Tuzemští deeptechoví specialisté z Tensor Ventures, do nichž vložilo důvěru (a peníze) i několik byznysmenů z Forbes žebříčku nejbohatších Čechů, rozšiřují své působení. Zakládají nový, v pořadí už druhý investiční fond, který bude spravovat mimo jiné i půl miliardy z Evropské unie.
Trojice Roman Smola, Martin Drdúl a Petr Ulvr, kteří Tensor Ventures založili v roce 2017, se od počátku záměrně soustřeďuje na rané investice do startupů, které vyžadují mnohem více porozumění, citu, flexibility a času na růst, neboť často vycházejí z vědeckých poznatků a tím trochu předbíhají dobu.
Mimo jiné i proto, že běžné venture kapitálové fondy pro tyto startupy mnohdy nemají pochopení, a odmítají je tak v brzké (a nejisté) fázi vývoje podporovat, což Tensor Ventures otevírá příležitosti k potenciálně zajímavým investicím.
„Ze začátku investoři přicházeli, protože věřili našim zkušenostem a věděli, že je dobré mít do rychle rostoucího segmentu zainvestováno včas. V posledních letech se jako velká motivace ukazuje fakt, že obor je imunní vůči kolísání globálních investičních nálad a investice do něj stabilně rostou,“ pochvaluje si Roman Smola.
Řada (nejen) tuzemských podnikatelů a předních institucionálních investorů, kteří Tensor Ventures projevili důvěru v jeho začátcích, se rozhodla zapojit i do budování druhého fondu.
Více než půl miliardy korun, přesněji dvacet milionů eur, Čechům poskytl do správy také Evropský investiční fond. Ten je největším institucionálním investorem na kontinentu, jehož koncovým majoritním akcionářem je Evropská unie.
Nový fond by v revolučních projektech rád proinvestoval na padesát milionů eur, v přepočtu 1,25 miliardy korun, čímž by měl více než dvojnásobně přerůst „jedničku“. Na svém záměru však jeho strůjci nechtějí nic měnit.
Nadále hodlají investovat primárně do kvantových technologií, biotechnologií, softwaru 2.0 nebo technologií spojených s bezpečností, energetikou, klimatem a nově i vesmírem.
Polovina prostředků by přitom měla být alokována na projekty v Česku, zbytek za hranice. K podpisu prvních investic by mělo dojít již brzy, konkrétnější ale prozatím být nechtějí.
„Naše počáteční investice se zaměřují na oblast kybernetické bezpečnosti, digitálních biotechnologií a softwarových řešení pro programovatelné čipy. Tyto tři oblasti jsme identifikovali jako kriticky důležité pro budoucí technologický rozvoj a představují pro nás významné příležitosti pro inovace a tvorbu hodnoty,“ přibližuje Roman Smola.
Větší objem peněz si nicméně žádá i více personálních kapacit. Na druhém projektu se tak budou vedle Smoly, Drdúla a Ulvra podílet i další tváře.
Součástí Tensor Ventures se nově stává Ondřej Ptáček, který na post finančního ředitele přichází z poradenské společnosti PwC. Za oblast biotechu bude zodpovídat Jan Faflík, jenž roky působil v investiční skupině RSJ, za níž stojí Václav Dejčmar, Karel Janeček a Libor Winkler.
Zakladatelé Tensor Ventures, zleva: Martin Drdúl, Petr Ulvr, Roman Smola. Foto: Michael Tomeš
Prvotní fond Tensor Ventures během čtyř let svého fungování podpořil v rané fázi na dvě desítky startupů s unikátními technologiemi z Evropy, ale také Izraele nebo USA.
Mezi nimi například španělské Bioo, vyrábějící mimo jiné elektřinu z půdy, amerického producenta kvantových čipů QC82 nebo brněnský Tatum, který firmám i jednotlivcům po celém světě umožňuje rychlou a snadnou tvorbu blockchainových aplikací a který se pozvolnými kroky blíží statusu jednorožce, tedy společnosti s hodnotou jedné miliardy dolarů.
Dva startupy podpořené technologickými entuziasty z Tensoru dokonce už přešly do rukou amerických nadnárodních korporací.
Menšinu ve startupu Ultimate Suite, zabývajícím se „task miningem“ neboli sběrem a analýzou dat, která ukazují, jak (ne)dobře jsou ve firmách vykonávány jednotlivé činnosti, od nich koupila IT společnost Service Now. Podíl v řádu nižších desítek procent v izraelském startupu Neuronix zase převzal gigant Microchip Technology, jehož tržní hodnota se blíží padesáti miliardám dolarů.
Dosavadní výkonnost prvního fondu jeho zástupci nechtějí podrobněji komentovat. Podle statistik Carta se řadí k pětině venture kapitálových vehiklů s nejvyšším zhodnocením na trhu.
