Začínající podnikatelé zřejmě nebudou muset po určitou dobu od zahájení samostatné výdělečné činnosti platit zálohy na sociální pojištění. Pojistné uhradí až při jeho řádném ročním zúčtování. Předpokládá to poslanecká novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení, kterou v pátek schválila Sněmovna.
Úleva by podle pětice poslanců ze čtveřice vládních stran a nyní již opozičních Pirátů měla pomoci lidem při zahájení podnikání zejména tím, že jim vylepší finanční toky. Předlohu dostanou k posouzení senátoři.
Příjmy podnikatelů po zahájení činnosti mohou být podle autorů novely nízké a přiměřené výše mohou dosáhnout až po několika měsících. Navzdory tomu musejí tito lidé hradit zálohy na sociální odvody.
„To odčerpává již tak nedostatečné finanční zdroje pro start podnikání a je překážkou v začátcích podnikání,“ napsali předkladatelé v čele s Vojtěchem Munzarem v důvodové zprávě.
Předloha podle něj zavádí princip „platím, až vydělám“. Začínající podnikatelé by podle novely nemuseli hradit zálohy na sociální pojištění v roce zahájení činnosti a v následujícím roce.
Celou částku by odvedli při ročním zúčtování. Odpadlo by zároveň penále z případného dluhu na zálohách.
Za začínající podnikatele by se podle novely považovali i ti bývalí, kteří neprovozovali samostatnou výdělečnou činnost nejméně pět předchozích let. Opatření by se nevztahovalo na podnikatele, kteří se přihlásili u finančního úřadu ke vstupu do paušálního režimu.
„Toto živnostníkům opravdu nepomůže,“ uvedla k novele předsedkyně klubu opozičního hnutí ANO Alena Schillerová.
Poslanci ANO neprosadili celkové snížení odvodů živnostníků na sociální zabezpečení na úroveň před přijetím takzvaného konsolidačního balíčku, který vláda prosadila kvůli snižování zadlužování státu.
Například minimální roční vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění měl podle ANO klesnout z pětapadesáti na padesát procent daňového základu.
Pro poslaneckou předlohu zvedla ruku v závěrečném hlasování většina přítomných zákonodárců ANO i poslanců dalšího opozičního hnutí SPD.
Výpadek příjmů státního rozpočtu v prvním roce účinnosti nynější novely předkladatelé odhadli na 1,3 miliardy korun a v druhém roce na 2,5 miliardy korun.
„Od třetího roku nebude mít opatření dopady na příjmy státního rozpočtu. Jedná se o posun příjmů v čase,“ podotkli. Záloh na zdravotní pojištění se předloha netýká.
