Terry Ragon věří, že spojením špičkových lékařů, vědců a inženýrů se mu podaří uspět tam, kde velké vlády i korporace selhaly, a vyléčit jeden z nejzákeřnějších virů na světě.
Zlom pro Ragona nastal během návštěvy nemocnice v Jihoafrické republice na pozvání Bruce Walkera, výzkumníka infekčních chorob na Mass General a profesora na Harvard Medical School.
Psal se rok 2007. A Ragonova společnost InterSystems právě koupila firmu TrakHealth, která vedla elektronické zdravotní záznamy a Walker chtěl Ragonovi ukázat software v praxi. Vzpomíná, jak do vyšetřovny vstoupila křehká mladá žena a lékař ukázal na pulzující žílu na jejím krku, což byl příznak selhání srdce.
„Sedím tam a dívám se, jak umírá,“ říká Ragon a přitom zaslechl, jak se jí lékař ptá, jestli věří v Ježíše. „Tohle by byla vhodná chvíle, abyste si naplánovala setkání se svým Stvořitelem,“ vybavuje si, co jí lékař řekl, než ji propustil na ulici. V tu chvíli prý Ragon věděl, že musí něco udělat.
Vraťme se teď do současnosti. Je den slavnostního otevření nové budovy Ragonova institutu – zářící budovy ze skla a oceli o rozloze přes třicet tisíc metrů čtverečních na hlavní ulici v Cambridgi ve státě Massachusetts.
Citronové spritzery tu popíjí třeba guvernérka Maura Healey, majitel New England Patriots Robert Kraft a bývalí i současní prezidenti MIT, Harvardu nebo Mass General Brigham. A mlsají u toho kanapky. Netrvá dlouho, než sbor složený z tuctu vědců a zaměstnanců začne zpívat píseň „Somewhere Over the Rainbow“.
Všichni zmínění přišli připít Phillipu „Terrymu“ Ragonovi a jeho ženě Susan. Ragon je miliardář a zakladatel softwarové společnosti InterSystems, jeho manželka sedí ve vedení firmy. Společně věnovali už čtyři sta milionů dolarů na výzkum zaměřený na využití imunitního systému v boji proti nejrůznějším nemocem.
Vraťme se však ještě k pěveckému sboru. Brzy budou totiž ti samí vědci místo zpěvu provádět pokusy na nablýskaných bílo-stříbrných laboratorních stolech ve snaze vyléčit jeden z nejnepolapitelnějších virů na světě – HIV.
Ragon celou tuhle operaci přirovnává k vývoji první atomové bomby Američany za druhé světové války. „Mluvíme o tom jako o projektu Manhattan na HIV,“ říká pro Forbes čtyřiasedmdesátiletý Ragon ve zřídka poskytovaném rozhovoru.
„Kdybyste se pokusili uskutečnit projekt Manhattan během první světové války, neuspěli byste, protože jsme neznali kvantovou mechaniku. Kdybyste čekali až do třetí světové války, bylo by už pozdě,“ popisuje.
Ragon, který je jediným vlastníkem společnosti InterSystems a jehož majetek se odhaduje na 3,1 miliardy dolarů, věří – navzdory všem důkazům o opaku –, že jsme na prahu podobného vědeckého průlomu, pokud jde o vyléčení přibližně 39 milionů lidí na celém světě, kteří žijí s virem HIV, jenž způsobuje onemocnění AIDS.
Je to trochu šílené. Koneckonců, obrovské organizace s mnohem většími zdroji, než má Ragonův institut, strávily snahou vyvinout vakcínu proti HIV už desítky let. Po letech pokusů a příslibu pěti set milionů dolarů například společnost Johnson & Johnson v roce 2023 ukončila poslední rozsáhlou klinickou studii – vakcínu částečně založenou na výzkumu Ragonova institutu.
Podle neziskové organizace AVAC zabývající se problematikou HIV utratily vlády, neziskové organizace a společnosti za posledních dvacet let za vývoj vakcíny proti HIV celkem asi sedmnáct miliard dolarů.
Ani jedna z nich se nedostala dál než do třetí fáze klinického hodnocení.
Ragona to však neodrazuje. Říká, že vládní investoři obvykle posuzují výzkumné návrhy nejen podle jejich důležitosti, ale zejména podle pravděpodobnosti, zda daný pokus vyjde. A to mu nikdy nedávalo smysl. „Dá se očekávat, že většina experimentů selže,“ namítá, a proto věří, že jeho úsilí zaměřené na financování rizikovějšího výzkumu v rané fázi uspěje tam, kde větší hráči selhali.
Situace je velmi naléhavá. V bohatých zemích se HIV a AIDS podařilo do značné míry potlačit pomocí drahých léků, přesto tato nemoc v roce 2022 zabila přibližně 630 tisíc lidí, většinou v subsaharské Africe a jihovýchodní Asii. A výzkumy OSN odhadují, že ukončení této epidemie by ve státech s nižšími příjmy mohlo do roku 2030 přinést ekonomický užitek ve výši 33 miliard dolarů ročně.
Nejde ale jen o chudé země. Podle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) je asi 1,2 milionu Američanů HIV pozitivních a celoživotní náklady na léčbu každého člověka činí podle studie z roku 2021 zhruba 420 tisíc dolarů.
Ragonův přístup spočívá v tom, že spojil vědce, kteří obvykle nespolupracují, včetně lékařů, inženýrů, fyziků, matematiků a virologů. Velmi zjednodušeně řečeno, cílem je přetvořit imunitní systém lidí tak, aby je vyléčil, což by mohlo mít dalekosáhlý dopad i na další nemoci, jako je tuberkulóza, malárie a rakovina.
Ragon chce převzít štafetu tam, kde ostatní selhali, ale vydat se jinou cestou. „Ze svých neúspěchů jsem se naučil víc než z úspěchů,“ říká Ragon. „A myslím, že to platí i ve vědě.“
Ragonův obchodní úspěch, který trvá již desítky let, byl totiž výsledkem neúspěchu v jiné oblasti – v hudbě. Po absolvování fyziky na MIT v roce 1972 si Ragon sbalil kytaru a přestěhoval se do Londýna, aby se věnoval kariéře rockové hvězdy. Mezi jeho britské rockové idoly patřili Led Zeppelin, Jeff Beck a Cream.
Jenže jeho sen nevyšel. Když se vrátil do Bostonu, zoufale hledal placenou práci a všiml si, že v mnoha inzerátech jsou volná místa pro počítačové programátory. Po několika neúspěšných pohovorech se ucházel o místo ve společnosti Meditech, která se zabývala elektronickými lékařskými záznamy.
„O počítačích toho opravdu moc nevím, ale hraju na kytaru,“ vzpomíná Ragon na to, co řekl personalistovi při pohledu na plakát Micka Jaggera. Dostal práci, jež se ukázala být rychlokurzem raného programovacího jazyka známého jako Massachusetts General Hospital Utility Multi-Programming System neboli MUMPS.
Po roce a půl Ragon odešel ze společnosti Meditech a spoluzaložil společnost zaměřenou na fakturaci lékařských služeb založenou právě na MUMPS. A v roce 1978 založil společnost Interpretive Data Services, kterou později přejmenoval na InterSystems.
Zatímco jiné společnosti, zabývající se správou databází, jako Oracle a SAP, nabízely podnikům způsob, jak strukturovat transakce do úhledných řádků a sloupců, Ragon vsadil na jiný typ databáze, kódované v systému MUMPS a uspořádané jako větve stromů, jež se napojovaly na centrální kmeny.
Byla rychlá a spolehlivá a brzy ji přijalo americké ministerstvo pro záležitosti veteránů, které ji používalo pro zdravotnickou dokumentaci. Společnost InterSystems nicméně rostla relativně pomalu. Trvalo 24 let, než dosáhla obratu sto milionů dolarů, a to díky dvěma největším zákazníkům: zmíněnému ministerstvu a společnosti Epic Systems, která se zabývá elektronickými zdravotními záznamy. Dalších 21 let pak uběhlo, než se v roce 2023 firma dostala na miliardu dolarů.
Ragon zůstává optimistou, pokud jde o možnost vyléčení HIV ještě za jeho života, zčásti proto, že k budování svého softwarového podniku přistupuje podobně metodicky a dlouhodobě.
Inspiruje se filozofem Thomasem Kuhnem, který proslul tvrzením, že věda postupuje dlouhými obdobími pomalé evoluce přerušované radikálními převraty, jež Kuhn nazýval změnou paradigmatu. „Jednou za čas,“ říká Ragon, „se objeví něco, co obrátí svět vzhůru nohama.“
Když se virus HIV dostane do těla, napadne naše buněčné mechanismy, aby vytvářely nové kopie viru. Na rozdíl od covidu nebo spalniček vkládá HIV instrukce přímo do kódu DNA, což znamená, že lidský hostitel bude nucen vytvářet kopie viru, dokud bude naživu.
„Je také mimořádně variabilní,“ vysvětluje Daniel Kuritzkes, vedoucí oddělení infekčních chorob v Brighamské ženské nemocnici v Bostonu. „To znamená, že každý člověk má virus, který se mírně liší od viru jiného člověka.“ Kombinace těchto dvou vlastností nesmírně ztěžuje vývoj účinné vakcíny.
Ve snaze pokořit jeden z nejsložitějších přírodních virů se nicméně vědci z Ragonova institutu inspirují úžasným a vzácným přírodním jevem: lidmi, kteří mají HIV, ale nemají žádné příznaky a v podstatě nemohou virus šířit. Jsou známí jako „elitní kontroloři“ a jejich T-lymfocyty jsou mimořádně účinné při napadání a zneškodňování viru.
Walker, který se stal zakládajícím ředitelem Ragonova institutu, se poprvé setkal s elitním kontrolorem v devadesátých letech a od té doby se snaží odhalit tajemství imunitního systému těchto pacientů. „Kdybychom mohli dosáhnout tohoto stavu u nakažených lidí,“ říká Walker, „měli bychom funkční lék.“
Walker očekává, že v roce 2025 zahájí první fázi klinických hodnocení nové vakcíny založené na T-lymfocytech, která se snaží napodobit jev u elitních kontrolorů, při němž tělo napadá aminokyseliny důležité pro strukturu viru.
Mezi partnery projektu patří Gatesova nadace, Mezinárodní iniciativa pro vakcíny proti AIDS a italský výrobce léků ReiThera. Bude to fungovat? „Už tolikrát jsme se mýlili a možná se mýlíme i zde,“ připouští Walker.
„Před patnácti lety zhruba polovina vědců tvrdila, že vakcína je nemožná,“ říká Ragon. Objeví se lék na HIV ještě za jeho života? Neztrácí naději a bez zaváhání odpovídá: „Ano.“
