Evropu dost možná čeká další automobilová otočka. Jestli se začátek letošního roku nesl v duchu úspěšného boje o prosazení mírnější emisní normy Euro 7, rok 2025 nejspíš bude patřit vyhroceným debatám, zda zachovat zákaz spalovacích motorů naplánovaný na rok 2035.

Evropský automobilový trh se pomalu potápí. Momentálně to totiž vypadá, že obří investice v řádech miliard eur spojené s přechodem na elektromobilitu ho sžírají víc, než si šéfové obřích koncernů představovali.

Je přitom jedno, jestli jde o Volkswagen, Stellantis, Renault, BMW Group, nebo Mercedes-Benz. Zájem zákazníků o elektrická auta je přitom vlažný, optimisticky řečeno.

Všímat si toho začínají evropští politici, kteří se děsí například zavírání továren, o kterém v Německu aktivně uvažuje například Volkswagen.

Nejhlasitěji se za poslední dny ale ozvali Italové, kteří chtějí, aby plán Evropské unie na zákaz prodeje nových spalovacích motorů od roku 2035 byl přezkoumán dříve, než se plánovalo, tedy ještě před rokem 2026.

Jejich požadavky jsou namístě, protože o propouštění se mluví i v koncernu Stellantis, pod který spadají slavné italské značky jako Fiat, Alfa Romeo, Maserati nebo Lancia. Celý automobilový průmysl v jihoevropské zemi podle tamější automobilové asociace ANFIA přímo i nepřímo zaměstnává přes 270 tisíc lidí. Na hrubém domácím produktu Itálie se pak podílí více než pěti procenty.

Italský ministr průmyslu Adolfo Urso proto navrhuje, že by se jednání měla rozběhnout už zkraje roku 2025. „Evropa potřebuje pragmatickou vizi, ideologická vize selhala. Musíme to uznat,“ uvedl Urso.

„Zákaz musí být změněn,“ pokračoval ve stejné rétorice během víkendového podnikatelského fóra u jezera Como italský ministr energetiky Gilberto Pichetto Fratin. Zároveň dodal, že plán je třeba předělat tak, aby odrážel odlišnou tržní realitu v podmínkách zpomalení evropského automobilového průmyslu.

„V nejistém prostředí, které ovlivňuje německý automobilový průmysl, je třeba mít jasno, aby se evropský průmysl nezhroutil,“ doplnil Urso.

Italští představitelé podle oborového webu AutomotiveNews prohlásili, že nejsou proti vývoji a výrobě elektromobilů, ale že by i dál měly být součástí širšího mixu různých systémů pohonů.

Podle pátečního prohlášení je krajně pravicová vládní koaliční strana Liga vedená vicepremiérem Matteem Salvinim připravena navrhnout zákon, který by vládu premiérky Giorgie Meloni zavázal ke zrušení rozhodnutí orgánů Evropské unie. Ty budou vyžadovat, aby nové automobily prodávané po roce 2035 měly nulové emise uhlíku, což ve všech 27 členských zemích znemožní prodej nových vozidel poháněných fosilními palivy.

Zásadní změna pravidel pro uvádění nových vozů na trh za víc než deset let ale aktuálně není to jediné, co automobilový průmysl dráždí. Automobilky totiž mnohem víc řeší zpřísnění emisních limitů, které při svém utváření vycházely z rychlejšího plánu elektromobility. A ten se nekoná.

Za jejich nesplnění výrobcům hrozí pokuta ve výši pětadevadesáti eur (zhruba 2400 korun) za gram CO₂ nad limit za každé prodané vozidlo. A limit pro průměrné emise z prodeje nových aut v příštím roce klesne ze 116 na 93,6 g na kilometr.

Šéf koncernu Renault Luca de Meo v souvislosti s tím o víkendu uvedl, že evropský automobilový průmysl by za nesplnění limitů mohl čelit pokutám ve výši 15 miliard eur (cca 376 miliard korun), případně se bude muset vzdát výroby 2,5 milionu vozů se spalovacími motory.

„Rychlost náběhu výroby elektromobilů je poloviční oproti tomu, co bychom potřebovali k dosažení cílů, které by nám umožnily pokuty neplatit. Všichni mluví o roce 2035, tedy o době, která přijde za deset let, ale my bychom měli mluvit o roce 2025, protože problémy máme už nyní,“ dodal.