Meteorit, Porsche 911 z roku 1989, akt od světoznámého fotografa Františka Drtikola, sudy irské whiskey, smaragdy, safíry, hodinky, kolekce archivních vín. To je jen malý výběr alternativních investic, do kterých může investovat kdokoli. A miliony nejsou potřeba.
O české investiční platformě Portu Gallery bylo nejvíc slyšet loni na podzim. Tehdy totiž do svého portfolia za 270 milionů korun pořídila sbírku víc než čtyř set plakátů od Alfonse Muchy, kterou roky shromažďoval bývalý špičkový tenista Ivan Lendl. Ačkoli Portu Gallery stojí na drobných investorech, kteří si podíly na různých předmětech mohou pořizovat třeba jen za tisíc korun, úpis Muchovy sbírky na tom byl jinak.
Neobešel se totiž bez velkých hráčů, které přilákala společnost Wood & Company. Právě ta Portu Gallery před pěti lety vdechla život. Tehdy totiž vznikl nápad nabídnout sběratelské artikly i drobným investorům, kteří si na nich koupí jen částečný podíl. A v ideálním případě si pak po jejich prodeji odnesou i odpovídající výnos.
Nápad se chytil a od té doby už investoři přes Portu Gallery investovali 300 milionů korun. „A to do dané sumy nepočítáme Muchovu sbírku za 270 milionů,“ podotýká v rozhovoru pro Forbes Martin Jaroš, který se stará o provoz platformy.
Kdo byli první zákazníci Portu Gallery?
První klienti se rekrutovali z těch, kteří naším prostřednictvím investovali typicky do akcií a dluhopisů. Investice například do amerického indexu S&P 500 může být sice výhodná, ale je fér si přiznat, že je to trošku nuda, protože sledujete hlavně grafy a čísla. Při alternativní investici máte i příběh, máte něco hmatatelného, což tu investici dělá zajímavější. Když jsme postavili Portu Gallery, nabídli jsme našim klientům i alternativní investice s tím, že by to ale měl být jen doplněk, který by neměl přesáhnout zhruba čtvrtinu investičního portfolia.
Jaké první sběratelské předměty jste upisovali?
Úplně první byl veterán Nash Healey Roadster z roku 1952, který se upsal za 2,8 milionu korun. Potom to bylo Porsche 911, následně historické housle, poštovní známky a postupně jsme přidávali další a další předměty z různých segmentů. K dnešnímu dni jich už bylo přes 160.
První Porsche 911 si mezi sebou rozdělilo 160 investorů. Nevadí jim, že se v něm nesvezou?
Některým možná ano, ale my nejsme pro ty, kteří chtějí denně chodit do garáže auto leštit a pravidelně s ním jednou za měsíc jezdit. Naši investoři se nemusí zabývat tím, kde vůz budou parkovat a kde ho budou servisovat, protože i to je potřeba řešit, a vedle času to stojí také peníze. Jsme spíš pro ty, kteří cítí potenciál růstu daného předmětu. Ale zároveň se o danou věc nechtějí sami starat.
A také nemají dost peněz na to, aby si ho pořídili celý pro sebe…
V naprosté většině případů to tak asi je, ale stoprocentní pravda to být nemusí. Může jít o člověka, který by si třeba zmíněné Porsche 911 mohl koupit jen pro sebe, ale raději svoje investice diverzifikuje, takže dá část peněz například do vína, něco do umění, něco do drahých kovů a tak dále.
Kde pak takové společné Porsche stojí? A kde jsou ostatní upsané předměty?
Záleží na jejich typu. Máme zabezpečené sklady, kde udržujeme odpovídající teplotu a vlhkost. Sbírka Alfonse Muchy je pak uložená v depozitáři Artex. Auta máme v garáži v Litoměřicích, kde se nám o ně starají najatí lidé a kam jednou ročně pozveme investory, aby se na ně přijeli podívat. Investiční alkohol je ve Skotsku, něco máme i v Praze. Je to různé.
Na základě čeho předměty k úpisu vybíráte?
Na všechno používáme specialisty, kteří se v daném segmentu pohybují, a ti nám vhodný předmět na investici doporučí. Musejí nás o něm přesvědčit. Následně máme investiční komisi pěti lidí, která finálně rozhodne, co pořídíme.
Předměty totiž nejprve koupíme, zaplatíme je z vlastních peněz a teprve poté je nabídneme k úpisu na webu Portu Gallery. Pokud o něco mezi drobnými investory není zájem a neupíše se to, musíme pak majitelům skupiny vysvětlit, proč se to stalo. Všechno ale proto kupujeme tak, že i když se to celé neupíše, přesto by to mělo mít silný investiční potenciál.
Kolikrát se něco neupsalo?
Ze 160 úpisů se to stalo asi desetkrát. Šlo většinou o dražší auta, jednou se nám to stalo u bankovek nebo u vína.
Jaký očekáváte výnos?
Obecně u všech předmětů pracujeme s investičním horizontem tři až pět let, tudíž jím většina aktiv ještě neprošla. Chtěli jsme ale investorům ukázat, že umíme i prodávat. Nedávno jsme prodali BMW M3 E30, kde bylo celkové zhodnocení 22 procent za tři roky vlastnictví. Se stejným zhodnocením jsme prodali čtvrtinu ze 480 lahví vína z Château Figeac z oblasti Bordeaux, nicméně jen za dva roky. Hodinky Rolex jsme prodali se zhodnocením přes osmnáct procent za rok a dva měsíce.
Obecně chceme během investičního období dosahovat dvouciferného výnosu, v průměru deset až dvanáct procent ročně. Navíc každoročně přeceňujeme aktiva, takže investoři mají možnost sledovat, co se s konkrétním aktivem z hlediska vývoje jeho hodnoty děje. Děláme to ale konzervativně, abychom pak na konci mohli překvapit zajímavým zhodnocením, jako tomu bylo například u zmíněného BMW M3.
Jak postupujete, když nějaký segment stagnuje, nebo se dokonce propadne. Držíte dál a čekáte na vhodnější dobu?
Prodejní horizont není pevně daný. Když se ukáže, že je lepší držet, neprodá se. O prodeji ale vždy rozhodují investoři. Když dostaneme nabídku na prodej nebo najdeme například aukci, kde je možné předmět nabídnout, investoři hlasují a většina musí odsouhlasit, že s prodejem či nabídkou k prodeji souhlasí.
Poměrně často se ale stává, že investoři prodej odmítnou. Měli jsme například nabídku na hodinky Czapek, kde zhodnocení za devět měsíců vyskočilo na 55 procent, ale investoři se rozhodli, že ještě počkají.
A co ti, kteří prodat chtěli. Nejsou pak frustrovaní?
Všichni investoři od začátku dostávají informace, jaké jsou podmínky investování na Portu Gallery, co je možné a co ne. Letos jsme na platformě například spustili inzertní plochu, kde si mohou investoři obchodovat své podíly mezi sebou. Nemusejí tak čekat, až se aktivum prodá. Zájem o tuto novinku nás překvapil – provedli jsme už přes tisícovku převodů.
Co z toho máte vy?
Větší spokojenost klientů, kteří získají vyšší likviditu, a poplatek za převod. Ten ale není pro nás podstatný, protože jde o jedno procento z hodnoty podílu. Minimálně dvacet, maximálně tři sta korun. Je to spíš symbolická částka.
Kolik je vlastně průměrná investice?
Je to kolem pěti tisíc korun a na jedno aktivum se v průměru skládá kolem tří stovek lidí.
Co funguje nejlépe? Co se upíše nejrychleji?
Obecně je to alkohol, typicky whiskey, která za posledních deset let neuvěřitelně vyrostla. V některých případech se bavíme o nárůstu o tři sta procent. Velmi dobře ale fungují i poštovní známky.
Jak zajímavé je Portu Gallery z pohledu mateřské Wood & Company?
Určitě nám to pomohlo se zviditelnit. Asi nejvíc to bylo vidět ve chvíli, kdy jsme koupili sbírku Alfonse Muchy. Byla to velká transakce, o které se v médiích hodně mluvilo. Jinak je to spíš doplňková platforma. I z toho pohledu, že investoři by do ní z celkové výše svých investic neměli dávat vysoké částky. Vždy bychom mohli dělat víc úpisů, oslovovat víc investorů, ale plní to očekávání. Jsme se současným stavem spokojeni.
Jste v černých číslech?
Portu Gallery musíme trochu dotovat. Obzvlášť provoz a vývoj. Spoustu nákladů ale sdílíme s Portu, což je náš hlavní produkt, takže když se to celé spočítá, jsme v něčem, co se dá nazvat červenou nulou, která nám až tak nevadí.
Nehrozí tedy, že Portu Gallery zavřete? Přece jen jde o investici, která není pojištěná jako například termínované vklady.
I kdybychom platformu zmrazili nebo úplně zrušili, pořád je podkladovým aktivem sběratelský předmět. Pořád vám náleží část hodnoty toho předmětu, který se dá dříve či později zpeněžit.
Co se týká plánů, zůstávají otevřené. Našli jsme rytmus úpisů, kdy mimo letní měsíce upisujeme jedno aktivum týdně, což vyhovuje nám i investorům. Zásadní ale bude, až většina předmětů projde tříletým a pětiletým horizontem. Teprve pak dostaneme možnost ukázat, že umíme prodat se zajímavým výnosem. To je něco, co nyní platformě chybí a trošku jí to ubližuje.
Následně uvidíme, jaký to bude mít efekt, jak to ovlivní apetit investorů investovat a obchodovat. Potom si ve Wood & Company řekneme, co s Portu Gallery strategicky dál. Nabízí se i expanze do zahraničí, zejména směrem na západ. Mohli bychom začít spuštěním platformy v angličtině, kde by se upisovalo v eurech. Obchodní prostor tu každopádně je.
Chcete se o světě investic a investování dozvědět mnohem víc? Pak si nenechte ujít zářijové vydání magazínu Forbes s barvami svítící titulní stranou od Pasty Onera, ve kterém najdete ultimátního průvodce světem investic roku 2024.
