Když vašemu letadlu upadnou ve vzduchu dveře (či jiný kus trupu, kolo, pneumatika nebo kryt motoru), nevypadá to dobře. Ale nikomu se u toho nic vážného nestalo a všichni doletěli do cíle… nakonec. Když se kvůli vaší kosmické lodi astronauti na tři čtvrtě roku zaseknou na ISS, je to horší. Původně totiž letěli na týdenní misi. Tento příběh vesmírných trosečníků začíná už ve středověké Číně.
Přelom letopočtu
Staří Číňané začínají měnit legendy o létajících lidech v realitu. Na přelomu letopočtu si císař Wang Mang naverboval speciálního průzkumníka s umělými ptačími křídly, na kterých měl údajně doklouzat do vzdálenosti sto metrů.
Pět a půl století nato experimentoval s létáním i císař Wen-süan – přivazoval svým vězňům na záda papírové draky a házel je z věže. Jeden z nich to kupodivu přežil a doletěl dva a půl kilometru daleko.
Rok 990
Thorgisl je prvním zdokumentovaným trosečníkem v historii. Hlavní hrdina islandské ságy sepsané o pár století později se vydává na námořní výpravu stejným směrem jako údajný objevitel Ameriky Leif Eriksson, ale ztroskotá na východním pobřeží Grónska.
Přeskakováním z jedné ledové kry na druhou doskotačí jeho posádka na pevninu, tam se námořníci vzbouří a zavraždí mu manželku. Thorgisl zůstává s čerstvě narozeným synem sám, zvládnou ale společně doputovat do vikinské osady na jihozápadě ostrova.
Ságu je však nutno brát s rezervou, podle ní syn náročnou cestu přežil jen díky tomu, že ho otec dokázal kojit.
