Dlouhodobě neudržitelný důchodový systém nutí Čechy přemýšlet, jak si zajistit finanční stabilitu i na důchod. Jednou z cest, jak toho dosáhnout, je investování. A zdá se, že i Česko chce tuto myšlenku podpořit.

Poslanci totiž aktuálně projednávají návrh, který má Čechy motivovat k investování. Kromě zajištění lidí na stáří by navíc mohl pomoct k rozvoji tuzemského kapitálového trhu. Takzvaný dlouhodobý investiční produkt (DIP) by měl, obdobně jako doplňkové penzijní spoření, spadat do třetího důchodového pilíře.

Prostřednictvím něj mohou lidé investovat do finančních produktů, jako jsou akcie, dluhopisy nebo podíly v investičních fondech s daňovým zvýhodněním. Pokud zákonodárci návrh schválí, bude možné daňové výhody čerpat už od příštího roku.

„Dlouhodobý investiční produkt představuje vylepšení třetího pilíře rozšířením možností, do kterých člověk může investovat,“ komentuje navrhovaný nástroj Jana Brodani, ředitelka Asociace pro kapitálový trh ČR.

„Přinese opravdu velkou konkurenci poskytovatelů DIP, ale také flexibilitu pro investory, kteří stejně jako dosud budou moci využít pro zajištění na penzi penzijní fondy a navíc i další regulované investiční instrumenty. Tím může zatraktivnit třetí pilíř pro mladší a střední věkovou skupinu budoucích důchodců,“ dodává.

Peníze z takového nástroje bude možné čerpat nejdříve po deseti letech a zároveň v případě, že bude klientovi nejméně šedesát let. Podle advokáta a partnera advokátní kanceláře Greats, Iva Šilhy, vzniká nárok na daňovou výhodu sice již v prvním roce, pokud však člověk nedodrží zákonné pravidlo deseti let a šedesáti let věku, pak návrh zavádí povinnost uplatněnou daňovou podporu vrátit.

„Jako odpočet od základu daně jsou uznatelné investice do DIP až do výše 48 tisíc korun ročně, člověk tak může ušetřit na daních až 7,2 tisíce korun ročně, tedy částku rovnající se patnácti procentům z oněch 48 tisíc korun,“ přibližuje advokát.

Podle Šilhy se návrh inspiroval v zahraničí. „Zejména v západních zemích je s různými národními modifikacemi již delší dobu, někde i desítky let, funkční koncept takzvaného individual savings account,“ říká specialista na finanční právo.

V tuzemsku zamýšlený dlouhodobý investiční produkt by podle něj byl obdobou amerického 401(k) či produktu ve Velké Británii známého pod zkratkou ISA.  

Na rozdíl od Spojených států však v Česku chybí tradice retailových investic. Podle průzkumu EY Consumer Banking Survey 2023 více než čtyřicet procent Čechů a Slováků vůbec neinvestuje. Je proto otázkou, jak dobře může podobný produkt v tuzemsku fungovat.

I v poslanecké sněmovně zaznívají hlasy, že jde o produkt pro bohatší či pro profesionální investory, který navíc nepřináší záruku, že klient nebude tratit. Podle Jany Brodani však dlouhodobý investiční produkt nabízí nové možnosti a je na každém, zda je využije.

„Nabízejí se obchodované akcie a dluhopisy, státní dluhopisy, investiční fondy, ale také bankovní účty. Takže nabídka je opravdu široká, jedná se navíc jenom o regulované investiční nástroje. Ze zkušeností ze zahraničí je však zřejmé, že trvá desítky let, aby se naučil investovat téměř každý. Ve Švédsku, kde má do investičních fondů zainvestováno devadesát procent dospělých, to trvalo téměř dvacet let,“ popisuje Brodani.

Právě dlouhodobý investiční produkt by však podle ní díky rozšíření povědomí a daňové motivaci mohl investiční gramotnosti v Česku výrazně pomoct.

Zastánci produktu jako jistou pojistku uvádějí fakt, že produkt budou moci nabízet jen regulované a dohlížené subjekty, jako jsou banky, obchodníci s cennými papíry nebo investiční společnosti, které spravují investiční fondy.

„Do DIP by se tak neměli nominovat například dnes již nechvalně známí ‚patnáctkáři‘ (tedy správci takzvaných alternativních fondů podle paragrafu 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, pozn. redakce), kteří se snaží oslovovat širokou veřejnost, či emitenti korporátních dluhopisů, které nejsou veřejně obchodovány,“ uzavírá Šilha.

Retail, který se pomocí akcií, dluhopisů nebo investičních fondů bude chtít zajistit na důchod, by tak měl být alespoň částečně ochráněn před nepoctivými poskytovateli investic. Je však zatím otázkou, jak budou v zákoně finálně upraveny podmínky, za kterých budou moct subjekty dlouhodobý investiční produkt nabízet.