čtrnáct dní do Česka a tehdy jsme se potkali. A říká mi, že ví, že bych hrozně chtěl vycestovat a jestli to také nechci zkusit v Koreji.
I když jsem se obával, že pro výběr nemám nejlepší známky, přihlásil jsem se. To bylo září a v prosinci mi dali vědět, že bych mohl do Koreje vyrazit.
Co vše k tomu bylo kromě prospěchu potřeba?
Je potřeba mít jazykové zkoušky z angličtiny na úrovni B2, což dost studentů vysokých technických škol nemá. A důležité jsou i doporučovací dopisy od samotných profesorů.
Měl jsem to štěstí, že v Brně je pan profesor Karel Katovský, který vlastně zajišťuje celou spolupráci mezi KINGS a VUT v Brně a i celý výměnný program.
A ve finále proběhl i rozhovor přes videokonferenci se třemi korejskými profesory, kteří vám pak finálně potvrdí, zda vás do KINGS přijmou, či nikoli.
Platíte tu za studium?
Roční studium zde vyjde na více než milion korun, ale pro většinu studentů včetně mě je díky sponzorům univerzity zdarma. Jen je potřeba si platit zdravotní pojištění, které vyjde asi na dvanáct set korun měsíčně. A také si platím třeba místní simkartu, která ale vyjde jen na necelé dvě stovky na měsíc.
Jak náročné je studium v KINGS oproti tomu v Brně?
Je to jiné. Rozdílem je například to, že tu nejsou zkoušky, ale místo nich jsou takzvané semestrální reporty. A pokud jde o předměty, tak je to tu padesát na padesát. Polovina je povinných a polovinu si vybíráte sám.
Co patří k povinným předmětům?
Povinné předměty jsou v podstatě obecné charakteristiky jaderných reaktorů, jaderné fyziky a podobně. Je kladen důraz i na soft skills, jako je management, dále musíte během semestru napsat dvanáct stránek technického reportu v angličtině.
A poté si vybíráte předměty, které se vám osobně líbí. Během jednoho semestru můžete vybírat mezi dvěma až pěti předměty, ale je rozumně doporučeno si vybrat maximálně tři, protože pak už je to hodně časově náročné. U těchto volitelných předmětů si vyberete svého hlavního školitele, který vás dovede až ke zdejší diplomce.
A jak to tu je s mimoškolními aktivitami? Máte čas i na zábavu?
Pokud jde o volnočasové vyžití, tak za mě to tu je fantastické. Celkově je tu o nás postaráno dobře. Mám vlastní pokoj, který je v podstatě nový, a když mi tu například vypadla wi-fi, dojede technik a v rámci dne je vše vyřešeno. Dostáváme tu jídlo třikrát denně, takže to si vůbec není třeba připravovat. Oblíbil jsem si zde i zdejší posilovnu s výhledem na moře.
Usnadní vám studium v KINGS hledání práce v Česku? Dostanete se díky tomu hned na vyšší pozici?
To zatím nevím, ale pevně v to doufám.
Chcete se vůbec vrátit do Česka? A zamíříte pak rovnou do Dukovan?
Vrátit bych se chtěl, ale osobně bych se nechtěl vrátit přímo do Dukovan. Mohl bych nastoupit třeba to KHNP nebo Westinghousu, které mají i nové pobočky v Polsku. Nebo by mě bavila i spolupráce s Rolls-Roycem ve Velké Británii.
Dostáváte se během studia v rámci praktické výuky i blíže k reaktoru než běžný návštěvník elektrárny?
To zatím ne, ale je tu simulátor reaktoru, který jsme mohli několik hodin řídit, tak jak jsme chtěli. Řízení reaktoru je tu trochu jiné než vidíme třeba v Dukovanech, mají tu vše více digitalizované a automatizované.
Létáte někdy do Česka nebo jste stále tu?
Zatím moc ne, vlastně jsem byl v Česku jen o Vánocích. Za mě je totiž lepší tu zůstat a za peníze za letenku spíše poznávat krásy Koreje. Mám rád hory, takže rád poznávám zdejší kopce, které jsou fantastické.
A co místní kultura, jak na vás Korejci působí?
Jejich znakem třeba je, že dbají na dodržování pravidel a termínů. Když jsem se tu byl třeba koupat v moři, došel jsem až k bójce, za kterou se už nesmí, a i když je tam vody stále po pás, tak vás plavčík hned vyzývá, ať jdete zpět.
Korejci pak dbají i na čistotu. Třeba zuby si dokážou čistit až šestkrát denně.
A nějaká negativa?
Jediné negativum, které mě nyní napadá, je to, že se tu opravdu hodně pracuje. (smích)
