Plošná dovozní cla ve výši deseti procent, jak je v případě vítězství v prezidentských volbách plánuje zavést kandidát Republikánské strany Donald Trump, by znamenala zvýšení cen, jež by americkou domácnost stálo až sedmnáct set dolarů (39 600 korun) ročně.
Zátěž pro domácnosti by odpovídala 1,8 procenta hrubého domácího produktu, vyplývá z analýzy washingtonského Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku.
Spoluautorka studie Kimberly Clausing dodala, že současné Trumpovy návrhy jsou výrazně škodlivější než opatření, která zavedl v době svého prvního funkčního období, i než cla zavedená prezidentem Joem Bidenem.
Trumpova protikandidátka z Demokratické strany Kamala Harris by s ochranářskými opatřeními zacházela výrazně obezřetněji, míní Clausing.
Trump se chystá zavést plošné desetiprocentní clo na veškerý dovoz a šedesátiprocentní clo na dovoz z Číny. Opatření by podle analýzy Clausing a její kolegyně Mary Lovely zasáhla domácí spotřebitele, vedla ke zdražení zboží a poškodila nižší a střední příjmové vrstvy.
Cla podle autorek představují regresivní zdanění – větší finanční zátěž přenášejí na nízkopříjmové obyvatele, kteří vynakládají větší část svých příjmů.
Trump později zmínil, že by plošný dovozní poplatek mohl činit i dvacet procent. Podle dodatečného výpočtu autorek studie by to průměrnou americkou domácnost ročně stálo 2600 dolarů, tedy o devět set dolarů více než původní nápad na cla poloviční.
„Tato politická opatření by rovněž vyvolala rozsáhlá odvetná opatření, která by poškodila americký export. Hrozilo by riziko stagflace doma i v zahraničí v důsledku kombinace tlaků na růst cen a negativních ekonomických šoků,“ sdělila Clausing.
Čína za obchodní války v letech 2018 až 2019 zavedla cla na osmapadesát procent amerického exportu s průměrnou sazbou jednadvacet procent, čímž byly zasaženy zejména americké zemědělské produkty a výrobci strojírenského vybavení.
Studie rovněž upozorňuje na možné negativní dopady na zaměstnanost. Závěrem analýza varuje, že navrhovaná celní opatření Spojeným státům nepřinesou potřebný finanční přínos.
Ochranářských opatření se podle Clausing zřejmě úplně nevzdá ani Harris, nic však nenasvědčuje tomu, že by byla tak radikální jako Trump.
„Očekávala bych, že Harris bude prosazovat cílenější a diferencovanější přístup k obchodní politice, který bude klást důraz na spolupráci s partnery a spojenci,“ upřesnila Clausing.
Připomněla také, že Kamala Harris Trumpův nápad na plošná cla označila za „národní daň z prodeje“ a opakovaně jej za tento návrh kritizovala.
Ochranářský přístup k mezinárodnímu obchodu přitom v americké politice převládá už osm let, od prvního Trumpova prezidentství.
Jím zavedená cla, která platí od roku 2018 a 2019, se vztahují na čínské výrobky v hodnotě přibližně 300 miliard dolarů (téměř sedm bilionů korun) a některé kovové produkty z dalších zemí.
Cla na dovoz výrobků z Číny nezrušil ani Biden, který dokonce navrhl uvalit na vybrané čínské zboží další cla v hodnotě osmnáct miliard dolarů.
„Ve světle účinnosti, potažmo neúčinnosti, těchto cel při dosahování hlavních politických cílů existuje dobrý důvod pro přehodnocení,“ domnívá se Clausing.
Rozsah Trumpových cel je však podle ní bezprecedentní. „Na objem obchodu jsou více než 170krát rozsáhlejší než dodatečná cla, která zavedl Biden, a více než desetkrát vyšší než objem obchodu, na který mířila jeho původní cla.“
