Zatímco třeba ve Vídni se plánují ze dřeva už i výškové budovy přesahující osmdesát metrů, v Česku jsou zatím revolucí teprve čtyřpatrové dřevostavby. Dvě takové budovy jejich investoři v posledních dnech dokončili. A i to je pro stavebnictví významný posun. Domů ze dřeva navíc bude patrně přibývat. Jde tomu opatrně naproti legislativa i snaha některých developerů stavět rychleji a šetrněji.
Společnost UBM Development Czechia, spadající pod rakouskou mateřskou společnost UBM Development AG, minulý týden dokončila projekt Timber Praha v Praze-Řeporyjích. Ten je součástí rezidenčního areálu Arcus City. Jde o čtyři bytové domy z masivních dřevěných CLT panelů s více než šedesáti byty. Pro UBM je to směr, jakým se chce v Česku – po vzoru své rakouské matky – vydávat. Další dřevostavba by mohla vzniknout na Smíchově nebo na některém z dalších pozemků, po kterých se teď UBM v rámci akvizičních plánů dívá.
Vizualizace UBM Development
Vizualizace UBM Development
default
Druhým aktuálním projektem, který vsadil na dřevo, je sídlo společnosti Budex v Plané v Českých Budějovicích. To se otevřelo před pár dny. Majitelé technologické firmy, která v minulosti stála třeba za vznikem platební brány GoPay, se spolu s architekty ze studia Perspektiv rozhodli pro stavbu z masivního smrkového dřeva, která svou výškou dosáhla maximálního limitu pro dřevostavby, který zatím tuzemská legislativa povoluje.
Stavět ze dřeva chce i developerská společnost Skanska Residential. Ta plánuje v Radlicích vybudovat svůj projekt Radlický Dřevák podle návrhu architektonického studia Jakub Cigler Architekti. Podél Radlické ulice má vzniknout téměř osm desítek bytových jednotek v dřevostavbě z CLT desek, která má pomoci celé skupině Skanska Group dosáhnout do roku 2045 uhlíkové neutrality.
Ačkoli zatím ještě vychází výstavba ze dřeva o něco dráže než tradiční způsob, do budoucna investoři počítají s tím, že by dřevostavby mohly cenu srazit. Především díky rychlejší výstavbě. „Použijete obnovitelný materiál, který roste v dostatečném množství v okolí a který nemusíte dovážet z Číny. A část výstavby můžete standardizovat a přesunout do fabriky, čímž ulehčíte těm, kteří kolem stavby žijí,“ vypočítává výhody dřeva Josef Wiedermann, jednatel české odnože společnosti UBM Development.
Vizualizace Skanska Residential
Radlický dřevák.
Vizualizace Skanska Residential
To potvrzuje také vedoucí výzkumného oddělení Materiály a konstrukce budov na Univerzitním centru energeticky efektivních budov ČVUT Petr Kuklík, který se dřevostavbám dlouhodobě věnuje. „Většinou jde o celé segmenty, které na sebe vrstvíte jako krabice od bot. Když je máte připravené, je výstavba výrazně rychlejší. A zátěž na okolí je také nižší, nemusíte budovat zařízení staveniště. Třeba v Berlíně, když staví v prolukách, navozí segmenty v noci, kdy je málo dopravy, a pak je jen naskládají do půdorysů objektu,“ popisuje Kuklík.
Dalším výrazným benefitem dřevostaveb je i nižší uhlíková stopa. Podle dosavadních výzkumů má dřevo potenciál redukovat uhlíkovou stopu, tedy emise CO₂, za celou dobu životnosti budovy včetně výstavby asi o čtvrtinu. „Používáte materiál z obnovitelného zdroje, je to tedy jedna z možných rozumných cest stavebnictví z ohledem na klima a životní prostředí,“ říká Kuklík.
Výhodou u CLT panelů je také minimální materiálová ztráta, vysoká konstrukční pevnost i fakt, že dřevo umí stabilizovat klima a vlhkost v místnosti a lépe tepelně izoluje. Naopak co se týče životnosti, tak zatím stále vede nad dřevem cihla, která má deklarovanou životnost 150 let, zatímco dřevo splňuje předpisových padesát let.
Člověka při představě dřevostavby ovšem také instinktivně napadá otázka, jak se taková budova bude chovat při požáru. Současné dřevěné konstrukce jsou přitom paradoxně při požáru ještě odolnější než konstrukce ocelové, které sice nehoří, ale při vysoké teplotě se taví a tím pádem i hroutí. „Dřevo je sice hořlavé, ale k tomu, aby hořelo, potřebuje opravdu vysoké teploty. Základní vtip je v tom, že dřevo sice na povrchu odhořívá, ale v hloubce kolem pětadvaceti milimetrů už má normální teplotu,“ vysvětluje Kuklík.
Postupnému zvyšování počtu dřevostaveb na tuzemském developerském trhu jde naproti uvolňování předpisů. Zatímco doposud se smělo ze dřeva stavět jen do dvanácti metrů, od příštího roku se toto omezení posouvá až do výšky 22,5 metru, což odpovídá přibližně sedmipatrovým budovám.
„Jsem rád, že se v tomto ohledu prostředí mění. Nám to pomáhá i v tom ohledu, že peníze, které by jinak z vídeňské centrály šly na dřevostavby do Německa nebo Rakouska, můžeme využít i v Česku. Těším se na to, že se normy budou dál upravovat, aby se výstavba ze dřeva mohla stát standardem,“ dodává Wiedermann za společnost UBM, která byla iniciátorem Platformy pro udržitelné stavebnictví ze dřeva.
Ta se snaží prosazovat právě změnu pravidel kolem dřevostaveb a vedle UBM jsou jejími členy například Trigema, YIT, Crestyl, JRD, Skanska nebo Česká spořitelna a Komerční banka.
Dřevu se ostatně už nevyhýbá ani stát. Nové sídlo Lesů ČR v Hradci Králové, které se má začít stavět v roce 2026, bude jednou z největších administrativních dřevostaveb v Česku. Pracuje na ní Společnost K4 Architects & Engineers společně ve sdružení s Chybik + Kristof Architects a s projektantem a stavebním inženýrem Ivo Stolkem. A na její stavbu má být využito smrkové lepené dřevo.
Vizualizace Lesy ČR
Vizualizace Lesy ČR
