Schodek rozpočtu ke konci září vzrostl na 181,7 miliardy korun ze srpnových 175,8 miliardy korun. Informovalo o tom 1. října ministerstvo financí. Schodek za tři čtvrtletí je čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka. Loni na konci září byl rozpočtový deficit 180,7 miliardy korun.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury je pravděpodobné, že bez dopadu povodní by se podařilo dodržet letošní plánovaný schodek 252 miliard korun. Kvůli povodňovým škodám ale vláda navrhla zvýšení letošního deficitu na 282 miliard korun.
„Když si odmyslíme povodně, podle plnění za uplynulých devět měsíců je vysoký předpoklad, že dodržíme schválený schodek 252 miliard korun,“ uvedl Stanjura.
Vláda s ohledem na povodně minulý týden rozhodla o zvýšení výdajů o třicet miliard korun, schodek by tak měl dosáhnout 282 miliard korun. Novelu rozpočtu bude dnes ve stavu legislativní nouze projednávat sněmovna. Stanjura už dříve uvedl, že pokud budou povodňové škody nižší, bude nižší i rozpočtový deficit.
Partner PwC ČR Jan Brázda uvedl, že rozpočet zatím směřoval k naplnění původně plánovaného schodku 252 miliard korun. V dosavadních výdajích se podle něj ještě neprojevily následky povodní, to se ale změní od října, kdy se plánovaný schodek zvýší o třicet miliard korun.
„V posledním kvartálu tedy uvidíme výrazný růst povodňových výdajů a snad také výdajů kapitálových, které tradičně akcelerují koncem roku. Dosud totiž sledujeme meziroční pokles investic ze státního rozpočtu o čtrnáct procent, což sice odpovídá rozpočtovému plánu, ale zejména v dopravní infrastruktuře je absorpční kapacita pro další investice značná,“ řekl.
Rozpočtové příjmy za tři čtvrtletí dosáhly 1,445 bilionu korun, proti loňsku se zvýšily o 0,6 procenta. Stejný meziroční nárůst zaznamenaly i výdaje, které ke konci září dosáhly 1,626 bilionu korun.
Příjmové straně rozpočtu pomohl zejména výběr daní a pojistného, na kterých se vybralo o 5,6 procenta víc než loni, naopak se meziročně snížily české příjmy z Evropské unie. Nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob, které se zvýšilo o patnáct procent na 122,8 miliardy korun. Na povinném pojistném stát vybral o 9,1 procenta víc než loni, celkové inkaso dosáhlo 557,9 miliardy korun.
Daň z přidané hodnoty přinesla do rozpočtu 273,7 miliardy korun, meziročně o pět procent víc. Podle ministerstva financí se do inkasa DPH promítá růst výdajů domácností na spotřebu i letošní úprava sazeb daně. Výběr spotřebních daní dosáhl 119,8 miliardy korun, meziročně o 9,4 procenta víc. Nejrychleji rostl výběr spotřební daně z minerálních olejů.
Inkaso daně z příjmu právnických osob se meziročně snížilo o 5,4 procenta na 198,2 miliardy korun. Pokles je podle ministerstva financí způsoben vyrovnáním daňových záloh za předchozí období. Na dani z mimořádných zisků (windfall tax) stál letos za tři čtvrtletí vybral 27,2 miliardy korun, o šest procent víc než loni.
Hlavní výdajovou položkou byly sociální dávky, na kterých stát vyplatil 677,4 miliardy korun, o 4,2 procenta víc než loni. Z toho 532,5 miliardy korun tvořily výplaty důchodů. O 47,4 miliardy korun se meziročně snížily výdaje spojené s podporou poskytovanou kvůli vysokým cenám energií.
Kapitálové výdaje za tři čtvrtletí dosáhly 115,3 miliardy korun, o čtrnáct procent méně než loni. Podle ministerstva financí se na vývoji investic projevuje i to, že Česko letos přechází na nový víceletý finanční rámec evropských fondů. Na poklesu se nejvíce podílely dotace Státnímu fondu dopravní infrastruktury, které se snížily o 9,5 miliardy korun, a dotace Státnímu fondu životního prostředí, které klesly o 8,7 miliardy korun.
V letošním roce měl stát hospodařit s příjmy 1,94 bilionu korun, výdaje v případě schválení novely rozpočtu budou 2,22 bilionu korun a schodek 282 miliard korun. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek za dobu existence Česka.
