Nedělní referendum v Moldavsku o budoucnosti země v Evropské unii skončilo se zatím vyrovnaným výsledkem. Po sečtení více než 98 procent hlasů se vyslovilo 50,03 procent voličů pro ústavní zakotvení vstupu do EU jakožto cíle země, informuje Rádio Svobodná Evropa.
Současná proevropská prezidentka Maia Sandu podle neúplných výsledků získala nejvíce hlasů v prvním kole souběžných prezidentských voleb, ale neobdržela potřebnou většinu. Zároveň obvinila „zločinecké skupiny“ z podrývaní referenda a kupování hlasů. Druhé kolo prezidentských voleb se uskuteční 3. listopadu.
V referendu byla voličům předložena otázka, zda se součástí moldavské ústavy má stát článek definující vstup do Evropské unie jako strategický cíl. Stále není jasné, jak hlasování dopadlo a průběžné výsledky zveřejněné o několik hodin dříve ukazovaly, že asi 52 procent voličů odpovědělo „ne“ a 47 procent „ano“. Podle analytiků se ale na závěr sčítají hlasy ze zahraničí, což je příznivé pro proevropský tábor, píše agentura Reuters.
„Zločinecké skupiny, které spolupracují se zahraničními silami odporujícími našim národním zájmům, zaútočily na naši zemi desítkami milionů eur, lží a propagandou a použily ty nejhanebnější prostředky, aby naše občany a náš národ udržely v nejistotě a nestabilitě,“ uvedla prezidentka Sandu po volbách. „Máme jasné důkazy o tom, že cílem těchto zločineckých skupin bylo koupit 300 tisíc hlasů, což je podvod nevídaného rozsahu,“ dodala s tím, že cílem této akce bylo podrýt demokracii.
Prezidentka Sandu po sečtení více než 98 procent hlasovacích lístků měla 41,84 procenta, a bude proto muset jít za dva týdny do druhého kola voleb. Jejím soupeřem bude bývalý generální prokurátor Alexandru Stoianoglo ze Strany socialistů Moldavské republiky označované za proruskou, který získal 26,34 procent hlasů. Celkem kandidovalo jedenáct politiků.
Moldavsko opakovaně obviňuje Rusko, že proti němu vede hybridní válku, vměšuje se do jeho voleb a vede rozsáhlé dezinformační kampaně ve snaze svrhnout vládu a zmařit cestu země do Evropské unie. Rusko vnímá snahu o integraci Moldavska na jednotný evropský trh jako negativní krok a zasahování Západu do své sféry vlivu. Moskva ale vměšování do dění v Moldavsku popírá a vládu viní z „rusofobie“.
Od nástupu Sandu k moci v prosinci 2020 se vztahy Kišiněva s Moskvou zhoršily. Její vláda odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022, obvinila Moskvu z plánování svržení moldavského režimu a diverzifikovala dodávky energie poté, co Rusko snížilo dodávky plynu, píše Reuters.
Moldavsko, kde žije kolem dva a půl milionu obyvatel, patří k nejchudším státům v Evropě. Nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo v srpnu roku 1991 a od počátku nezávislosti musí řešit otázku ruskojazyčné a Moskvou podporované, avšak nikým neuznané Podněsterské republiky. Ta se odtrhla od Moldavska na počátku devadesátých let, když tamní separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Rusko v regionu udržuje vojenský sbor 1500 mužů, který označuje za mírovou misi.
