Jedním z častých citátů z úst spoluzakladatele Spotify Daniela Eka jsou slova George Bernarda Shawa: „Rozumný člověk se přizpůsobuje světu kolem sebe. Nerozumný se vytrvale snaží přizpůsobovat svět sobě. Proto veškerý pokrok závisí na nerozumných lidech.“
Výrok přesně vystihuje Ekův životní a podnikatelský příběh, díky němuž vybudoval jeden z nejúspěšnějších, ale zároveň nejkontroverznějších technologických startupů na světě.
Když začal platformu v roce 2006 budovat, myšlenka vydělávat legálně na streamování hudby se zdála být čirým bláznovstvím. Pokusy od platforem jako Napster a Kazaa zaznamenaly smíšený úspěch a mnohé právní problémy. Hudební průmysl drželo v šachu široce rozšířené pirátství.
Dnes dosahuje hodnota Ekova jmění 5,2 miliardy dolarů a Spotify je jedním z nejvýraznějších jednorožců světa. Ek tvrdil, že jeho hlavní motivací nebyly peníze – už ve třiadvaceti vydělal prodejem své online reklamní společnosti Advertigo miliony dolarů. Tvorbou webových stránek se ostatně živil už od třinácti, kdy zaměstnával své spolužáky a později si přišel na 50 tisíc dolarů měsíčně.
Spotify mělo za cíl vytvoření funkčního modelu legálního streamování hudby. Ekova vize se setkala s pozitivním ohlasem investorů, kteří mu v celkem dvanácti kolech financování poskytli 2,06 miliardy dolarů.
Když Spotify v roce 2018 vstoupilo na burzu, cena akcií okamžitě vylétla o pětadvacet procent. Dnes je celá firma oceněna na více než 67 miliard dolarů. Za pěknými čísly se však skrývá řada kontroverzí, vycházejících především z nastavených modelů odměn umělcům, na jejichž práci úspěch Spotify stojí.
V průměru dnes za jedno přehrání své hudby obdržíte v nejlepším případě půl centu. Spotify tak těží z obří nabídky hudebního obsahu, který není jeho tvůrcům a tvůrkyním adekvátně zaplacen. Desetitisíce z nich, mimo jiné i Taylor Swift nebo Thom York, proto dlouhodobě vyjadřují nesouhlas a tlačí na zvýšení odměn alespoň na jeden cent za stream.
Místo toho Ek přilil olej do ohně prohlášením, že „výdaje na tvorbu obsahu jsou v dnešní době téměř nulové“. Potvrdil tak své naprosté odtržení od reality a schytal další vlnu kritiky ze strany umělců.
Následně rozvířil atmosféru i uvnitř firmy: před několika měsíci se rozhodl obrátit její obchodní model. Zatímco dříve ho ziskovost Spotify údajně vůbec netrápila, náhle z ní udělal prioritu.
Spotify se poprvé stalo ziskovým ve třetím čtvrtletí loňského roku, k čemuž přispělo zvýšení cen předplatného. Ve čtvrtém čtvrtletí vykázala provozní ztrátu ve výši 82 milionů dolarů, aby se v prvním čtvrtletí letošního roku vrátila k ziskovosti s provozním ziskem 181 milionů dolarů.
V tomto období navíc Ek ve velkém propouštěl. Nejprve již v lednu 2023 oznámil, že hodlá propustit šest procent zaměstnanců. Když o několik měsíců později propustil dalších patnáct set, byl označen za exemplární příklad neschopného manažera.
Sám nakonec přiznal, že hromadné propouštění zkomplikovalo každodenní agendu a trvalo čtyři měsíce, než se firma opět rozhýbala. Ek také zpětně uznal, že propuštění sedmnácti procent zaměstnanců byla chyba.
Jeho příjmy to však nijak neskříplo: v období od července 2023 do dubna 2024 inkasoval 340,5 milionu dolarů z prodeje akcií. S celkovým jměním odhadovaným na více než pět miliard dolarů je tak jedenačtyřicetiletý švédský spoluzakladatel Spotify bohatší než kterýkoli umělec – ano, dokonce i Taylor Swift – na jeho platformě.
