Spousta bohatých lidí prohýřila v politice své jmění. Ale žádný jiný Američan nevyužil politiku k vytvoření takového osobního bohatství jako pětačtyřicátý prezident, který opustil úřad s nově nabytou výhodou – uměním získat davy lidí ochotných koupit si od něj téměř cokoli a prakticky za jakoukoli cenu.
Donald Trump vybudoval celou svou značku na tom, že je vítěz. Ale 20. ledna 2021 vypadal ve všech možných ohledech zcela opačně. Nejprve byl poražen voliči, poté vystaven impeachmentu po vzpouře v Kapitolu, kterou podnítil. Do svého impéria v Palm Beach na Floridě dorazil v zoufalém stavu. Jeho komerční nemovitosti byly z velké části prázdné, jeho hotelový byznys krvácel po desítkách milionů, jeho licenční podniky byly na mrtvém bodě.
O týden později přivítal Trump ve svém soukromém klubu Wese Mosse a Andyho Litinského, bývalé účastníky televizního pořadu Apprentice, aby mu přednesli svůj obchodní návrh. Šlo o mediální a technologickou společnost pod Trumpovou značkou, doplněnou o aplikaci pro sociální média, streamovací službu jako Disney+ a webhostingovou platformu jako Amazon. Nejlákavější část návrhu? Trump by získal devadesát procent akcií – a podle slov člověka, který se na dohodě podílel, by nemusel předem investovat vůbec nic.
Tak začala čtyřletá proměna, která z nejznámějšího amerického realitního miliardáře udělala prvního Američana, který vydělal miliardy na své politice. I další bohatí lidé kandidovali do úřadu a mnoho politiků, včetně všech žijících exprezidentů, využilo slávu a kontakty k tomu, aby po skončení kariéry zbohatli. Nikdo však nezískal peníze takovým způsobem a v takovém rozsahu jako Trump.
Na začátku roku 2021 odhadoval časopis Forbes, že má Trump majetek v hodnotě 2,4 miliardy dolarů, z toho 1,4 miliardy v tradičních komerčních nemovitostech, z nichž jedna miliarda byla koncentrována v New Yorku. Dnes se do žebříčku nejbohatších Američanů „The Forbes 400” vrací s odhadovaným čistým jměním 4,3 miliardy dolarů, přičemž většina, 2,2 miliardy dolarů, pochází z podnikání v oblasti sociálních médií, které v březnu vstoupilo na burzu. Jen šest set milionů dolarů je nyní v newyorských komerčních nemovitostech. Za necelé čtyři roky se mu podařilo rozrůst a zcela přetransformovat jmění, které budoval přes čtyřicet let.
Podle analýzy daňových přiznání, zveřejněných finančních údajů, dluhopisů, úvěrových zpráv a interních záznamů pomohlo prezidentství Trumpovi zvýšit provozní příjmy na odhadovaných 218 milionů dolarů, což je o osmapadesát procent více než v době, kdy byl v Bílém domě. Z jeho golfového a klubového byznysu, který kdysi tvořil průměrně vydělávající část jeho impéria, se stal peněžní gejzír. Za závratné vstupní poplatky zájemci prakticky získají přístup k samotnému Trumpovi. Forbes odhaduje, že tento segment jeho holdingu má nyní hodnotu 1,1 miliardy dolarů oproti 570 milionům dolarů v době jeho odchodu z funkce, protože zisky se zhruba ztrojnásobily. K jeho příjmům se také přičítá nahodilý sortiment internetového překupnictví, který zahrnuje knihy, NFT, bible, a dokonce i kousky obleku, v němž v červnu debatoval s Joem Bidenem.
Politická rétorika Donalda Trumpa vyděsila obchodní partnery, kteří se od něj distancovali, zatímco bohatí jednotlivci k němu naopak přitáhli. Výsledek? Jeho klub v Palm Beach a čtrnáct golfových nemovitostí nyní generují ještě větší odhadované zisky než všechny jeho nemovitosti v New Yorku.
Jak rostlo jmění Donalda Trumpa
| | 2015 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 |
| Kluby a golfové nemovitosti | $39M | $31M | $30M | $30M | $14M | $72M | $92M | $101M |
| Nemovitosti v New Yorku | $75M | $82M | $87M | $80M | $79M | $70M | $71M | $71M |
| Management a poskytování licencí | $31M | $30M | $13M | $11M | $5M | $10M | $27M | $14M |
| Celé impérium | $184M | $141M | $154M | $149M | $110M | $180M | $207M | $218M |
Zdroj: Forbes USCo Trump skutečně prodává? Sám sebe. Dělá to už desítky let, jako třicátník žijící na vysoké noze v Trump Tower, jako čtyřicátník utrácející ve velkém v Atlantic City, jako padesátník ovládající televizní zasedačku, jako šedesátník, který se vrhnul do politiky, a nyní jako sedmdesátník toužící po pomstě. Přes všechny vzestupy a pády zůstává jedna věc neměnná: získává si důvěru lidí, kteří ho příliš podrobně nezkoumají, a pak na tom vydělává.
Stačí se zeptat věřitelů, kterým nikdy nevrátil dluh. Nebo akcionářů kasina, kteří sledovali, jak za peníze rozkrádá veřejně obchodovanou společnost a pak ji přivádí k bankrotu. Dvakrát. Nebo kupce bytů, kteří přišli o velké sumy za honosné apartmány v jeho chicagském věžáku, zatímco on odčerpával miliony na odměnách pro management. Když se Trumpovi nedaří, nevzdává se – jen si najde nové hřiště a často i nové publikum. V politice si vytvořil obrovskou skupinu stoupenců, z nichž ti nejtvrdší jsou loajálnější než všichni jeho předchozí „klienti“ a dychtivě kupují vše, co bývalý prezident nabídne, a to téměř za jakoukoli cenu.
To vše se v nebývalém rozsahu spojuje prostřednictvím skupiny Trump Media & Technology Group, jež je také mateřskou společností napodobeniny Twitteru – sociální sítě Truth Social. Z finančního hlediska jde o jeden z nejabsurdnějších byznysů v Americe, který za dvanáct měsíců do června vygeneroval tržby ve výši pouhých 3,4 milionu dolarů a zaznamenal čistou ztrátu 380 milionů dolarů.
Investoři přesto ocenili podnik na 3,8 miliardy dolarů (a v úterý při uzavření trhů na 3,1 miliardy dolarů). Kdyby za firmou stál někdo jiný než Trump, investoři by ji pravděpodobně ocenili téměř na nulu.
Společnost pro tento text neposkytla žádné odpovědi na předem připravený seznam otázek. Místo toho jeden z jejích zástupců obvinil americký Forbes ze snahy zvýšit volební vyhlídky Kamaly Harris.
Trumpův rebranding
Stejně jako politika změnila Trumpa, změnil i on politiku a přepsal pravidla, jak z prezidentského úřadu vytěžit co nejvíc. Jen jeden člověk předvídal, že se něco takového stane. „Je velmi pravděpodobné,“ předpověděl 45. prezident v rozhovoru pro Fortune před čtyřiadvaceti lety, „že bych mohl být prvním prezidentským kandidátem, který bude kandidovat a vydělá na tom peníze.“
Nezačalo to úplně přesně podle plánu. Trumpova prezidentská kampaň v roce 2016 odstartovala v Trump Tower, nejznámější nemovitosti v jeho portfoliu, kde realitní magnát sjel po eskalátoru a pak okamžitě rozvířil americkou politiku. „Když sem Mexiko posílá své lidi, neposílají ty nejlepší,“ prohlásil a rozpoutal první demografický boj své kampaně, přičemž mnoho dalších ještě následovalo. „Přivážejí drogy. Přivážejí kriminalitu. Jsou to násilníci. A někteří, předpokládám, jsou i dobří lidé.“
Když Trump takto přetvářel značku známou luxusem na značku definovanou kontroverzemi, přišlo ho to draho: provozní zisk klesl z odhadovaných 184 milionů dolarů v roce 2015 na 141 milionů dolarů v roce 2017. Partneři poskytující licence na výrobky od něj utekli a omezili smlouvy, díky nimž se jeho jméno objevovalo na kravatách, matracích a košilích, což kandidáta stálo odhadem tři miliony dolarů ročně. Odhlásili se také hoteloví zákazníci, což způsobilo pokles zisku o 74 procent v jeho hotelu v Chicagu.
V době, kdy se příjmy snižovaly, jeho politické výdaje naopak rostly, což snižovalo jeho finanční bilanci. Na svou kampaň v roce 2016 vynaložil 66 milionů dolarů, vyhrál volby a o několik dní později souhlasil s tím, že utratí dalších 25 milionů dolarů za vyřešení soudních sporů týkajících se podvodů na Trumpově univerzitě. V době, kdy se usadil v Oválné pracovně, jeho rozvaha vykazovala pouhých 76 milionů dolarů v hotovosti, což bylo méně než polovina ze 192 milionů dolarů, které uváděl na začátku kampaně.
Zpočátku se zdálo, že nic nevynahradí škody, které politika napáchala na Trumpově značce. Když poté udeřila pandemie, vše se ještě zhoršilo. Odhadovaný provozní zisk společnosti Trump klesl na nejnižší hodnotu 110 milionů dolarů. Jeho pět hotelů ve stoprocentním vlastnictví vykazovalo odhadované ztráty ve výši třiadvacet milionů dolarů. Ještě problematičtější bylo, že jeho komerční nemovitosti, v nichž nájemci zůstali v době politických turbulencí uzamčeni v dlouhodobých nájemních smlouvách, začaly vykazovat známky potíží. Osm měsíců po skončení svého prezidentství Trump poprvé po pětadvaceti letech oficiálně vypadl z žebříčku nejbohatších Američanů „The Forbes 400″.
V říjnu 2021, asi dva týdny poté, co vypadl z žebříčku „The Forbes 400“, Trump opět hostil v Mar-a-Lago své učně. Klub se vyjímal jako světlé místo během jeho prezidentství, protože se stále více prolínal s politikou. Trumpova změna se nelíbila ani členům jeho klubu v Mar-a-lagu. To Trumpovi vlastně prospělo. Čím více bylo těch, kteří se vzdali členství, tím více nováčků mohl přivést, přičemž vybíral stále vyšší vstupní poplatky.
Jeho výkaz příjmů ukázal skokový nárůst vstupních poplatků ze tří milionů dolarů v roce 2020 na jedenáct milionů dolarů v roce 2021, což více než zdvojnásobilo zisk na patnáct milionů dolarů v tomto roce. Podobné tendence se odehrávaly i v jeho sbírce golfových hřišť, která kdysi byla v portfoliu jen na okraji zájmu, ale díky pandemii dostala nový impulz a náhle začala přinášet provozní příjmy odhadem přes čtyřicet milionů dolarů ročně, přičemž v roce 2020 to bylo sedmnáct milionů dolarů.
Navzdory všem novým finančním prostředkům se mu stále nechtělo příliš investovat do svého mediálního startupu. Na stará kolena se stal opatrnějším, a to i kvůli věhlasným bankrotům v předchozích desetiletích. „Politika je skvělá, protože neutrácíte žádné peníze,“ řekl v roce 2015 Forbesu a tvrdil, že jeho čisté jmění se nemůže nijak snížit. „Nelze uzavřít špatný obchod, rozumíte?”
„Nechci prodávat své akcie. Nehodlám prodat své akcie. Nepotřebuji peníze.“
Donald Trump
Moss a Litinsky, bývalí účastníci soutěže Apprentice, se kvůli této finanční zdrženlivosti rozhodli hledat investory jinde. Do konce října se jim podařilo získat více než šest milionů dolarů díky pomoci Roye Baileyho, starého obchodního partnera Rudyho Giulianiho, a také Kennyho Troutta, miliardáře z Dallasu, který se zabývá multilevelovým marketingem. Pak, onoho osudného dne v říjnu 2021, se učni vrátili do Mar-a-Lago s čestným hostem, finančníkem jménem Patrick Orlando, který měl poskytnout téměř tři sta milionů dolarů, jež nashromáždil v účelové akviziční společnosti.
Pod velkolepými lustry podepsali Trump a Orlando dohodu o vzniku společnosti založené za účelem akvizice (takzvaná SPAC), kterou spojili Orlandovu veřejně obchodovatelnou hromadu peněz s Trumpovým soukromým podnikem a připravili tak skupinu Trump Media & Technology Group na vstup na burzu, přestože téměř neprovozovala žádnou činnost. V podstatě šlo jen o to, aby Trump sám vstoupil na burzu. Podepsali papíry, vydali tiskovou zprávu a čekali na reakci trhu. Když se druhý den rozezněl zahajovací zvon a akcie se na základě vidiny fúze vyšplhaly z deseti na 175 dolarů, což znamenalo, že po sloučení byly oceněny na zhruba třicet miliard dolarů. Orlando se pustil do práce a získal další miliardu dolarů od investorů. „Chci opravdu vybudovat společnost s hodnotou sto miliard dolarů,“ řekl svým partnerům s lahví Veuve Clicquot v ruce. „Myslím, že tohle je tým, který to dokáže.“
Mýlil se. Fúze se nakonec zamotala do spleti vyšetřování. Orlandova vlastní SPAC ho vyhodila, Komise pro kontrolu cenných papírů pak vznesla obvinění z podvodu. Do hry vstoupil obchodní partner Eric Swider, který měl podstatně menší ambice. „Cílem je uskutečnit fúzi,“ vysvětlil. „To je vše. Na to se zaměřujeme.“
Nakonec SPAC urovnala své vlastní problémy s Komisí pro kontrolu cenných papírů a pokračovala ve fúzi zaplacením pokuty ve výši osmnáct milionů dolarů. Akcionáři sotva mrkli a začali přihazovat akcie sloučené společnosti v okamžiku, kdy se s nimi začalo 26. března obchodovat pod značkou DJT – stejným symbolem, který Trump používal pro veřejně obchodovanou společnost s kasiny, která dvakrát zkrachovala. Akcie za necelý den vyskočily o 59 procent, čímž se hodnota Trumpova podílu zvýšila na 6,3 miliardy dolarů a jeho celkový majetek na 8,1 miliardy dolarů, což je nejvyšší hodnota, jakou kdy měl.
Od té doby akcie – a tedy i Trumpovo čisté jmění – prudce kolísaly a obecně měly klesající tendenci, jak se projevovala realita skutečného podnikání. Výkonnost samotné Trump Media & Technology Group je ale téměř irelevantní. Nejdůležitější jsou emoce Trumpových stoupenců. Právě ty budou určovat, kolik ze svého podílu dokáže vytěžit.
Zdá se, že ví, že je jeho podnikání na sociálních sítích nadhodnocené. Než společnost vstoupila na burzu, sám ve své zprávě o finančním hospodaření uvedl, že její hodnota nepřesahuje 25 milionů dolarů. Není důvod, proč by dnes měla být hodnota vyšší, vzhledem k tomu, že se jeho příjmy od té doby zmenšily. Zmenšila se i pravděpodobnost, že se Trump stane příštím prezidentem.
Trumpova společnost se však vyznačuje neobvyklou strukturou, která mu umožňuje zachovat si 55procentní kontrolu nad hlasovacími právy, i kdyby prodal všech 115 milionů akcií kromě jedné. Již několik měsíců se na jeho akcie vztahují omezení, která mu brání v prodeji, ale ta mají každým dnem vypršet. Prodej zhruba šedesáti procent společnosti provozující sociální média najednou, nebo dokonce po velkých částech, by mohl snížit cenu akcií – a jemu by zůstalo méně. Výzvou pro Trumpa je udržet si důvěru svých nejzarytějších příznivců v to, že je společnosti oddán, a zároveň těm samým lidem prodat své akcie.
Trump teď může potřebovat peníze rychle. Má zhruba 413 milionů dolarů v hotovosti po prodeji hotelu ve Washingtonu a golfového hřiště v New Yorku. Soud v New Yorku ale odhalil, že Trump manipuloval s odhadovanou hodnotu svých nemovitostí a dalšího majetku. Podle prokuratury se Trump zhruba deset let systematicky dopouštěl „podvodů a zkreslování“ ohledně hodnoty svého jmění, aby si zajistil výhodnější podmínky úvěrů či pojištění a zároveň snížil daňovou zátěž. Kromě toho Trump dluží asi 566 milionů dolarů na právních poplatcích. Nyní se proti těmto rozhodnutím odvolává a označuje je za „podvodná“.
Mezitím dělá vše pro to, aby napomohl růstu ceny akcií. „Mnoho lidí si myslí, že své akcie prodám – víte, mají hodnotu miliard dolarů,“ řekl minulý týden novinářům. „Ale já své akcie prodávat nechci. Já své akcie prodávat nebudu. Nepotřebuji peníze.“ Zbavit se akcií by tak jako tak byl podvodný tah, který by však zároveň Trumpovi umožnil zajistit si první miliardový výdělek z politiky v historii USA a potenciálně si tak upevnit dlouhodobě místo v žebříčku „The Forbes 400“, kterým je posedlý od jeho prvního vydání v roce 1982. „Člověk je ze všech zvířat nejzákeřnější,“ byl citován v onom úvodním vydání, “a život je řada bitev končících vítězstvím, nebo porážkou.“
