Výroba elektřiny v Česku v prvním pololetí meziročně klesla o 5,6 procenta na 36,1 terawatthodiny (TWh). Produkci oproti loňsku snížily téměř všechny tradiční zdroje, naopak výroba z fotovoltaik či větrných elektráren vzrostla. Největší množství elektrické energie i tak vyprodukovaly tradičně jaderné a parní elektrárny, a to dohromady 81 procent.
Spolu s výrobou letos klesla i spotřeba, u elektřiny meziročně o 2,3 procenta a u plynu o 7,9 procenta. Informoval o tom v pondělí Energetický regulační úřad. Výroba i spotřeba klesaly také loni.
Na poklesu výroby se v pololetí podle úřadu podílely všechny dominantní zdroje. Jaderná produkce z Dukovan a Temelína se meziročně snížila o 10,8 procenta a u parních, tj. uhelných, elektráren o 4,6 procenta.
Oproti loňsku o sedmnáct procent méně energie vyrobily také paroplynové elektrárny, produkce u vodních zdrojů klesla o 2,8 procenta. Výkonnější oproti loňskému prvnímu pololetí naopak byly především fotovoltaické elektrárny, které v první polovině roku navýšily výrobu meziročně o 28,4 procenta.
„Z našich statistik je patrný především boom nejmenších fotovoltaických elektráren s výkonem do deseti kilowattů, tedy typicky střešních instalací na rodinných domech. Ty v prvním pololetí vyrobily ze všech kategorií fotovoltaik nejvíce elektřiny, přes 584 gigawatthodin,“ řekl předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.
Vzrostl rovněž celkový výkon fotovoltaických elektráren, a to meziročně o 23,6 procenta na červnových 3,6 gigawattu. Třetinu zaujímají právě nejmenší fotovoltaiky.
Produkce elektřiny stoupla také u větrných elektráren – o 9,1 procenta, a u přečerpávacích elektráren – o 14,7 procenta.
Pokles výroby je podle analytika XTB Jiřího Tylečka proti předpokladům výraznější. Přičítá to stále trvajícím důsledkům energetické krize a rovněž důrazu na ekologickou produkci. Trend nižší výroby elektřiny podle něj bude pokračovat i v následujících letech, kdy se budou postupně vyřazovat staré uhelné elektrárny a nové kapacity tyto zdroje plně nenahradí. „Během několika příštích let se Česko stane importní zemí a pravděpodobně jí zůstane minimálně do dokončení výstavby nových jaderných zdrojů,“ řekl.
Spolu s výrobou klesla letos také spotřeba energií, uvedl ERÚ. Čistá spotřeba elektřiny se meziročně snížila o 2,3 procenta, přičemž klesla ve všech měsících s výjimkou ledna. Nejvíce elektřinou šetřily domácnosti, jejichž spotřeba se snížila rovněž o 2,3 procenta.
Podnikatelé na hladině nízkého napětí odebrali o 1,3 procenta méně elektřiny, velkoodběratelé na vysokém napětí o jedno procento méně. Spotřebu naopak navýšili velkoodběratelé na hladině velmi vysokého napětí, kteří odebrali o 1,8 procenta elektrické energie více.
Ještě výrazněji klesala v prvním pololetí spotřeba plynu. Celkově ho Češi spotřebovali tři a půl miliardy metrů krychlových, což značí meziroční pokles o 7,9 procenta, sdělil ERÚ. Významnou roli hrálo podle úřadu teplejší počasí, po přepočtu na dlouhodobý teplotní normál pokles činí sedm desetin procenta.
Největší propad spotřeby plynu nastal v prvním pololetí u domácností, a to o 12,6 procenta. Následují kategorie podnikatelů se středním odběrem (o 11,1 procenta méně), maloodběru (o 10,8 procenta méně) a velkoodběru (o 4,9 procenta méně).
Do tuzemské plynárenské soustavy v prvním pololetí přiteklo podle dat ERÚ 3,1 miliardy metrů krychlových a odteklo z ní 38,7 milionu metrů krychlových plynu. V obou případech se jednalo o meziroční pokles, a to o 27 procent u dovozu a u vývozu o 94 procent.
Tato čísla podle ERÚ demonstrují změnu evropských toků plynu po zahájení ruské agrese. Zásobníky plynu byly na konci června naplněny ze 77,4 procenta, stav provozních zásob tak činil 2,7 miliardy metrů krychlových plynu.
„Teplé počasí bylo samozřejmě důležitým faktorem jak v případě meziročního poklesu spotřeby elektřiny, tak plynu. Zároveň se ovšem ukazuje, že jsme se naučili energie využívat efektivněji, svou spotřebu snižujeme od počátku roku 2022 prakticky neustále, a to i poté, co cena elektřiny a plynu začala klesat,“ dodal Trávníček.
