Koncové ceny elektřiny a plynu v Česku jsou i přes prudké zdražování během energetické krize nyní stále mírně pod průměrem většiny evropských států. Vyplývá to z odborné studie poradenské společnosti ENA. U elektřiny jsou oproti průměru vybraných zemí zhruba o tři procenta nižší, u plynu přibližně o deset procent.
Ve srovnání s minulostí si však Česko pohoršilo, cenový rozdíl vůči zejména západoevropským zemím se totiž postupně snižuje. V době energetické krize před dvěma lety patřily podle tehdejších dat Eurostatu tuzemské energie naopak k nejdražším v Evropě.
ENA v rámci studie srovnala veřejně nabízené ceníky 749 dodavatelů z dvanácti zemí Evropy ze druhého čtvrtletí letošního roku. Vedle Česka šlo o Slovensko, Polsko, Rakousko, Maďarsko, Německo, Španělsko, Francii, Itálii, Velkou Británii, Nizozemsko a Belgii, v případě plynu ještě Dánsko.
Celkem bylo do analýzy zahrnuto téměř čtrnáct tisíc produktů. Porovnání přitom podle ENA zahrnuje veškeré položky, jež zákazníci platí, tedy včetně silové složky, marže obchodníka, regulované části, daní a dalších plateb, jako jsou například příspěvky na obnovitelné zdroje. „U elektřiny i plynu jsou koncové ceny pro domácnosti, malé podniky i velkoodběratele dlouhodobě pod průměrem srovnávaných zemí,“ uvedl analytik ENA Jiří Gavor.
Průměrná cena elektřiny při zahrnutí všech odběratelů ve sledovaných evropských zemích byla podle studie se všemi poplatky i daněmi mírně nad 250 eur (přes 6300 korun) za megawatthodinu (MWh). Ceny elektřiny placené českými odběrateli, respektive jejich vážený průměr, je podle analýzy zhruba tři procentní body pod touto hodnotou.
Například v sousedním Německu vážený cenový průměr elektřiny podle analýzy atakuje 290 eur (přes 7300 korun) za MWh. Naopak na Slovensku nebo v Polsku je průměrná cena nižší, v Polsku i o více než desetinu. Nejméně za elektřinu pak platí Španělé, nejvíce Italové.
Podle Gavora srovnání ovlivňuje řada externích vlivů. „V některých zemích stále i v roce 2024 pokračovalo dotování cen z rozpočtu nebo různé křížové dotace, kdy například velkoodběratelé mají vyšší ceny elektřiny na úkor domácností (například Slovensko, Maďarsko, Polsko, Itálie), v dalších se neplatí speciální poplatky za POZE (podporované zdroje energie), případně je na sebe bere i letos stát (například Německo), zatímco v České republice je od roku 2024 plné tržní prostředí,“ podotkl Gavor.
O něco výrazněji pod průměrem zkoumaných zemí jsou podle analýzy tuzemské ceny plynu. Průměr ceny plynu včetně daně pro domácnost v Česku nyní podle analýzy činí kolem pětaosmdesáti eur (2150 korun) za MWh. Průměr všech sledovaných států je mírně pod sto eur (2526 korun) za MWh. Domácnosti v sousedním Německu a Polsku platí za plyn o více než deset procent více než v Česku, naopak na Slovensku je plyn až o třetinu levnější. Nejdražší je ze sledovaných zemí opět Itálie.
„Zde příznivě ovlivňuje koncovou cenu pro české zákazníky zejména daňové zatížení, které je v porovnání s ostatními sledovanými zeměmi nižší, zatímco v polovině analyzovaných zemí tvoří daně u plynu více než 21 procent celkové ceny. Obchodní cena komodity je v Česku na průměru,“ popsal Gavor.
Podíl nákladů na energie v jednotlivých evropských zemích je ovšem odlišný. Zatímco například tuzemská průměrná hrubá mzda činila loni 43 341 korun, v Německu byla více než dvojnásobná.
Oproti minulosti se však české ceny v posledních dvou letech výrazněji přiblížily k průměru, dříve byly rozdíly větší. Nejvýrazněji stouply ceny energií v roce 2022 po pádu některých dodavatelů v čele s Bohemia Energy a především po eskalaci konfliktu na Ukrajině. Letos má také vliv nárůst regulované složky energií.
