Miliardáři a investoři internetové éry vedou válku slov a vlivu o to, zda budoucnost umělé inteligence bude ve znamení koncentrované bezpečnosti, nebo neomezeného rozvoje. V sázce je přitom vše.

Vinod Khosla, navzdory teplému květnovému dni stroze oblečený v černém roláku a saku, si prohlíží zaplněný sál v útrobách amerického Kapitolu, než probíhající debatu jednou větou rozčísne. „Vítězství v závodě o umělou inteligenci znamená ekonomickou moc, která vám pak umožní ovlivňovat sociální politiku i ideologii.“

Khoslova další poznámka na celodenní konferenci o umělé inteligenci a obraně – že rozvíjející se schopnosti Číny v oblasti AI by se mohly ukázat jako hrozba pro nadcházející americké volby – rezonuje s jestřábí směsicí kongresových pracovníků a politických odborníků v sále.

Důsledky umělé inteligence pro národní bezpečnost, zejména v rukou amerických protivníků, jsou zásadní téma. Ale Khoslova další slova s sebou nesou i kontroverzní výzvu – zabránit masovému využívání předních modelů umělé inteligence –, což ho staví do středu širší rozhořčené debaty, která ze Silicon Valley přetekla až do Washingtonu.

Na čem se bývalý generální ředitel společnosti Sun Microsystems a zakladatel Khosla Ventures a jeho kolegové investoři a podnikatelé obecně shodují?

Umělá inteligence je předzvěstí technologické revoluce, která se vyrovná revoluci sedmdesátých a osmdesátých let, kdy firmy začaly využívat velké průmyslové počítače a lidé ty malé osobní – nebo dokonce, jak říká miliardář a technologický titán Reid Hoffman, nástupu automobilu či parního stroje. Levný virtuální lékař v každém chytrém telefonu, bezplatný učitel pro každé dítě.

Umělá inteligence může sloužit jako velký vyrovnávač podmínek, deflační cheat code, který může pomáhat zachraňovat životy a snižovat chudobu. „Můžeme lidi osvobodit od dřiny, nevolnictví v zaměstnáních, aby nemuseli pracovat na montážní lince osm hodin denně po dobu čtyřiceti let,“ říká devětašedesátiletý Khosla.

Takové sny by však mohly mít strašlivou cenu a nepředvídatelné důsledky, daleko horší než ty, které provázely předchozí přelomové okamžiky v oblasti technologií – například dystopické závody ve zbrojení umělou inteligencí s Čínou.

Jestliže nám sociální média přinesla kulturní války a weaponizaci „pravdy“, jaké škody by mohla napáchat umělá inteligence?