Měnový výbor japonské centrální banky na závěr dvoudenního zasedání zvýšil základní úrokovou sazbu zhruba na 0,25 procenta z předchozího rozpětí nula až 0,1 procenta. Úroky jsou tak nyní na nejvyšší úrovni od finanční krize v roce 2008.
Banka také rozhodla, že zpomalí tempo nákupu státních dluhopisů. Učinila tak další krok k normalizaci měnové politiky v době, kdy země bojuje s poklesem domácí měny. Vyplývá to z prohlášení Bank of Japan (BOJ) ze 31. července.
Analytici očekávali, že banka měnovou politiku měnit nebude. BOJ teprve v březnu ukončila svoji politiku záporných úrokových sazeb.
Guvernér centrální banky Kazuo Ueda na tiskové konferenci uvedl, že rozhodnutí zvýšit základní úrokovou sazbu pravděpodobně nebude mít výrazný negativní dopad na ekonomiku. Banka také podle něj bude pečlivě sledovat ekonomické údaje, aby zjistila, zda v letošním roce bude potřeba další zvýšení.
„Pokud se ekonomika a ceny budou pohybovat v souladu s naší projekcí, budeme pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb,“ řekl Ueda. „Ve skutečnosti jsme naši prognózu z dubna příliš nezměnili. Hodnotu 0,5 procenta nepovažujeme za důležitou překážku při zvyšování úroků,“ dodal.
Doplnil také, že BOJ bude v příštích letech usilovat o to, aby krátkodobé sazby byly na úrovni, která nebude zpomalovat ani stimulovat růst, pokud se ukáže, že inflace trvale dosahuje dvou procent, jak se předpokládá. Podle analytiků je tato úroveň někde mezi 0,5 procenta až 1,5 procenta.
Banka rovněž sníží objem nákupu státních dluhopisů na tři biliony jenů měsíčně (460,4 miliardy korun) ze současných šesti bilionů jenů. Stát se tak má do března 2026.
Rozhodnutí je odrazem rostoucí důvěry centrální banky, že se podaří dosáhnout jejího dvouprocentního inflačního cíle doprovázeného růstem mezd. BOJ současně zvýšila odhad jádrové inflace, která nezahrnuje nestabilní ceny čerstvých potravin, ve fiskálním roce 2025 na 2,1 procenta z 1,9 procenta.
Zákonodárci vládnoucí strany vyvíjeli tlak na centrální banku, aby zvýšila sazby, a zabránila tak poklesu jenu, který je způsoben velkým rozdílem ve výši úrokových sazeb mezi Japonskem a Spojenými státy.
Vyšší úrokové sazby znamenají, že podnikatelé a domácnosti budou platit více za půjčky. Zvýší se ale také úroky z vkladů. Analytici většinou očekávali, že BOJ svoji politiku měnit nebude, jelikož ekonomika zůstává křehká a pokračuje krize životních nákladů. Slabý jen ale také zvyšuje náklady na dovoz a hrozí, že bude mít negativní vliv na výdaje spotřebitelů.
Japonský jen se 31. července pohybuje oběma směry jako na houpačce. V reakci na oznámení nejprve posílil vůči dolaru o 0,8 procenta na více než tříměsíční maximum 151,58 jenu za dolar. Po několika minutách vývoj zvrátil, později však začal opět posilovat a nyní si připisuje 1,4 procenta.
Rozhodnutí BOJ o zpřísnění měnové politiky přichází v době, kdy se naopak americká centrální banka chystá úroky snížit, a zvrátit tak cyklus agresivního zvyšování sazeb, který způsobil posilování dolaru. Trhy nyní očekávají, že by ke snížení úroků mohl Fed přistoupit již v září.