Francouzská letecká společnost Air France a některé další aerolinky v neděli kvůli eskalaci konfliktu mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh zrušily lety do Tel Avivu a Bejrútu. Aerolinky Air France pozastavily lety do těchto dvou měst nejméně do pondělí, kdy situaci znovu posoudí. Řada leteckých společností kvůli napětí v regionu nelétá do Tel Avivu či Bejrútu už několik týdnů.
V neděli lety do Izraele či v opačném směru zrušily mimo jiné společnosti Air France, Aegean či Wizz Air, informuje deník Haarec. Jordánský vlajkový dopravce Royal Jordanian v neděli pozastavil lety do Bejrútu, neuvedl ale na jak dlouho.
Agentura AFP napsala, že na bejrútském mezinárodním letišti v neděli byla zrušena řada letů, některé byly odkloněny do jordánského Ammánu. Bejrútské letiště leží blízko jižního předměstí libanonské metropole, v němž sídlí Hizballáh.
Mezinárodní Ben Gurionovo letiště u Tel Avivu dnes přerušilo provoz krátce po páté ranní asi na dvě hodiny. Krátce před pátou totiž izraelská armáda stovkou stíhaček podle svého tvrzení zničila tisíce raket na desítkách odpalovacích zařízení v jižním Libanonu a Hizballáh poté vypálil asi tři sta raket na sever Izraele.
Libanonské hnutí tvrdí, že provedlo první fázi odvety za zabití svého vysokého velitele Izraelem z konce července na jižním předměstí Bejrútu. Izraelská armáda uvedla, že její dnešní akce byla preventivním úderem, jímž zmařila rozsáhlý útok Hizballáhu.
Ředitel Ben Gurionova letiště Udi Bar Oz novinářům v neděli v poledne místního času řekl, že situace na letišti se pomalu vrací do normálu. Letiště dnes podle něj mělo odbavit více než padesát tisíc cestujících z 310 mezinárodních letů.
Začátkem tohoto měsíce uvázlo na 150 tisíc Izraelců v zahraničí, když na dvě desítky aerolinek zrušily lety do Tel Avivu kvůli eskalaci napětí v regionu. Tehdy mnohé země také vyzvaly své občany, aby opustili Libanon, protože panovaly obavy z války mezi Izraelem a Hizballáhem.
Jejich konflikt koncem července vyhrotil Izrael, když v Bejrútu zabil vysoce postaveného velitele Hizballáhu Fuáda Šukra, a den poté byl v Teheránu zabit, zřejmě také Izraelem, lídr Hamásu Ismáíl Haníja.
Napětí na Blízkém východě vyhrotila válka v Pásmu Gazy, kterou loni 7. října začalo palestinské hnutí Hamás teroristickým útokem na Izrael. Při něm palestinští ozbrojenci zabili na 1200 lidí, většinou civilistů, a na 250 lidí unesli do Gazy. Izraelská armáda pak zahájil odvetnou operaci v Pásmu Gazy, která si podle úřadů ovládaných Hamásem vyžádala přes čtyřicet tisíc mrtvých z řad Palestinců, většinou rovněž civilistů.
Válka mezi Izraelem a Hamásem způsobila v Pásmu Gazy obrovskou humanitární krizi. Vyhrotila také letitý konflikt Izraele s Hizballáhem a s Íránem.