Něco si přejte, prší stovky milionů korun. Český fotbal má před sebou dny, ve kterých mohou jeho příjmy jednorázově dosáhnout i na desetimístnou sumu. Sparta a Slavia bojují o Ligu mistrů a potenciální příliv peněz může nejsilnější tuzemský sport zásadně pozvednout.
Při té písni mají fotbalisté na trávníku husí kůži. Hudba, logo, speciální míče a jednotná úprava stadionu, to vše činí z fotbalové Ligy mistrů karneval emocí. Emoce ovšem pocítí také ti, kteří spravují klubovou kasu.
Velký týden je tady: Sparta v úterý proti švédskému Malmö, Slavia ve středu s francouzským Lille. Pražské velkokluby klepou na bránu výjimečnosti a hlavně Sparta má dveře po úvodní výhře 2:0 ve Švédsku zeširoka pootevřené. Slavia naopak musí ztrátu 0:2 vymazat, ale na fotbale je nádherná právě jeho nepředvídatelnost.
Co naopak předvídatelné je, jsou sumy, které fotbalová Liga mistrů garantuje.
V evropském sportu nic většího nenajdete. Jen za postup samotný může na Letnou či do Edenu (ideálně do obou míst) přitéci půl miliardy korun. To je ohromující suma vzhledem k tomu, že roční rozpočty obou celků se pohybují ve vyšších stovkách milionů korun, obecně ale pod miliardou.
Jen pro srovnání, když na podzim 2023 a na jaře 2024 české fotbalové kluby v nižších evropských soutěžích postupovaly neobvykle daleko, našly v dubnu za své trojtažení Sparta, Slavia a Plzeň na účtech dohromady zhruba 850 milionů korun. Teď lze daleko více vydělat v průběhu pouhých čtyřiadvaceti hodin.
A to ještě vůbec není řeč o samotné základní skupině blyštivé klubové soutěže. V ní by každý z týmů odehrál minimálně osm zápasů a s tím, jak se nyní chodí na české fotbalové stadiony, je prakticky jisté, že by své čtyři domácí duely ve Vršovicích a na Letné okamžitě vyprodaly.
Podle ředitele komunikace Sparty Ondřeje Kasíka vygeneruje jedenkrát vyprodaný letenský stánek při cenotvorbě odpovídající Lize mistrů kolem dvaceti milionů korun.
Pro pražská „S“ jde v první řadě o splněný sportovní sen, o vstupenku na bál evropské elity. Kluby, které vlastní dolaroví miliardáři Daniel Křetínský a Pavel Tykač, nejsou na Lize mistrů existenčně závislé – takto ani v Česku fotbalový byznys plán stavět nejde, neboť účast v Lize mistrů je cosi zcela výjimečného a projektovat rozpočty dle mimořádností popírá logiku.
Z čehož logicky plyne, že když mimořádná situace přijde (Sparta naposledy hrála Ligu mistrů před rovnými dvaceti lety), finanční ředitelé jásají stejně jako hráči po závěrečném hvizdu.
Posuďte sami dle čísel za výkony v jednotlivých zápasech. Výhra v zápase základní skupiny přinese do klubové kasy 53 milionů korun, remíza 17,6 milionu. Když si pak vlijeme do žil zdravou míru optimismu a představíme si, že některý z dvojice českých celků uvidí vyřazovací boje, přijde si postupem na 25 milionů korun. Za účast v osmifinále už by tým inkasoval astronomických 278 milionů korun.
Částky se pak navyšují o stovky milionů až k metě nejvyšší pro celkového vítěze: dalších 631 milionů korun. To už by pro Spartu či Slavii byl v podstatě jeden roční rozpočet. Ostatně ani poražený finalista Ligy mistrů neostrouhá a připíše si extra 467 milionů.
Titul s tučným bonusem
Zdaleka nejde jen o pražské celky, radovat se mohou začít i jejich tuzemští konkurenti. „Za předpokladu, že se jejich zlepšená finanční situace projeví v apetitu nakupovat hráče v domácí soutěži, může to takto nepřímo prospět i ostatním,“ zmínil renomovaný ekonom a velký fotbalový fanoušek Petr Zahradník, jak peníze z Ligy mistrů rozpumpují fotbalový byznys v Česku celkově.
Stačí si jen letmo prohlédnout rozpočty dalších klubů – na pomyslné sdílené čtvrté pozici bylo v minulé sezoně Slovácko s Jabloncem, oba kluby hospodařily se zhruba 150 miliony korun ročně. A třeba taková Karviná musí vyjít se sedmdesáti miliony.
Viktoria Plzeň, třetí nejsilnější celek, zabojuje ve čtvrtek o Evropskou ligu. Ta nabízí čistě sportovní větší šanci na úspěch, finančně jde však o chudou příbuznou – za postup by Plzeň zinkasovala „jen“ zhruba 100 milionů korun. I to je zásadní příspěvek do rozpočtu. Zároveň ale tolik lze vydělat rozvíjením talentů a jejich následným prodejem.
Dokonce i mnohem více: zrovna Viktoria prodala v posledních dnech do německého Hoffenheimu stopera Robina Hranáče za přibližně 250 milionů korun. Stejným směrem by podle spekulací mohl za zhruba 400 milionů korun putovat i sparťanský stoper Martin Vitík. Jak dodává šéf komunikace Sparty Ondřej Kasík, nasbírané zkušenosti z evropských soutěží cenovku hráčů významně navyšují.
Vše to jsou na české poměry extrémní sumy, ukazují ale, že tudy vede cesta. I pokud by Plzeň v Evropské lize pravidelně vítězila, musela by dojít opravdu daleko, aby zinkasovala totéž co za Hranáče. Za výhru v duelu skupinové fáze přichází od UEFA bonus 11,3 milionu, v Lize mistrů jde o 53 milionů korun.
I ve sportu nicméně platí, že peníze vydělávají peníze. Příliv významných finančních prostředků totiž možná rozehrává i zběsilý hon za posilami a útok na domácí titul. Ne že by vítězství v české lize generovalo ve fotbalovém kontextu obří příjmy, speciálně letos je s ním ale spojen jeden monstrózní bonus: přímý postup do základní skupiny Ligy mistrů pro sezonu 2025-26.
Řečí účetních uzávěrek tedy více než půlmiliardový bonus. A to i bez nutnosti prokličkovat nejistou opičí dráhou předkol a kvalifikací.
„Je to obrovský cíl a podřídíme mu všechno,“ řekl v červnu slávistický předseda představenstva Jaroslav Tvrdík pro klubový podcast Desítka z Edenu. Z Letné se ani nic takového oficiálně ozývat nemusí. Klub většinového akcionáře Daniela Křetínského má na papíře projekt nového národního stadionu za 4,5 miliardy korun. V takovém případě je každá koruna, či možná spíše euro, dobrá.
