Češi nadále výrazně méně fandí alternativním pohonům v porovnání s celosvětovým průměrem. Zatímco popularita alternativních pohonů, které Češi deklarovali jako preferované pro svůj budoucí vůz, se v posledních letech drží na hodnotách mezi pětadvaceti až třiceti procenty, celosvětově podíl příznivců ekologických pohonů naopak stoupl z třiceti procent v roce 2020 na současných 58 procent.
Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti EY Mobility Consumer Index 2024 mezi devatenácti tisíci respondenty v osmadvaceti zemích.
Češi mají v oblibě především hybridy, jejichž nákup v nadcházejících dvou letech plánuje čtrnáct procent respondentů. O pořízení plug-in hybridu má zájem sedm procent dotázaných, plně elektrická vozidla lákají šest procent lidí. To je podle průzkumu výrazný rozdíl proti Německu, kde si v příštích dvou letech plánuje elektromobil pořídit až šestadvacet procent dotázaných.
Hlavními motivacemi k nákupu jsou ekologické obavy a vysoké ceny paliva, ale české spotřebitele stále trápí vysoké pořizovací ceny elektrovozů, omezený dojezd a nedostatečná infrastruktura pro dobíjení.
„Čeští spotřebitelé jsou k elektromobilitě dlouhodobě skeptičtí, což se promítá i do toho, že je naše republika výrazně pod evropským průměrem. Fakt, že Češi preferují hybridní řešení oproti čistě elektrickým, navíc potvrzuje, že nemají plnou důvěru v tuto technologii. Na rozdíl od západních trhů je u nás míra adopce čistě elektrických vozidel ve srovnání s hybridy velmi nízká,“ uvedl partner v týmu Business Consulting EY Česká republika Zdeněk Dušek.
Čeští řidiči se se svými zahraničními protějšky přitom víceméně shodují na tom, že je nejvíce trápí stav životního prostředí a vysoké ceny paliva. Od roku 2021 jsou totiž podle průzkumu ekologické postoje čím dál důležitějším rozhodovacím faktorem, zatímco vliv cen paliva ustupuje do pozadí. Dalšími motivacemi jsou například zvyšující se sankce za vozidla se spalovacími motory nebo náklady na vlastnictví spojené s provozem a údržbou elektromobilů.
V Česku ale podle průzkumu přetrvává přesvědčení, že pořízení elektromobilu je finančně náročné. Myslí si to čtyřicet procent dotázaných, což je však znatelně méně než před rokem. Čeští spotřebitelé nejsou spokojeni ani s dojezdem nabízených vozů (37 procent), zároveň téměř třetina je spokojená se současnými vozy se spalovacími motory.
Čtvrtina respondentů také nepovažuje současnou dobíjecí infrastrukturu za dostatečnou, což je ale méně než v globálním srovnání. Mezi nově zmiňovanými důvody proti elektromobilitě se objevují i vysoké náklady na výměnu baterií.
„Majitel elektromobilu v Česku chce ideálně dobíjet doma a pokud možno do třiceti minut. Zájem o integrovaná řešení pro domácí dobíjení v posledním roce proto vzrostl, což lze přičíst tomu, že spotřebitelé domácí dobíjení oceňují kvůli komfortu a efektivitě nákladů. A i když vnímají veřejné dobíjecí stanice více pozitivně, než je evropský průměr, stále jim vadí dlouhé čekací doby a nedostatečná infrastruktura. Rozšíření sítě rychlonabíječek se v tomto kontextu jeví jako nezbytné,“ dodal poradce EY Petr Knap.
Přestože jsou čeští spotřebitelé v otázce elektromobility spíše konzervativní, jejich zájem o plně elektrická vozidla pomalu roste. Obecně lze však podle EY tvrdit, že Češi představují poměrně unikátní zákaznický segment i v rámci Evropské unie s velkým zastoupením skeptiků, který činí osmadvacet procent ve srovnání s třinácti procenty skeptiků v západních zemích Evropy.
Za lídra v oblasti elektromobility je považována Čína, zejména ve srovnání se Severní Amerikou, kde se tento trend prosazuje podobně pomalu jako v Česku. Zatímco 88 procent čínských respondentů hodnotí svůj vztah k elektromobilitě jako mírně až vysoce pozitivní, v Severní Americe je tento podíl 53 procent a v Česku 49 procent.