Není tu dramaticky vystavěný děj, temné rituální vraždy, morbidní obrazy ani osobitý detektiv se spoustou vnitřních běsů. Přesto aktuální pětidílná minisérie poutá víc pozornosti než kdejaká severská kriminálka.
Kauza Kramný je pětidílný dokument mapující víc než deset let staré události, které svého času hýbaly Českem. Tehdy zemřela na dovolené v Egyptě mladá česká zdravotní sestra se svou malou dcerou a z jejich vraždy byl následně obviněn a později za to také odsouzen manžel a otec zavražděných, Petr Kramný z Karviné.
Manželku a dceru měl dle rozsudku zabít elektrickým proudem, ačkoli sám po celou dobu tvrdil, že se rodina otrávila a jen on zázrakem přežil. Ke skutku vraždy se Kramný dodnes nepřiznal, osmadvacetiletý trest si odpykává ve věznici na Mírově.
Případu se nyní věnuje výpravná dokumentární série režiséra a autora námětu Petra Hátleho, scenáristky Kristiny Májové a producentek Eriky Hníkové a Dagmar Sedláčkové. Voyo Kauzu Kramný nasadilo v polovině července, poslední díl byl uveden v pátek 16. srpna.
A případ Petra Kramného výrazně upoutal zájem diváků – a mnohé přesvědčil k tomu, zařídit si nové předplatné na platformě Voyo. „Jde o jeden z nejúspěšnějších titulů letní sezony z pohledu zájmu nových předplatitelů i celé báze Voyo,“ potvrdila Forbesu Lucie Oravčíková, ředitelka digitálních aktivit TV Nova. Zločin publikum stále fascinuje. Zvlášť, když je to zločin skutečný.
Tvůrci přitom v rámci dokumentární minisérie nehledají senzace, ani neodhalují nové teorie. Naopak se prostřednictvím ohromného množství nasbíraného materiálu, desítek hodin výpovědí kriminalistů, svědků, soudních znalců, expertů, právníků, ale i příbuzných a přátel Moniky a Petra Kramných snaží co nejpečlivěji zmapovat celou kauzu a pokoušejí se příběh odvyprávět věcně, nebulvárně.
Právě to totiž před jedenácti lety v „Kauze Kramný“ trochu chybělo. Tehdy vyšly doslova tisíce článků, většina plná spekulací, dohadů, nepřesností.
Petr Kramný a jeho případ totiž od počátku poutal ohromný zájem veřejnosti i médií. Mnohá česká média, v čele s bulvárním Bleskem a štábem televize Nova, se za Kramným do egyptského letoviska Hurgháda rozjela. A samotní novináři, někteří to připomínají i přímo v dokumentu, byli až zaskočeni zájmem, s nímž s nimi Kramný chtěl mluvit. Jako by se v centru mediální pozornosti cítil vysloveně dobře.
Těžko uvěřitelný příběh, během nějž mu na pokoji v průběhu vysněné egyptské dovolené za podivných okolností zemřela manželka a dcera, načež on v poklidu celou událost následně popisoval znovu a znovu nejrůznějším médiím s obskurními detaily („dcera se na mě divně lepila“, „manželka byla celá modrá a neměla kalhotky“), budil zkrátka od počátku podezření.
Závěry egyptských a českých úřadů se navíc rozcházely. Zatímco egyptská policie případ urychleně uzavřela s tím, že šlo skutečně o otravu (dle mnohých hlavně kvůli tomu, že náhlé záhadné úmrtí dvou Evropanek v místním hotelu nedělalo letovisku ani zdejšímu turistickému ruchu nejlepší reklamu), česká strana následně zjistila něco jiného.
Šestatřicetiletá Monika Kramná a její osmiletá dcera Klára před smrtí nezvracely, neměly ani urputné průjmy, jak popisoval Petr Kramný. Podle závěrů českých vyšetřovatelů a patologů byly obě ženy vystaveny intenzivnímu působení elektrickým proudem a zemřely navíc o více než deset hodin dříve, než udával Petr Kramný.
Právě on se následně stal hlavním podezřelým v případu. Pracovník z nošovické automobilky Hyundai, který působil jako technik a údržbář, byl podle známých a přátel „velmi šikovný kutil a s elektrikou to uměl“. Dle obžaloby v hotelu rozebral stolní lampu, použil kabely z elektroobvodu pokoje a manželku s dcerou chladnokrevně zabil, snad aby Moniku potrestal za údajné nevěry.
„Byla hezká, krásná. Byl jsem šťastný, že je moje,“ vzpomíná Petr Kramný po jedenácti letech a široce se usměje, až člověka skoro zamrazí. Teď už totiž Kramný nestojí uprostřed egyptského letoviska, vítr v pozadí nečechrá palmy.
Petr Kramný sedí v zamřížovaném boxu, je pohublý, dnes už prošedivělý, s brýlemi. Nicméně jeho pohled je stále stejně přímý, stejně sebevědomý, jako před lety. „Já nic špatného neudělal.“
Jistý majetnický přístup, který Kramný k manželce měl, jeho žárlivost i neustálé doprovázení Moniky všude, kam šla, připomenou i její kamarádky.
Podobně jako před lety, i dnes je Kramný víc než ochotný mluvit před kamerou. Zřejmě si je vědom faktu, že je o jeho případ stále zájem, že poutá pozornost. Že on sám i ve vězeňském stejnokroji vypadá dobře. I za mřížemi má jeho přímý pohled do kamery pro mnohé lidi jisté zvláštní charisma.
Foto Voyo/Nova
Foto Voyo/Nova
Foto Voyo/Nova
Foto Voyo/Nova
Foto Voyo/Nova
Foto Voyo/Nova
Petr Kramný na sebe očividně dbá. Nerezignoval. Prý taky denně cvičí, jak se pochlubí jeden z jeho spoluvězňů a „dobrý kamarád“, s nímž se seznámil na vězeňském dvoře.
„Je tak slavný, ale vůbec se nechová jako celebrita. Vysvětlil mi, že při přitahování musím zlepšit úchop,“ popisuje na adresu Kramného obdivně jeho divoce potetovaný kamarád z Mírova a hned předvede společnou techniku posilování.
Když dotyčný sám věznici po čase opouští, mimochodem prohodí, že ochrannou ruku nad Kramným momentálně drží jeden „z kluků z Berdychova gangu“, a bezděky tak připomene další ze známých českých kriminálních kauz.
Na Mírově kdysi seděl i jiný usvědčený dvojnásobný vrah, jehož případ se stal všeobecně známým a který se stal „celebritou“ – právě díky tomu, že byl ochoten pravidelně poskytovat rozhovory a tvrdošíjně trval na své nevinně. Jiří Kajínek se dočkal i hvězdně obsazeného celovečerního filmu na motivy svého případu. Akčního Kajínka Petra Jákla vidělo v roce 2010 v kině přes 800 tisíc lidí.
I Kajínek na Mírově pravidelně cvičil (díky výtečné fyzické kondici se mu ostatně zdařil i onen legendární útěk z Mírova) a také Kajínkovi chodily obdivné dopisy od fanynek.
Chodí i Petru Kramnému, který právě žádá o obnovu procesu. A po pětidílné sérii Kauza Kramný, která tento jeho pokus sleduje, tomu zřejmě nebude jinak.
Tvůrci si vystačili s jednoduchými postupy. V jednotlivých epizodách, v nichž mísí fakta a prvky docudramatu, rekonstruují dění z osudné noci prostřednictvím výpovědí bezprostředních svědků – personálu hotelu, českého animátora, který zde právě tehdy brigádničil, delegátky cestovní kanceláře nebo třeba egyptského právníka.
Později pak reflektují postupy kriminalistů a vyšetřovatelů i samotnou soudní kauzu a její kontroverze, jako byly třeba rozpory názorů přizvaných soudních znalců na to, jak Monika a Klárka Kramných skutečně zemřely (třetí epizoda má přímo název Válka znalců).
Důležitou roli mají pohledy advokátek obou zúčastněných stran, Jany Rejžkové a Kláry Long Slámové. Sama Slámová je ostatně styčným bodem mezi případem Kramného a případem Jiřího Kajínka. V Kajínkově případě stála na straně vězně, v Kramného kauze naopak stojí proti němu, zastupuje pozůstalé poškozených a je naprosto přesvědčena o jeho vině.
Smutný je pak pohled na Kramného rezignované rodiče, skálopevně přesvědčené o synově nevinně a pečující o rodinného psa Kramných, starou čivavu, která se svých páníčků už nikdy nedočká.
Na Moniku vzpomínají kamarádky a společní přátelé Kramných. Rodiče Moniky zemřeli krátce po egyptských událostech, většina jejích blízkých natáčení dokumentu nyní odmítla.
Vzpomínky jsou stále příliš bolestné.
Publikum ale podivný případ egyptských vražd zjevně stále fascinuje.